Je tady další pokračování, tenhle týden mi to nějak jde. ;) snad se bude líbit je to poněkud krátké.
21.01.2010 (20:30) • NikkiR • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1770×
4. Kapitola
Alice:
„Ahoj, všimla jsem si že se díváš na tu postel, bohužel je poslední, chceš ji?“
„Nevybrali jste si ji vy? Jasně, moc bych ji chtěla, ale přišla jsem pozdě.“ Byla strašně milá, věděla jsem, že ji moc chce, na co by byla nám? Stejně hned pojedeme kupovat novou.
***
„To myslíš vážně? To by bylo skvělé.“ Na její tváři se objevil úsměv, strašně jí to tak slušelo. Dostala jsem vizi, viděla jsem ji s Edwardem, jak jsou spolu ve třídě. Seděli vedle sebe a Edward ji propaloval pohledem, potom jsem uviděla jeho oči. Byly černé jako noc, nebyla v nich ani trocha lidskosti, zděsila jsem se.
Konečně jsem se vrátila do přítomnosti, viděla jsem před sebou Bellu. Koukala se na mě vyděšeně, myslela jsem, že jsem nebyla tak dlouho mimo.
„Jsi v pořádku? Vypadala jsi tak duchem mimo.“ Sotva co to pověděla, moje rodina se na mě otočila, nemusela jsem číst myšlenky, abych věděla, že je to zajímalo, co jsem před chvíli viděla.
„Jsem v pohodě, běž si objednat tu postel.“
„Moc, moc díky.“ Řekla a odešla, v tu dobu se ke mně nahrnuli všichni, ptali se jeden přes druhého, co jsem viděla. Nemohla jsem mluvit, i na mě jako upírku toho bylo moc. Měli bychom poslat Edwarda pryč, na nějakou dobu, aspoň.
„Musíme domů, tu postel necháme Isabelle.“ Všichni přikývli na souhlas a vyrazili jsme na parkoviště, nic jsme bohužel nekoupili, alespoň zachráníme rodinu. Nechtěla bych se stěhovat, sotva co jsme nastoupili do druhého ročníku.
Bella:
Ihned jak mi ta dívka odpověděla, šla jsem si objednat postel, měla pravdu byla poslední. Zeptali se mě, jestli to chci doručit ještě dneska, že to ale bude stát trochu víc. Měla jsem toho docela dost našetřené, tak jsem všechno podepsala a postel byla připravená. Dívala jsem se kolem sebe jestli na ni ještě nenarazím, bylo by fajn znát tu někoho. Forks, deštivé a to nejnudnější městečko na světě. Ta dívka byla velice milá, takovou kamarádku jsem si přála, škoda že ji více neznám.
Zašly jsme s Lisou ještě do pár obchodů, když bylo už odpoledne zašly jsme do restaurace. Dala jsem si lasagne, Lisa si objednala špagety a Rose hranolky. Celou dobu jsme si o něčem povídaly, Lisa se mě ptala na různé otázky o rodině, o mámě a přátelích. Pověděla jsem jí naprostou pravdu, dostaly jsme se také k tématu škola. Řekla, že bych se měla co nejdříve zapsat, že později již nebude čas. Bála jsem se tam jít, abych měla nějaké kamarádky budu se muset přetvařovat. Kdo by také chtěl kamarádit s někým jako já? Rozhodně bych se nezlobila, kdyby tam byla podobná nebo i stejná dívka. Když jsme všechny tři dojedly chtěly jsme už vyrazit domů, ale vzpomněla jsem si že jsem si chtěla koupit knížky.
„Potřebuji ještě něco, sejdeme se za 5 minut u auta.“ Nečekala jsem na odpověd a šla hledat knihy, bohužel mi to zrovna dvakrát nešlo.
Když jsem zahnula za rok do někoho jsem narazila, když jsem se podívala na dotyčného. Uviděla jsem v něm Carlislea, překvapeně se na mě podíval.
„Ahoj, nečekal jsem, že tě tu uvidím.“
„Jsme na tom stejně, nevíte kde jsou knihy?“ Neměla jsem ani tušení, kde se právě nacházím jako bludiště.
„Tykej mi, prosím.“
„Ráda, co tady dělá… š?“
„Jel jsem něco málo nakoupit a díval jsem se na oblečení pro děti.“ Pro děti? Že by se mu to s Esmé povedlo? To by bylo skvělé, přála bych jim to, i když ji neznám.
„Je těhotná?“
„Bohužel, ale stále se pokoušíme. Bells, už musím, ukáži ti ještě cestu.“ Jak řekl tak mi ukázal cestu, koupila jsem si několik knih a mohla jsem k autu. Když jsem dorazila Lisa se opírala o auto, rychle jsem k ní přiběhla a nastoupila do auta. Konečně jsme mohly jet domů.
Když jsme přijely byl už Charlie doma, ukázaly jsme, co jsme pořídily. Za nedlouho přijel chlap s mojí postelí, pomohl nám s ní dokonce i do mého pokoje. Konečně jsem si ho začala zařizovat, nechtěla jsem ale ještě začít barvit. Tak to nechám na zítřek, třeba mi v tom někdo pomůže.
„Bells? Nezajdeš ven s Rose? Třeba do parku?“
„Jasně ráda.“ Vzala jsem Rose a šly jsme do parku, orientovala jsem se podle lidí, kterých jsem se zeptala. Podle všeho to nebylo daleko, ale připadalo mi to tak.
Když jsem po chvíli uviděla park, zamířila jsem tam. Došly jsme k houpačce a pomalu jsem ji houpala, po chvíli jsem si všimla dívky nebo spíš paní. Dívala se na malou Rose, v jejích očích byly slzy a láska.
Připadala mi tak strašně někomu podobná, připadalo mi, že ji znám, ale nikdy jsem ji neviděla.
Potom jsme s Rose zamířily na písek, půjčily jsme si od nějaké holčičky bábovky a udělaly si jich pár. Ta dívka za námi šla, nevěděla jsem, co by po mě mohla chtít.
Autor: NikkiR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek My world - 4. Kapitola:
je to moc krásná povídka...fakt se ti povedla prosím další dílek Jsem zvědavá kdo to je
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!