Pokračovaní k drabble Black Angel. Seth na cestě za pomstou potká anděla. Vezme ho s sebou nebo ho nelítostně zabije?
29.05.2011 (15:45) • Sabulina • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 2172×
Pamatuji si, jak jsem Sarah uviděl. Hned jsem se zamiloval. Její krásné čokoládové oči, sladký úsměv na tváři a dokonalé rysy. Taková byla. Krásná. Otiskl jsem se a věděl, že ona je ta pravá.
První pohled, slova, polibek...
Naše společné chvíle, kdy jsme se objímali, líbali. Procházky. Slova lásky. Milování.
Vše s ní bylo jednoduché, krásné a kouzelné.
Naše svatba byla kouzelná. Ona byla tou nejkrásnější.
Pamatuji si, jak mi slíbila, že bude po mém boku navždy.
Pamatuji si její oči, když mi řekla, že budeme mít miminko. Jak jí zářily štěstím. Jak jsme drželi malého chlapečka a rozplývali se.
Pamatuji si, jak nám umřel v náručí. Její slzy a prosby, aby nám ho Bůh vrátil.
Pamatuji si, jak mi zemřela v náručí ona.
Teď jsem u hrobu, kde leží s naším synem. Přál bych si, aby žili. Byli tu.
Proč? Chráním svět od upírů. Zabíjím je. A oni mi zabili je!
Naposledy jsem se podíval na hrob s nápisem Sarah Clearwater & Ean Clearwater.
Zadíval jsem se na fotku, na které jsme všichni.
Utřel jsem slzu, která mi stekla po tváři a vydal jsem se na cestu. Musím je pomstít. Ti, co je zabili, musí zaplatit a musí zemřít.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Prolog
Sledovala jsem ho, jak odchází. Byl zdrcen a já vím, že mojí vinnou. Já mu vzala syna a dokonce i zařídila, aby zemřela jeho žena. Věřím, že to tak má být. Musí hledat dál své štěstí a jednou mi za to poděkuje.
Jsem anděl. Rozhoduji o osudech lidí. I o tom jeho. Vím, že si musí tímhle projít. Ale já za to zaplatila mnohem víc než on. Byla jsem andělem osudu, ale když jsem dovolila, aby zemřela jeho rodina, svrhli mě na Zem. Nyní jsem černý anděl. Anděl, který bude bloudit po světě a přinášet jenom starosti. To je můj osud.
Cítím povinnost mu být na blízku a zařídit, aby znovu našel to, co ztratil. Nevím, kam chce jít, ani co chce dělat. Už cítím jeho krásnou vůni. Za chvíli bude u mě. Sednu si na starý pařez a počkám, až mě uvidí.
Seth
Přemýšlím, jestli má vůbec cenu zůstávat na tomto světě. Jdu lesní cestou a ani nevím kam. Co to je za krásnou vůni? Rozhlídnu se a vidím jejího majitele. Nebo spíš majitelku. Má na sobě černé šatičky, které ji sotva sahají pod zadeček a na bocích má černý pásek. Její vlasy jsou kaštanové. Má krásně vykrojené rty a čokoládové oči, ve kterých se dá číst jako v knize. Řekl bych, že je anděl. Což je ovšem nemožné.
„Ahoj, kdo jsi?“
„Ahoj. Věř, že to není podstatné.“
„Jsi krásná jako anděl.“
„Já jsem anděl. Anděl, který…“
„Který?“
„To není podstatné.“ Vesele vyskočila na nohy a přišla blíž ke mně.
„Tak, kam jdeme?“
„Jak kam jdeme? Nevím, kam jdeš ty, ale já jdu zabít upíry, kteří mi vzali rodinu.“ Svěsila hlavu mezi ramena, jako by za to mohla ona. Což je nesmysl. Znám ji sotva pět minut a už mi přijde tak bezbranná. Jak někdo takový může po světě chodit úplně sám?
„Chci jít s tebou. Prosím.“ Upřela na mě své čokoládové oči a já se v nich okamžitě začal topit. Jako kdyby to byl oceán čokolády, ve kterém se dá číst jako v otevřené knize.
„Tak dobře, ale když potkáme upíry, schováš se a necháš bojovat mě. Jasný?“
„Dobře.“ Vesele poskočila a na její tváři se vykouzlil nádherný úsměv. Opravdu nejsem nadšený, že jde se mnou, ale asi je to lepší, než kdyby tu zůstala sama.
„Tak hele, budeme mít nějaká pravidla.“ Jen přikývla, a proto jsem pokračoval.
„Žádné vyptávání na mou minulost, nebo i nedávnou přítomnost. Žádné otravné zvuky jako zpívání, pištění, hvízdání a podobné. Budeš mě poslouchat a v žádném případě nebudeš bojovat.“ Stejně to neumí.
„Dobře, a co teda mám dělat?“
„No, ty by ses mohla postarat občas o to, abychom se najedli.“ Vím, že to nebyl zrovna nejlepší nápad, ale nic jiného mě zrovna nenapadá. Vesele zatleskala a cupitala dál za mnou.
Je to neuvěřitelné. Ještě před chvíli jsem šel zabíjet upíry a teď? Teď mám na starost ji.
„Jak se vlastně jmenuješ?“
„Já nemám jméno, Sethe.“ Zase sklonila svoji hlavičku a pohledem probodávala svoje botky.
„Umm. Tak dobře, budu ti říkat třeba Angel.“ Vesele se zasmála a zatleskala ručičkama.
Je zvláštní. Je tak upřímná a roztomilá, ale i tak mám pocit, že mi něco provedla a teď to chce odčinit. I když nevím co.
Ušli jsme sotva pár metrů a už stihla třikrát spadnout, čtyřikrát do mě narazit a dvakrát narazit do stromu. Ona je taková malá živelná pohroma.
Autor: Sabulina (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek My Black Angel Prolog:
povedené těším se co bude dál
Ahoj,
článek jsem Ti opravila, ale dávej si pozor na čárky; často je míváš tam, kde nemají co dělat, naopak Ti chybí tam, kde být mají. Uvozovky na začátku; za nimi se mezera nedělá, uvozovky na konci; před nimi mezera není, za nimi ano! Měla jsi v tom časté chyby. Dávej si pozor na přímou řeč. Sebou/s sebou;
> s sebou; /Vezmu ji s sebou případ nouze./
> sebou; /Praštila sebou o zem, nedbajíc na následky./
Děkuji...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!