Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj život po 8. kapitola

Official poster - La Push werewolfs

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Můj život po 8. kapitolaDalší kapitola a zase kratší. Moc moc se omluvám

18.05.2009 (16:06) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1942×

Nešla jsem do školy. Nemohla jsem. Charlie je mrtvý. Nemůžu tomu uvěřit. Můj táta je mrtvý. Už nikdy tu nebude. Když mi to Jacob řekl, myslela jsem, že se vybourám, nebo kdo ví co. Místo toho, abych jela do školy, jsem změnila směr a jela někam do Kanady. Jela jsem celou noc a den. Teď je úterý večer a já jsem nedaleko města Montreal. Ulovila jsem několik pum a medvědů, ale stále jsem měla ten hrozný pocit. Podobný pocit jako před osmy měsíci, když mě Edward opustil. Vím, že mě teď budou všichni hledat. Ale já musela na nějaký čas odejít. Provětrat si hlavu. A taky se musím vrátit zpátky do Forks, zařídit pohřeb. Musím navštívit Montreal. Rozbila jsem mobil, takže si musím koupit nový, pak si musím koupit nějaké oblečení a kufr. Ubytovala jsem se v jednom malém, sympatickém hotýlku, na sever od Montrealu. Stejně jsem nespala.

Druhý den jsem vyrazila přes Montreal do Forks. Jako první jsem si koupila nový mobil a k tomu SIM-kartu. Starou jsem měla, ale teď ji nechci používat. Pak jsem si koupila pár kousků oblečení. Do oběda jsem byla ve Forks. Když jsem vjížděla do městečka, našla jsem svůj nový mobil a zavolala Jacobovi. Nevěděla jsem, jestli můžu na jejich území. A tak jsem domluvila sraz ve Forks, v jedné restauraci. Zaparkovala jsem před restaurací, vystoupila z auta a porozhlídla se po okolí. Pomalu jsem vešla do restaurace. Jak jsem očekávala, Jacob tam už byl. Usmál se a zamával mi. Nervózně jsem se usmála a šla k němu. U servírky, která mi sdělí upřímnou soustrast, si objednám horkou čokoládu. Když dojdu až k Jacobovi, hned mu úsměv zmizí. Jistě, musí mě cítit. Ale abych řekla pravdu, já ho taky cítím. „Ahoj Jacobe," pozdravím ho potichu a sednu si naproti němu. „Ahoj Bello. Rád tě vidím," odpoví mi. „Ale nerad cítíš, co?" usměji se. „Neboj Jacobe, nejsem jedna z upírů," uklidním ho. „Vážně?" zeptá se jízlivě. Servírka mi zatím přinesla objednanou horkou čokoládu. Napiji se. „Vážně. Co jsem teď udělala Jacobe?" „Napila se, ale to hned neznamená, že nejsi pijavice. Ty se taky přemůžou a něco sní nebo vypijí," zasyčí. „Tak dost, Jacobe. Když už to chceš vědět, tak jsem se stala poloupírkou. Ale byla jsem ještě před tím, než jsem odjela na Aljašku. A já se takovou dálku netrmácela proto, abych jako první věc, kterou tu udělám je, že se začnu hádat se psem a tvrdit mu, že jsem co jsem," vyjedu na něj. „Jsem tu kvůli Charliemu, Jacobe," dodám. Jacob na mě zůstane vyjeveně koukat. „Takže...ty nejsi upír?" zeptá se opatrně. Zavrtím hlavou. „Proto tě chci požádat o jednu věc. Nevím jestli můžu na vaše území. Jestliže ne, potřebuji, abyste mi to na pár dní povolili. Potřebuji jen pár dní, víc ne," požádám ho. Jacob se zamyslel. „Čistě teoreticky, smlouva se týkala Cullenových. Jenže prakticky to bude horší. Cullenovi jsou upíři a smlouva se převážně týká toho. Ale neboj, nějak to zařídíme. Jo ještě jednu věc. Upřímnou soustrast, Bello," řekne Jacob a natáhne ke mně svou pravou ruku. Jemně ji stisknu. Jeho kůže pro mě už není horká, ale akorát. Jacob si toho taky všimne. Koukne se mi do očí. Usměji se. „Máš trochu jinou barvu očí," všimne si. Přikývnu. „To to vegetariánství," pokrčím rameny. „Potřebovala bych ještě jednu věc, Jacobe," zašeptám. „A jakou?" Polknu. „Pomůžeš mi i s Billem? Nevím co mám dělat. Pohřeb jsem nikdy nezařizovala," zašeptám. Jacob mi svou ruku položí na mou. „Jistě, Bello," přikývne a usměje se. Úsměv mu oplatím.

Už to bylo pět dní co jsem odjela z Valdezu. A ani jsem jim za těch pět dní nedala vůbec vědět. Nechtěla jsem. Vím, že Edward se o mě musí bát. A ostatní taky. Ale teď se jen tak nemůžu vrátit. Dům jsem zdědila já, pohřeb měl být za dva dny a já neměla žádné šaty. Vzpomněla jsem si na Alici a na Veru. Ty dvě mě tak rády vodily po všelijakých obchodech. Rozhodla jsem se, že si zítra zajedu do Seattleu pro nějaké černé šaty.

Autor: Odehnalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Můj život po 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře