Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Moonlight - 18.kapitola: Překvapení

faxsk

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Moonlight - 18.kapitola: PřekvapeníRozplynout se, to je to správné slovo.:-)

14.07.2009 (19:36) • Last • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1036×

18. Kapitola: Překvapení

 

            Je zcela zbytečné mluvit o tom, jaká byla moje neděle, protože se nic zvláštního nestalo. V sobotu mě z La Push hodili autem domů okolo deváté hodiny, což přiměřeně ušlo, neboť jsem čekala, že budu doma později, kdyby mě nesvezli s sebou až k mému domu. A neděle byla taková odpočinková. Jediné, co byla na neděli možná nejzajímavější byl náš oběd s Charliem. Nebyli jsme doma, jako obvykle býváme. Zašli jsme si na hamburgery do místní, docela malé restaurace, ikdyž možná to slovo restaurace je trochu nadsazené. Ale bylo nám dobře. Myslím, že si s Charliem rozumíme i beze slov. Nemuseli jsme se ani příliš namáhat s mluvením u jídla, protože to už obstarávali lidi, kteří seděli poblíž našeho stolu a televize, která hrála na zadní zdi. Byl to zrovna sportovní kanál, který táta sledoval při jedení hamburgeru. A já jsem se dívala z okna na nějaké malé kluky, kteří si spolu hráli a vesele poskakovali.

            Večer jsem s námahou zapnula svůj starý počítač a nechala ho naběhnout, abych se podívala na email. Bylo zcela jasné, že mě Renée nenechá jen tak bez nějaké zprávy. Naštěstí email, který mi poslala, nebyl tak dlouhý, tak jsem se rozhodla, že si ho celý přečtu a snad, že ji i odepíšu.

Ahojky moje Bells! Tak jak se pořád máš? Zase si se dlouho neozvala. Musím přiznat, že mám někdy opravdu skoro strach, jestli jsi v pořádku. A co u nás nového? Phil má za sebou další zápas, a nevěřila bys, opět s úspěchem. No nic, tak se měj zlatíčko, papa, tvá máma Renée.

Byl to takový klasický vzkaz, a já jsem seděla nějakou tu chvíli, protože jsem musela přemýšlet, co bych ji na to odpověděla.

Ahoj! Mám se pořád stejně, všechno je v pořádku a nic se neděje, nemusíš se bát. Taky tě zdravím, pogratuluj za mě Philovi. Už musím jít, ještě se musím  jít učit. Mějte se, Bella.

Byla jsem spokojená s tím, co jsem vymyslela. Myslím, že to rozhodně stačilo natolik, aby měla Renée radost, že jsem se ozvala.

Ráno, dalšího týdne jsem se vzbudila a vzpomněla jsem si na La Push, usoudila jsem, že to opravdu rychle uteklo. Taky jsem si vzpomněla na Edwarda, na to, jak jsem tam stála a doufala, že přijde. Zmocnil se mě stesk. Ani jsem nedoufala, že by se něco změnilo.

Světe div se, tohle by mě nenapadlo ani ve snu. Vyšla jsem z domu a chtěla jít ke svému zaparkovanému Pick-upu, když jsem najednou uslyšela nějaké auto, které zrovna parkovalo na cestě před naším domem. V podstatě mě to nezajímalo, myslela jsem si, že si Charlie něco zapomněl, ale nedalo mi to a musela jsem se obrátit k tomu autu.

Zastavila jsem se a stála jsem na místě. Najednou jsem cítila svou krev, která mi nekontrolovatelně proudila tělem, zmocnila se mě panika, nebo snad vzrušení. Neviděla jsem nic jiného, jen to auto, před očima jsem měla pouze ten stříbrný lesk Volva. Pak jsem uviděla i  jeho, jak vystoupil z auta a jednou rukou se opřel o kapotu a přitom se upřeně díval na mě.

,,Myslel jsem, jestli bys nechtěla hodit do školy?“ bylo to jako pobídnutí, abych s ním jela. Nemusela jsem se dlouho přemlouvat, zastrčila jsem svoje klíče do kapsy a obrátila směr k němu. Musela jsem se usmát, když jsem se na něj podívala.

,,Ahoj. Co tady děláš? Ani nevíš, jaké mi dělá potíže, když se objevuješ kdy se ti zachce a když zase tak pokaždé zmizíš. Jestli to hodláš udělat i tentokrát, tak radši pojedu svým autem.“ Vychrlila jsem to tak rychle, že jsem se sama divila. Ulevilo se mi, když jsem to řekla, chtěla jsem mu to aspoň trochu objasnit. Tvářil se chápavě, chápavěji než kdy jindy. Zmateně jsem se na něj dívala.

,,Já vím, a je mi líto, že to tak bylo až do teď, ale přísahám, že už to bude jiné. Kašlu na všechny pravidla, mám toho dost, už nehodlám v tom dál pokračovat a ničit ti život. Vím, že bys chtěla být co nejvíc se mnou, a já bych si to přál taky, takže se můžu o to pokusit, každopádně už ti nechci nikdy ublížit, chci jen, abys byla šťastná.“ Řekl s jistotou a vážností v hlase a podíval se na mě. Dívala jsem se na něj s takovou oddaností.

,,Taky ti nechci ublížit a nechci, abys kvůli mně trpěl jen proto, že si přeji já být s tebou, vím kdo jsi, vím co potřebuješ…“ Nezvykle pomalu obcházel auto, zatímco jsem mluvila, až došel až ke mně. ,,Ty mi neubližuješ, kdybys jen věděla, jak dobře je mi s tebou, i přes všechno to trápení, které mě svádí k něčemu jinému, ale já jsem schopný to ovládnout.“ Ani jsem se na něj nezlobila, když mě přerušil. Jeho ruce se ke mně pomalu přibližovaly, opatrně mi zvedly tvář, abych se mohla podívat do jeho krásně hnědých očích, a já cítila ten příjemně studený dotek na tváři.

,,Opravdu nechci, aby sis dělal kvůli mně starosti.“ Dodala jsem jen tak mimochodem s tváři položenou v jeho dlaních. Edward se mi jen pořád díval do očí, jakoby mi chtěl číst myšlenky a potom… náznakem si mě přitáhl víc k sobě, pohlédl na mě a váhavě se nakláněl. Automaticky jsem zavřela oči a po chvilce jsem ucítila jak zlehka položil své rty na mé. Cítila jsem jeho měkké rty na svých, mým tělem se znova rozohnil proud krve, která skončila v mé tváři, neboť jsem věděla, že se červenám. Srdce se mi rozpumpovalo, až jsem si byla takřka jistá, že to musel postřehnout i on. Bála jsem se, aby mi snad nevyskočilo z hrudi, jak prudce tlouklo. Bylo v tom všechno, nesmělost, něžnost, i vášeň, kterou jsem v tom okamžiku cítila. Jen těžko popsatelný zážitek, jakoby nic jiného neexistovalo, vůbec nic, jen my dva.

 

Autor: Last, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Moonlight - 18.kapitola: Překvapení:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře