Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » My a děvky? Nikdy (14)

07.06.2011 (09:15) • forewertwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 21× • zobrazeno 3356×

Vyděšeně otevřela pusu a opět utekla. Tentokrát do koupelny. Zaslechl jsem pláč a tak jsem přišel ke dveřím a zaklepal.

„Bells, prosím,“ řekl jsem tak, aby mě slyšela.

„Vypadni,“ zakřičela.

14. kapitola

Pohled Bella

Jak jen si mohl myslet, že se s ním chci jenom vyspat a po té odkopnout? Tohle bych žádnému klukovi neudělala. No, možná udělala, ale to je něco jiného. Edwarda miluji a nikdy, opakuji nikdy, bych mu toto neudělala. Abych to udělala jemu, tak bych potřebovala opravdu obrovskou odvahu, ale s tím, co mám, to asi nepůjde.

Možná že měl pravdu, nemohl mi moc důvěřovat, a tak jsem se rozhodla, že budu ta moudřejší a ustoupím. Vlastně jsem ho chápala, já bych také nemohla věřit někomu, kdo byl děvkař. Odemkla jsem dveře a vyšla z koupelny. Seděl v obýváku, ruce na tváři. Vypadal smutně.

„Edwarde?“ zašeptala jsem a on zvedl hlavu. V očích měl spoustu otázek, ale které jsem netušila.

„Mrzí mě to,“ zašeptal. „Moc mě to mrzí. Nikdy jsem to neměl vypustit z úst.“

Přistoupila jsem k němu a objala jsem ho. Podíval se na mě a dal mi polibek. Sladký a plný něhy. Hned jsem mu ho oplatila a už to bylo. Ani jsem se nenadála a už jsem byla nahá a ontaky. Podívala jsem se na něj, jestli to opravdu chce a on přikývl.

****

Ležela jsem Edwardovi na hrudi a cítila, jak mu tluče srdce. Sice slabě, ale tluče.

„Miluji tě,“ zašeptala jsem.

„Miluji tě,“ zašeptal také a vlepil mi polibek do vlasů.

„Nelituješ toho?“ zeptala jsem se, protože jsem se bála, aby nebyl na mě naštvaný, nebo spíše na sebe naštvaný, že se se mnou vyspal. Bylo to opravdu krásné.

„Nelituji, s tebou nikdy.“

Bylo krásné ležet vedle něho a vnímat to teplo, kterým mě objímalo jeho tělo a jeho silné paže.

„Můžu se na něco zeptat?“ zeptal se a pohlédl na mě. Přetočila jsem se na břicho a opřela se o lokty.

„Jen se ptej,“ zašeptala jsem svůdně. Usmál se a spustil.

„Otec říkal, že Rose našli dárce, ale prý je to finančně náročná operace.“

Smutně jsem strhnula zrak na postel, když jsem zjistila, že pořád nemůžu sehnat peníze pro to, abych zachránila své nejlepší kamarádce život.

„Bells,“ řekl, „jestli na tu operaci peníze nemáš, tak mi to řekni a já to zaplatím.“

Bylo to od něj velice velkorysé, ale já to přijmout nemohla. Chodili jsme spolu, ale tohle jsem od něj opravdu nemohla chtít.

„Bello, prosím, nech mě tu operaci zaplatit. Moc tě prosím! Pokud vím, tak to máš říct do konce tohoto týdne, tak mi řekni ano a já to zaplatím.“

Stále jsem nic neodpovídala, protože jsem nevěděla co. Přemýšlela jsem, jestli to přijmout nebo ne. Vyčkával na mou odpověď, ale nakonec mi zvedl obličej dvěma prsty. Jeho dech mi ovinul tvář a já jsem na chviličku zavřela hnědé oči.

„Řekni ano,“ zašeptal a políbil na tvář.

„Ne,“ řekla jsem. Rozhodla jsem se, že toto po něm nemůžu chtít.

„Jak chceš,“ řekl a usmál se. Natáhl se pro telefon a vytáčel nějaké číslo.

„Co to děláš?“ zeptala jsem se, protože jsme neměla ani nejmenší tušení, co chce udělat.

„Haló, Carlisle, můžeš začít připravovat operační sál pro Rose Haleovou. Máme totiž peníze.“ Nevěřícně jsem na něj koukala. Ten hajzl.

„Děkuju,“ řekl a zaklapl telefon. Překřížila jsem si ruce přes prsa a zamračila jsem se na něj.

„Já nemůžu,“ řekla jsem. „Nemám ti to jak splatit.“ Jenom pokrčil rameny.

„Kdo říkal, že to chci vracet?“ zeptal se a laškovně se usmál.

„Děkuju.“ Políbila jsem ho na rty a zavřela oči.

Důležité upozornění!!!

Rozhodla jsem se, že tuto kapitolovku nějak chytře zakončím, a to tak, že vás něčím překvapím. Budu se snažit, aby to nebylo uspěchané, ale této kapitolovky mám celkem neplnou hlavu. Nejsou na ni nápady, a tak to musím nějak zakončit. Prosím nezlobte se a čekejte nanejvíš 5 kapitol. Jinak děkuji, že jste si toto přečetli, a omlouvám se za krátkou kapitolu.

Autor: forewertwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek My a děvky? Nikdy (14):