Na své si dnes přijdoou i ti co mají rádi Emmeetta! Jinak zatím asi nejpovedenější kapitola... ...k tomu začátku doporučuju pustit si skladbu: Edward Cullen - Meadow prosim komentujte
13.06.2009 (17:30) • KristenCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2750×
21. kapitola - Navždy
„Edwarde, tolik jsi mi chyběl!" pošeptala jsem mu do ouška, když jsme byli v pokoji. „Moc ti děkuju - za všechno. Za to, že si mi dal důvod žít, za to, že jsi... za to, že tě smím milovat a hlavně za to, že mi tu lásku stejným dílem oplácíš. Miluji Tě... navždy. Jsem jenom tvá... navždy. Doufám, že ty budeš jenom můj... navždy. Budeme spolu... nevždy. Nic nás nerozdělí. Slibuješ?" podívala jsem se na něj.
„Víš, lásko, trochu mě zklamalo, že jsi mi o Volteře nic neřekla. Ale budeme spolu... navždy. Budu tě milovat... navždy. Budu jen tvůj, tak jako ty má... navždy." K těmto slovům přidal ještě neodolatelný úsměv a vzápětí i polibek.
„Konečně spolu... navždy." Prohlásil mezi polibky. Ach, kdyby vědděl, že jsem na to zrovna taky myslela.
*
Ráno jsme se nechtěli pohnout z postele - tedy, lépe řečeno z objetí, ve kterém jsme leželi celou noc.
„Edwarde, ale musíme... Potřebuju něco říct rodině."
„To ale není fér. Strávíš s nimi určitě zase celý den." Žertoval.
„Jak tohle můžeš vůbec říct? S tebou trávím vždy nejvíc času přes den... a celou noc. Na to nezapomeň!" zasmála jsem se mu a políbila ho něžně na čelo.
„Lásko, já musím. Je to důležité."
„Dobrá," povolil své objetí. Jenže jakmile jsem vylezla z postele, hned se kolem mě obmotala jeho silná bílá ruka.
„Tak snadno neutečeš, princezno!" zasmál se mi tiše do ucha. Něžně mě políbil na krk. Po chvíli přestal...
„Ach ne!" promluvil.
„C-co-?" nedokončila jsem otázku, neboť do pokoje vtrhnul Emmett s plastovou (královskou)korunou na hlavě.
„Princezno, slyšel jsem Váš nářek o pomoc. Smím vám pomoci od vašeho věznitele?" usmál se na mě. A já měla co dělat, abych se nezačala smát.
„Ó princi, přicházíte v pravý čas. Jsem tu-„ a sakra. No nevydržela jsem to dál hrát. Prostě jsem bouchla smíchy a celá rodina - krom Emmetta - taky.
„Co? Co je tady směšného?" ptal se zadumaně Emm, ale všichni na něm poznali, že - tu zadumanost - jen hraje.
*
Po chvíli zdravého smíchu jsme se posadili do obýváku a já začala.
„Rodinko..." začala jsem. „Jsem neuvěřitelně ráda, že jsme tu všichni spolu - právě teď. Musím vás ale upozornit, že pokud mě budete chtít přijmout do rodiny, tak je tu malý háček... Já Ara vždycky - až na těch pár měsíců s vámi - brala jako otce, svým způsobem. Což znamená, že je to něco jako má upíří rodina - něco jako vy. Nebude vám to vadit, že? Pak mám ještě jednu otázku - míněnou pro Alici. Jak to, že je Aro tvůj strýček? A teď nechám mluvit já vás. Prosím."
„Tak, nám to nebude vadit - mít Ara v rodině -, protože ho v ní vlastně už máme, neoficiálně - jako u tebe. Alici stvořil Marcus. Proto strýček. Alici sem poslal Aro, protože se jí příčilo pít lidskou krev. Podobně jako u tebe si všimnul pokusů ji nepít."
Autor: KristenCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Milující zrádce - 21. kapitola (Navždy):
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!