Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Moje proměna - Prolog a 1. kapitola

PokojTCDKEC

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Moje proměna - Prolog a 1. kapitolaPodle názvu vás asi všechny napadne, že v téhle povídce půjde hlavně o přeměnu Belly v upíra. Edward se někam vypaří a Bella nebude vědět, co se děje. Tohle je první díl a počítám, že jich určitě bude víc než tři, takže tohle je jenom takové rozjezdové. Budu se snažit, aby povídka co nejplynuleji navazovala na originální díly Twilight ságy až do doby, pár dní před maturitou Belly Swanové. Sama ještě moc nevím, co všechno by se mělo, nebo nemělo Belle přihodit, takže budu ráda, jestli někdo bude chtít přispět nápadem.

10.11.2010 (20:45) • astefany • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1634×

Ahoj. Jmenuji se Isabella Marie Swanová-Cullenová, ale všichni mi říkají Bello. Žiji ve Forks ve Washingtonu a chodím na střední školu ve Forks. Předtím, než jsem se přestěhovala ke svému otci Charliemu, žila jsem ve Phoenixu se svou mamkou a nevlastním tátou. Ve Forks jsem také potkala toho úplně nejúžasnějšího člověka, vlastně upíra, na světě a teď už i svého manžela Edwarda Cullena. S ním tu žije i jeho adoptivní rodina: Carlisle Cullen, jeho manželka Esmé Cullenová, Alice a Emmett Cullenovi a Rosalie a Jasper Hale.

V rezervaci La Push žije pár mých dalších přátel. Ti jsou vlkodlaci, ale lidi nezabíjejí, snaží se naopak udržet krvelačné upíry od lidí. Jeden z nich je můj nejlepší přítel, Jacob Black. Byl mým přítelem, ještě než se stal vlkodlakem. Nejednou už jsem se na něj obrátila s prosbou. A skoro vždycky se mi snažil pomoct.

S Edwardem, s Cullenovými, ale i se všemi ostatními z Forks jsem toho zažila už opravdu hodně. Poslední dobou se ale dějí zvláštní věci...

Moje Proměna - 1. kapitola

Byli jsme s Edwardem domluvení, že odjedeme někam hodně daleko, ale teď se mi zdá, že se oddalujeme víc od sebe než od civilizace. Proč se se mnou poslední dva dny nebavil? Vlastě ani nemohl… Byl pryč.

Ok, Bello, konec přemýšlení a vstávej. Nikam se mi ale nechce, radši bych zůstala ležet v posteli než vstát do šedého dne a strávit ho ve škole. Přes to jsem vstala a šla se obléknout. Oblečení opravdu neřeším, takže jsem na sebe navlíkla první, co mi přišlo pod ruku, hlavně co nejrychleji pryč z toho hrozného ranního koloběhu. Moje rána jsou více méně pořád stejná: než vylezu z postele, jen tak se chvilku válím a přemýšlím, pak sejdu do přízemí zjistit, že zas nebudu mít k snídani nic jiného než cornflakes s mlékem a kafe. A pak do auta a do školy.

 

Po cestě dolů jsem přemýšlela, kam musel Edward tak narychlo odjet, že mi to nemohl říct. Nepřišel se dokonce ani pořádně rozloučit. Jenom, když mě vezl domů, mezi řečí mi řekl, že bude muset na pár dní odjet.

Už ale neřekl kam ani proč. Prostě se vypařil…

Ještě chvilku jsem si lámala hlavu tím, že jsem se snažila vybavit naše společné debaty z posledních dnů. Upřímně, moc jich nebylo.

Taky jsem přemítala, jestli není možné, že se mezi námi stalo něco, co by změnilo jeho postoj k našim společným plánům do budoucna. Vždyť už jsme se domluvili a vyjasnili si to. A hlavně mělo to být už za chvíli. Takže teď z ničeho nic přece nemohl změnit názor!

Nasnídala jsem se a šla si sednou do auta. Nastartovala jsem bez problémů a vyjela jsem z příjezdové cesty. Poslední dobou mě zlobil startér, ale nebyla jsem si jistá, zda by mi s tím momentálně Jacob pomohl. Byl pořád proti Edwardovi hodně zaujatý. Ale možná teď, když tu Edward není… třeba mi s tím něco udělá. Pak mu brnknu. A nebo ne! Prostě za ním zajedu a uvidí se. Taky bych možná mohla jet navštívit Sama a Emily. Určitě budou mít radost, že jsem zas jednou za nimi přijela. No, oni asi budou rádi, ale kluci nejspíš budou vyvádět jak šílení. Posledně, když jsem tam přijela na návštěvu, neušla jsem ani dva kroky a už jsem se válela v bahně pod hordou dovádějících vlčích kluků.

