dalčí dílek mé povídky.... uběhnou tři mě$síce Bellina odnaučování pití lidskou krev ... Omlouvám se, že je to tak krátké, ale mám kvůli tomu "trochu" problémy doma a měla jsem nabitý víkend! I´m so sorry, guys!
27.05.2009 (09:30) • KristenCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2028×
11. kapitola - Milující zrádce
No jo. Je neděle a my odjíždíme z Denali do Forks. Huráááá! Tanya nevycházela z pokoje, pokud jsme byli v domě. Nechtěla jsem jí takhle ublížit. Začalo se ve mně probouzet svědomí? No, čím déle jsem byla pryč od tamtud, tím víc se u mě probouzelo. Už jsem nebyla tak odevzdaná Arovi. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem poznala lepší lidi, nebo tím, že na mě nepůsobila Chelsia.
„Bello, probuď se!" ozval se za mnou Edward. V jeho hlase jsem slyšela potlačovaný smích.
„C-co?"
„Bello, jsi první upír, kterého jsem slyšel koktat..." zamyslel se, „...trápí tě něco?"
„Ne... jen asi nejsem v tak dobré náladě jako ty." A usmála jsem se na něj. Šla jsem k němu blíž a políbila ho.
„Bello, Edwarde, musíme jet." Připomněla Alice.
„Jasně, jasně." Odpověděli jsme sborově. Když Emmett uslyšel smích, přiběhl k nám.
„Je tu někde můj klon?" ptal se zvědavě.
„Ne, proč?" zeptala jsem se. Jediná jsem totiž nevěděla, na co zrovna myslí.
„No tak proč jste se tu smáli? Když tu nejsem já, tak se nesmíte smát." Dupnul si Emmett.
Jeli jsme tedy do Forks, domů. Celou cestu jsme se smáli. Jeli jsme totiž s Emmem a Rose. Edward měl dneska vážně dobrou náladu, a tak se s Emmettem pušťuchovali.
Doma jsme se s Edwardem přestěhovali do mého pokoje. Pro Alicinu radost jsme z Edwardova pokoje udělali šatnu, teda spíš maskérnu.
Čas plynul dál: Květen
Červen
Červenec
Už jsem skoro vyléčená ze závislosti na lidské krvi. Carlisle ve mně probudil to, co ve mně chybělo. Svědomí. Už nejsem monstrum.
Je 13. července, večer. Dnes se rozhodlo, že se lidé z Forks stanou pokusnými králíky. Ale oni mi věří. Věří mi a to ve mně probouzí ono nalezené svědomí. Mám nastoupit spolu s ostatními do místí školy. A znovu se ve mně probudilo svědomí. Já je mám zradit. Miluji je, ale musím je zradit. Jsem milující zrádce.
Trávím s Edwardem večer, ostatně jako vždy. Dnes se asi má stát něco jedinečného? Celý den se tvářil velmi tajemně. Slyšela jsem, jak si s Alicí povídali něco o vhodném zabalení, a tak. Ale já dnes nemám narozeniny. Nevím, nechám se překvapit. Máme jet do města, do Port Angeles. Edward říkal, že se budeme procházet. Musíme se ale vrátit před rozbřeskem, zítra bude slunečno.
Jeli jsme tedy Volvem do Port Angeles.
Autor: KristenCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Milující zrádce - 11. kapitola (Milující zrádce):
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!