Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Moonlight - 20.kapitola: Obavy

EclipsePoster2


Moonlight - 20.kapitola: ObavyDalší kapitola, ikdyž bych řekla, že je možná trochu slabší, ale tak jako uvidíte.

20. Kapitola: Obavy

 

            Seděla jsem ve třídě jako tělo bez duše a trápila se tím, jak se teď cítí Edward. Nemůžu přece po něm chtít, aby potlačoval své potřeby jen aby byl se mnou.

,,Bello, no tak, co se děje?“ zašeptala mi Jessika do ucha, zatímco profesor horlivě vykládal něco ve španělštině.

,,Ehmm…nic, vážně.“ Zalhala jsem.

,,Jsi myšlenkami úplně někde jinde. Už jsem na tebe mluvila dvakrát.“ Podívala jsem se na Jessiku omluvně.

,,Promiň, tak co jsi teda říkala?“ zeptala jsem se ji s výčitkami, že ji neposlouchám.

,,To už je jedno, teď se hlavně soustřeď na to co říká on.“ Uraženě kývla dopředu na profesora.

            Bylo pro mě těžké, že jsem neměla Edwarda na očích už více než dvě hodiny. Skoro jsem se ani nesoustředila na učení. Jen jsem si přála, abych vyšla ven po škole a uviděla ho stát u Volva, jak čeká na mě a pak mi řekne, že je všechno v pořádku, a že se nemusím o něj bát.

            V pauze na oběd jsem šla ven a sedla si na schody před vstupními dveřmi, kde sedává vždycky spousta dalších studentů. Dívala jsem se kolem sebe, ale nic zvláštního. Sklopila jsem hlavu a chvíli se dívala na své tenisky. Když jsem ji pak zvedla, viděla jsem Alici, jak jde po schodech přímo ke mně. Usmála jsem se, když jsem viděla její přátelskou, zářící tvář.

,,Ahoj Bello!“ přiskočila ke mně a posadila se.

,,Ahoj.“

,,Vím, co se ti honí hlavou, ale můžu tě ujistit, že už je to v pořádku, tak se neboj.“ Řekla to tak přesvědčivě, že nebylo možné ji nevěřit.

,,Díky.“ Najednou se mi ulevilo.

,,Chápu tvoje obavy, ale nemůžeš to dávat sobě za vinu. Je to vlastně poprvé za dlouhou řadu let, co se mu tohle přihodilo. Je to pro něj něco nového. Strašně moc tě má rád, ale stejně tak by nechtěl o tebe přijít, proto by zas na druhou stranu radši utekl někam daleko, jen aby se nestalo něco podobného jako ráno.“ Vysvětlovala mi Alice svým jemným hlasem.

,,Taky ho mám ráda.“

,,Já vím, no jo, to jsi celá ty. Aby si tě nechytil nějaký průšvih, viď?“ obě jsme se zasmály.

,,No nic, já budu muset jít do jídelny zase jednou zbytečně posedět u tácu plného jídla. Tak se zatím měj, pa Bello.“

,,Měj se, Alice.“ Znova se postavila a svým tanečním krokem odešla.

            Přijela jsem domů později než Charlie, což mě překvapilo. Vešla jsem dovnitř a sundala si bundu. ,,Ahoj.“ Pozdravila jsem Charlieho, jakmile jsem ho spatřila sedět v kuchyni u stolu.

,,Ahoj Bells!“ pozdravil mě na oplátku Charlie.

,,Co děláš doma tak brzo?“ zeptala jsem se, když jsem vcházela za ním do kuchyně.

,,No dneska mě v práci nepotřebovali, tak jsem myslel, že bychom si mohli zajít na oběd.“ Přiznal se. Souhlasně jsem přikývla.

            Seděli jsme na našem obvyklém místečku v malé restauraci a čekali, až nám přinese servírka objednané jídlo. V ruce jsem držela tácek a otáčela si s ním.

,,Jak bylo ve škole?“ začal mluvit Charlie. Musela jsem chvíli přemýšlet, už teď se mi to zdálo, jako bych tam nebyla věčnost. Pak se mi vybavilo to ráno.

,,Šlo to, jako vždycky.“ Charlie pokývnul hlavou a otočil se na televizi, kde zrovna hrály zprávy. Taky jsem se otočila a dívala se z okna.

,,Slyšel jsem, že se scházíš s Cullenovými, hlavně s Edwardem.“ Podotkl nenápadně.

,,Jo, máš pravdu. Vadí ti to?“ zeptala jsem se upřímně, chtěla jsem vědět jeho názor.

,,Ne, tak jsem to nemyslel. Jen mi přijdou trochu… zvláštní, to je všechno.“

,,Řekla bych, že jen tak možná působí, ale zdají se být… normální.“ Při slově normální jsem se otočila jinam.

,,Dobře… už nám to nesou.“ Podívala jsem se na servírku, která k nám přicházela se dvěma talíři jídla. Zbytek oběda jsme bylo oba dva potichu, stejně jako celou cestu domů. 

            Další dva dny jsem nepotkala ve škole ani jednoho z Cullenů, ikdyž bych přísahala, že jsem viděla krásnou Rosalie, jak se mihla na obědě. Začínala jsem se trochu strachovat, co se děje, jestli je všechno v pořádku. A nebo, jestli vůbec ještě do školy přijdou



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Moonlight - 20.kapitola: Obavy:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!