(…)

Na parkovišti před školou moc lidí ještě nebylo, ale mně to vůbec nevadilo. Alespoň tu bylo víc volných míst k zaparkování auta.

Na to, abych šla už do budovy školy, bylo ještě moc brzy, tak jsem zůstala sedět v autě. Pustila jsem si písničky v iPodu a vytáhla jsem si sešity s poznámkami, ze kterých jsem se učila.

„Ahoj, zlato! Jak ses měla o víkendu?“

„Co?“

Přijela Jessika, ale já jsem si jí evidentně nevšimla. „Ptala jsem se, jak ses měla o víkendu“.

„Jo, jasně.“ Vystoupila jsem z auta a zamkla ho. Pak jsem musela přemýšlet, co jsem vlastně o víkendu dělala. Vzpomněla jsem si, že jsem se snažila učit, ale moc mi to nešlo… Musela jsem pořád myslet na Edwarda, jestli se mu něco nestalo, nebo tak něco. „No, víš, já jsem vlastně nic moc nedělala.“

Když jsem si ale představila sama sebe, jak koukám do prázdna a myslím na Edwarda, musela jsem se pousmát. „Cos dělala ty, Jess?“

„Já jsem byla s rodiči na výletě v horách, kousek od Forks. A byla tam příšerná zima a já s sebou měla jenom tu starou  bundu, víš kterou, že jo ? Takže si budu muset jít koupit novou a teplejší. Nechceš jít se mnou? Zajely bychom do Port Angeles a třeba by sis tam taky něco hezkého na sebe vybrala.“

To všechno na mě Jessika vychrlila, tak rychle, že jsem měla co dělat, vzpomenout si, co říkala jako první. Ta holka je opravdu střelená, pomyslela jsem si. Ale jako kamarádka nezklame nikdy!

„Ok, kdy vyrazíme?“ zeptala jsem se.

„Co třeba dneska? Máme obě málo hodin, takže…“

„Počkej, počkej. Já vím, že dneska by to mylo super, ale já už na dnešek něco mám. Promiň.“

„Ne, pohodě. To nevadí,“ usmála se, ale bylo na ní vidět trocha zklamání.

„Jess, a co kdybychom jely zítra? Já bych dneska stejně nejela, i kdybych měla čas, protože mě zlobí auto,“ vrhla jsem pohoršený pohled na svou dodávku, „a chci ji dneska odvézt k Jacobovi, jestli by se na ni nepodíval.“

Okamžitě mi ale došlo, že tohle není to, co bych chtěla slyšet já, kdybych někomu navrhla bláznivé nákupy v Port Angeles. Takže jsem rychle dodala:

„Ale do Port Angeles s tebou ráda pojedu, kdykoli jindy. Potřebuji se trochu odreagovat.“ Uf, snad to stačilo, jako omluva.

„Jasně. Nevadí mi to. Ještě by tě to auto pak někde nechalo, kdyby sis ho nenechala opravit,“ zářivě se na mě usmála a pak ještě řekla: „Proč se vlastně potřebuješ odreagovat? Stalo se něco?“

Najednou vypadala ustrašeně, ale já jsem neměla náladu jí něco říkat. „To víš, maturita… Občas mám pocit, jako bych se měla z toho učení zcvoknout.“

Začala se smát, takže mi bylo jasné, že tuhle mojí malou lež vzala a myslela si, že jsem se asi celý víkend učila. Taky jsem se musela pousmát, když mi došlo, že všichni jsme občas naivní a nepoznáme, co je lež a co pravda. Ne, vážně! Nechtěla jsem jí lhát, ale na druhou stranu jsem neměla chuť se jí svěřovat se svými momentálními problémy.

„Čemu se směješ?“ zeptala se, protože teď jsem se opravdu rozesmála na celé kolo.

Když se podívala směrem, kterým jsem koukala já, došlo jí, že jsem viděla, jak k nám jde Erik.

Autor: astefany (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Moje proměna - Prolog a 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře