Pochybnosti ohledně některých rozhodnutí jsou špatné. Pokud se pro něco rozhodnete, udělějte to hned, než bude čas si to rozmyslet. Tenhle dílek je o Issi a jejím rozhodnutí. Neřeknu vám, jaké je to rozhodnutí, ale mám pocit, že se dozvíte příště. Mimochodem je to předposlední dílek...
17.09.2009 (21:00) • Martisek • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2428×
Pohled Isabelly:
Seděli jsme s Alicí a Rose v obývacím pokoji a ještě jednou probírali průběh zítřejší svatby. Myslela jsem si, že Alice všechno už viděla, ale nakonec z ní ,,omylem´´ vypadlo, že nic nevidí. Nechtěla nám to říkat, aby nás nějak nevylekala. Prý stačí, že se bojí sama a nemusí do toho tahat ostatní. Podle mě naprostý nesmysl.
Po tom co jsem ji připomněla slova, která mi řekli, když jsem se vrátila z ,dovolené´, uznala, že nám to měla říct a tím se uklidnila, dokonce se i smála a byla uvolněná. Podle Alice byl důvodem její slepoty Edward, který ,ač nechtěl, použil svůj dar a tak její schopnost selhala.
,,Vážně ti nevadí, že jdu za družičku já?´´ zeptala se mě dnes už poněkolikáté Rose. ,,Ne to je dobré, alespoň budu s Edwardem.´´ řekla jsem ji a usmála se na ni. ,,Omyl Iss. Edward jde za svědka Jasperovi, protože Emmett nechtěl jít.´´ řekla mi s posměchem Alice. Od té doby, co nám to řekla, mi připadala nějaká veselá.
,,Co máš v plánu?´´ zeptala se mě, když v mých očích uviděla jistřičky. Bylo to hlavně tím, co jsem chtěla udělat a čím víc se to přibližovalo, tím víc jsem si tím byla jistá. ,,Neřeknu!´´ odsekla jsem ji se smíchem, protože se zatvářila ublíženě.
,,Dozvíš se to včas, slibuju.´´ slíbila jsem ji, abych si ji trochu urovnala. Zašklebila se na mě a já ji to oplatila. ,,Takže si to projdeme ještě jednou.´´ řekla Rose, aby nás rozptýlila. V tu chvíli před domem přibrzdila dvě auta.
Ve dveřích se objevili kluci s naší návštěvou, mezitím po schodišti sešel Carlisle a za ním Esme. Kluci se velice smáli, obzvlášť Edward. Tanya šla vedle něho a něco mu vesele říkala.
Najednou jsem viděla rudě a měla chuť po ní skočit. Neslyšela jsem o čem mluví a vcelku mě to ani moc nezajímalo.
Když Edward uviděl, jak se tvářím, přiskočil ke mě, objal mě a políbil na tvář. Zmateně jsem se na něj podívala a on mi odpověděl velikým úsměvem. Otočila jsem se zpátky k návštěvě.
Mezitím co jsme s Edwardem vedli menší rozhovor, se stihli všichni ostatní přivítat. Carmen a Kate se horlivě objímali s Esme. Potichu jsem se uchechtla, jak mi to přišlo legrační. Všichni to samozřejmě slyšeli.
Kate se na mě podívala a hned na ke mě přiskočila. ,,Iss, je to už tak dlouho!´´ vykřikla radostí a vrhla se mi kolem krku. ,,Taky tě ráda vidím Kate.´´ řekla jsem ji a objetí ji oplatila.
Návštěvu jsme ubytovali ve volných pokojích, naštěstí nepotřebovali spánek, takže nebyl problém s postelami.
Večer se konaly rozlučky se svobodou. Mě se jim nějakým záhadným způsobem podařilo vyhnout a tak jsem večer strávila ve společnosti knížek v naší knihovně.
Ve skutečnosti jsem se na knihu v rukách jen dívala, nečetla jsem ji. Nedokázala jsem se na ni plně soustředit. Hlodal ve mě červík pochybností. Nevěděla jsem, jestli ten můj nápad je dobrý. Věřila jsem, že ano, ale když jsem viděla Edwarda jak se s Tanyou vesele baví a zřejmě si i rozumí, moje pevné a neochvějné rozhodnutí se bortilo.
Uvidíme zítra, podle toho se rozhodnu, jak dál. Třeba nakonec bude vše jinak, než jsme si mysleli.
Chtěla bych říct: ,Probudila jsem se do dalšího skvělého rána.´, ale to by nebyla pravda. Ani ne proto, že jsem se nemohla probudit, ale hlavně kvůli tomu, že nebylo skvělé. Nevím proč, ale měla jsem zvláštní pocit, že něco je špatně. Snad se pletu.
K tomu všemu začalo sněžit. Ani nechci vedět, jak Alice teď vyvádí.
Vyrušilo mě tiché zaklepání. ,,Dále.´´ řekla jsem a čekala, kdo vejde. ,,Ahoj sestřičko.´´ řekl šťastně se usmívající Jasper. ,,Potřebuješ něco?´´ zeptala jsem se ho, když vešel a zavřel za sebou dveře.
,,No víš, tak nějak nám nemá kdo zahrát svatební pochod a tak jsem tě přišel poprosit, jestli by jsi se toho neujala. Nemusíš pokud nechceš.´´ dodal hned, když uviděl můj pohled. Hmm mohla by to být legrace...
,,Dobře, ale pokud něco zkazím, nebudeš mi za to nadávat!´´ řekla jsem výhružně a zvedla ukazováček, abych tomu dodala na efektu. ,,Jasně neboj, ty to zvládneš.´´ znovu se usmál, překonal vzdálenost mezi námi a objal mě.
,,Moc děkuji.´´ zašeptal mi do ucha. Pevně jsem ho stiskla a zamumlala ,,Mám tě moc ráda.´´ Pak se odemně odtáhl a pobaveně si mě měřil, jelikož jsem začala vzlykat.
,,Super, vzlykám už po ránu.´´ řekla jsem roztřeseným hlasem. Zasmál se, chytil mě kolem ramen a vyvedl z pokoje. Teď mě čekala jeho nastávající v jejich společněm pokoji, který nám dnes poslouží jako přípravna.
Autor: Martisek (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Minulost a budoucnost se jednou potkají...červík hlodá a hlodá:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!