Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Minulost a budoucnost se jednou potkají...a já tomu uteču

Victorieeeeee

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

další dílek. Je z pohledu Isabelly o tom co dělala během Edwardovy přeměny a jeho prvního lovu

05.08.2009 (09:00) • Martisek • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2710×

4. Minulost a budoucnost se jednou potkají... a já tomu uteču

Pohled Isabelly:

Ležela jsem v pokoji na posteli a tiše vzlykala. Slyšela jsem rozhovor v kuchyni i Edwardovo zběsilé srdce vedle v místnosti. Někdo zaklepal na dveře a otevřel je. Všichni z rodiny věděli, že jsem na tom mizerně, a že skoro ani nevnímám.

Postel vedle mě se prohnula, jak si na ni sedla.

,,No tak, zlatíčko, nemůžeš tu být zavřená napořád,“ promluvila na mě a přitom mě hladila po vlasech.

Moje adoptivní mamka mi nic nevyčítala, měla nás všechny tak ráda, že ať už jsme udělali cokoli, nezlobila se na nás. Tak jako se teď nezlobila, že jsem ohrozila rodinu kvůli jednomu klukovi a pak z něj udělala upíra.

,,Esme, mě to všechno tak mrzí.“ Hlavu jsem zabořila ještě víc do polštářků.

,,Issi to nic, nikdo se na tebe nezlobí.“

,,Ale Edward a Alice -“

,,Alice se s tím popere a oblíbí si ho. Neboj se, všechno bude dobré.´´ Pak už jsme nemluvili, jen poslouchali rozhovor vedle v místnosti, protože Edwardova přeměna skončila.

,,Jsem Carlisle,“ představil se otec. ,,Tohle je Jasper, Emmett, Rosalie a Alice. Zbytek rodiny musí něco vyřešit...“ To jo, vyřešit můj kolaps, vyřešit to, že jsem slaboch. Pak se Edward taky představil a chvilku bylo ticho, které prolomila Alice:

,,Edwarde, myslím že by jsi měl jít na lov.“

,,Já ale netuším, jak se to dělá,“ odpověděl jim vystašeným hlasem.

,,Neboj, máš to v sobě. Je to tvoje přirozenost,“ řekl Emmett.

,,Kde je Isabella?? zeptal se a já přestala dýchat. On si mě snad pamatuje? Pamatuje si i to, jak jsem ho zabila? Doufám, že ne.

Odpověděla mu Rosalie: ,,Jak Carlisle řekl, zbytek rodiny něco vyřizuje. Pak se s nimi uvidíš, teď ale pojď.“ Pak najednou bylo ticho. Pomalu jsem se zvedla a šla ke dveřím. Esme se na mě překvapeně dívala, ale nic na to neřekla. Otevřela jsem dveře a šla se podívat do pokoje, kde Edward ležel. Celá místnost byla naplněná jeho vůní. Pořád voněl nádherně, ale teď v tom byl i pach upíra.

,,Děje se něco, Isabello?“ zeptala se za mými zády Esme. Otočila jsem se na ni a na tváři vykouzlila falešný úsměv.

,,Ne nic.“ Ale ona věděla, že něco není v pořádku, přesto to neřešila. Otočila jsem se k odchodu, nechtěla jsem ho potkat. Alespoň ne teď. ,,Půjdu se proběhnout,“ řekla jsem Esme a rozběhla se do lesa.

Potřebovala jsem být sama. Byla cítit stopa po které běželi ostatní na lov. Vyhnula jsem se jí obloukem a běžela dál směrem, kde jsem si myslela, že je Kanada. Malý výlet za hranice státu mi neublíží.

Najednou jsem se ale zastavila. Došlo mi, co se snažím udělat. Já utíkám. Opět se snažím utéct před tím, co jsem způsobila. Opět se snažím svoje chyby hodit na záda někomu jinému, než abych se snažila je napravit. Až teď mi došlo, že já se vlastně ani nechtěla proběhnout. Moje podvědomí chtělo utíkat pryč a už se nevrátit.

Budu bojovat s tím, co jsem. Musím. Vrátím se a vezmu všechnu starost na sebe. Pomůžu Edwardovi překonat to, co jsem mu způsobila.

Otočila jsem se a vydala se zpátky domů.

Na verandě jsem se málem srazila s Alicí. Vydechla úlevou a objala mě.

,,Jsem ráda, že ses vrátila,“ zašeptala a hned na to mě pustila.

,,Jak to, že jsi mě neviděla dřív?“ zeptala jsem se ji nechápavě. Musela přece vědět, co dělám, ne? Vždycky to ví dřív než my ostatní. Vždy je o krok před námi.

,,Byli sme trochu zaneprázdněni,“ řekla mi a na tváři se ji usadil bolestný výraz.

,,Co se stalo, Alice? Jsou všichni v pořádku?“ ptala jsem se hned. Doufám, že se nestalo něco někomu z rodiny.

,,Ne, jsme v pořádku, teda fyzicky ano,“ nadechla se, odvrátila ode mě hlavu a pokračovala tichým hlasem, kterým jí bylo sotva rozumět. ,,My sme tomu nestihli zabránit, víš, stalo se to všechno tak rychle...“

,,Co se stalo Alice?“

,,Edward zabil na lovu člověka.“ Když mi to říkala, dívala se do země.

Zhluboka jsem se nadechla, abych se alespoň trochu uklidnila. Sakra, kvůli mně umřel nevinný člověk! Hlavu jsem složila do dlaní a snažila se dát dohromady.

,,Neboj, všechno je už v pořádku.“ Dala mi ruku kolem ramen a společně jsme šli do obýváku.

,,Půjdu se za ním podívat...“ Ani jsem nezvedla hlavu, abych se podívala, co na to ostatní říkají, a šla po schodech nahoru. Alice mě dohnala a zase dala ruku kolem ramen, aby mi dodala sílu na to, co se teď chystám udělat. Za námi šla potichu Esme.  

Alice zpomalila, a tak mi dala možnost jít jako první. Přišla jsem ke dveřím a nerozhodně přešlápla. Ještě jsem si to mohla rozmyslet. Než jsem začala nad tou možností pořádně uvažovat, zaklepala jsem. Esme nás mezitím došla. Otevřela jsem dveře a tam na prostředku pokoje seděl Edward se zmučeným pohledem a krvavýma očima. I když jsem to nepotřebovala, nadechla jsem se a udělala tři kroky k němu. Nevěřícně nás sledoval.

,,Ahoj, Edwarde. Nevím, jestli si mě pamatuješ,“ otočila jsem se na Alici, která zavrtěla záporně hlavou. Pochopila, že jsem se jí ptala, jestli Edward ví, kdo ho přeměnil.

,,Jsem Isabella, ale říkají mi Issi a tohle je naše mamka Esme,“ pokynula jsem rukou za mě. Edward se pomalu zvedl ze země a šel k nám. Zastavil se asi metr ode mě a chvíli se mi jen díval do očí. Pak mě nečekaně objal.

,,Edwarde dost!´´ vykřikla jsem skřehotavým hlasem. Odskočil ode mě a provinile se na mě podíval. Už teď mi ale jeho přítomnost chyběla.

,,Omlouvám se, pořád zapomínám, že jsem silnější než vy.“ Omluvně se usmál.

,,To známe,“ odpověděla jsem mu s menším úsměvem.

Přistoupil k Esme a podal ji ruku. ,,Rád vás poznávám.“

,,Já tebe taky Edwarde a tykej mi.“

,,Měli bychom jít dolů a probrat všechno. Tak pojďte,“ řekla nám Alice. Otočila se na patě a zmizela. Esme, já a Edward jsme ji následovali.

 

 

Shrnutí povídek

 

Předchozí

Následující

Autor: Martisek (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Minulost a budoucnost se jednou potkají...a já tomu uteču:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře