Další kapitolka je zde. Co se Bells dozví. Kdo na ni čeká doma a co vyvede Alice? Hezké čtení. Prosím komentíky. Děkuji.
21.05.2011 (19:15) • forewertwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 16× • zobrazeno 2895×
„V tvém životě tě toho čeká opravdu hodně. Budeš muset překonávat hodně překážek.“
Povytáhla jsem obočí, ale stejně jí nevěřila. Nechápala jsem, proč jsem se vlastně přišla.
„To se za chvíli dozvíš,“ řekla jakoby nic.
Trošku jsem zděsila, protože to vypadalo, jako by mi četla myšlenky, ale nakonec jsem to přestala řešit. To mě má snad vyděsit nějaká stará ženská se šátkem na hlavě. Css, to teda.
„Moc děkuji,“ poděkovala jsem a vstala. „Co jsem dlužná?“
„Posaď se, prosím, mám pro tebe ještě dvě zprávy.“ Trochu nedůvěřivě jsem se na ni podívala, ale sedla si.
„Chceš něco vědět o své pravé lásce?“ zeptala se mě. Nemusela jsem nad tím dlouho dumat a kývla jsem.
„Už si ji potkala, ale jak jsem řekla. Budeš muset překonávat hodně moc překážek.“
„Našla? Jak to myslíte, to jakože jsem se s ní potkala?“ zeptala jsem se.
„Znáš ji. Víc ti říct nemohu, promiň. Mám pro tebe však jedno moudro, které tě bude pořád držet nad vodou. Když ti bude nejhůř, tak si na to vzpomeň, ano?“ Jenom jsem přikývla. Moc jsem si přála vědět, jaké to moudro je.
„Ať se stane cokoliv, pamatuj, že láska to překoná. Nezáleží na tom, jestli jsi člověk nebo upír, ale na tom, co k tomu druhému cítíš.“
To modro mě překvapilo. Upír? Ta ženská je magor. V duchu jsem se smála a měla co dělat, abych se nezačala smát normálně.
„Děkuji,“ řekla jsem a vstala. „Co jsem dlužná?“ zopakovala jsem otázku jako minule.
„Nic, děvenko,“ řekla, ale já z kabelky vyndala pět eur a nechala jí to na stole. Tiše jsem otevřela dveře a s tichým „nashle“ odešla.
Jen co jsem vystoupila, se kolem mě prohnal studený vítr. Sípavě jsem zakašlala a odcházela pryč. Sice jsem neznala cestu, ale šla jsem tam, kam mě nohy nesly. Nakonec jsem zjistila, že to byla správná cesta. Kráčela jsem špinavými ulicemi. Bylo zvláštní, že nikde nechodili lidé. Jenom sem tam, jsem potkala nějaké muže. Ženu ani jednu.
Kráčela jsem pomalu kolem hospody, kde nějací chlápci po sobě křičeli a nadávali si. Zakroutila jsem nad tím hlavou a šla domu.
U domu
Vytáhla jsem klíč a odemkla hlavní vchod. Když jsem kráčela po schodech, tak jsem slyšela ozvěnu, jak kráčím po schodech.
Strčila jsem klíč do zámku a vešla dovnitř.
Hned v hale jsem uviděla neznámé pánské boty. Alice byla doma, protože jsem viděla její krásné boty u botníku.
„Nejspíš máme návštěvu,“ pomyslela jsem si a zula boty.
„Ahoj,“ pozdravila mě Alice a prošla do haly kolem mě jakoby nic.
Odešla jsem do kuchyně, kde jsem uviděla sedět Edwarda. Do teď byl můj výraz unavený, ale teď se změnil v zuřivý.
„Co tu chceš?“ zeptala jsem se ho.
„Bello, vyslyš mě, prosím,“ prosil, ale já byla nelítostná.
„Odejdi,“ křikla jsem na něj.
„To nepůjde,“ odpověděl klidně.
„Jak to?“ vyjekla jsem, protože skutečnost, že bych s ním byla v jedné místnosti, mě děsila.
„Tvoje sestra sebrala všechny klíče a odešla. Tudíž nás tady zamkla do té doby, než se nevrátí,“ prohodil a usrkl si kávy.
„Co?“ vyjekla jsem vyděšeně a mířila ke dveřím. Chtěla jsem je otevřít, ale byly zamknuté.
„Já to říkal.“ Objevil se za mou Edward. Vztekle jsem se na něj otočila a odkráčela do pokoje, kde jsem se zamkla na dva západy.
Autor: forewertwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek My a děvky? Nikdy (12):
Tá veštica to vážne vystihla. Páčilo sa mi to, čo Belle povedala a ako sa správala. A tiež sa mi páčilo to ako Alice nechala Eda a Bellu zamknutých v jednom byte.
wow
Jo! Nutně potřebuju pokráčko! Jinak se zcvoknu! Rozumíš!
Krááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááása
rýchlo ďalšiu
Perfektná kapitolka , dúfam, že si to pekne krásne vydiskutujú a všetko bude zase oki ...a tá kartárka, nemala chybu, ale ako vedela, že Edward je upír ...prosííím, čo najskôr, novú kapitolku
Ta kartářka (či kdo to byl) byla dobrá. Vlastně ji vyzradila, co je Edward zač, ale zajímal by mě, kde pčišel nato, kde Bella bydlí. Že by potkal Alice?
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!