Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Naděje prokletých - Prolog

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Naděje prokletých - PrologPříběh se odehrává v roce 1581 v Norsku. Mladá dívka Bella při morové epidemii přijde o své rodiče a domov. Sama se toulá městem a narazí na malé opuštěné děti, které si vezme pod svá křídla. Společně s nimi hledá nový domov. Při hledání narazí na pohledného Edwarda a tajemného cizince. Náhodným setkáním s cizincem netuší, jak se její život změní. Nalezne Bella domov a životní lásku? Vše se dočtete v této povídce.

09.07.2011 (16:00) • Marvi • FanFiction na pokračování • komentováno 26× • zobrazeno 4103×

Prolog

Vypravěč:

Jednou večer, na konci podzimu roku 1581, šly po ulici dvě mladé ženy, které neměly o sobě tušení. Sotva sedmnáctiletá dívka jménem Bella. Byla to dívka s hnědýma očima prozrazujícími lhostejnost k okolnímu světu a prázdnotou způsobenou osamělostí a hladem, které cítila uvnitř. Choulila se před zimou, takže ruce měla zastrčené hluboko pod šaty vyrobenými většinou ze starých pytlů sešitých dohromady. Kolem obnošených bot si ovázala kožené pásky a překrásně oříškové hnědé vlasy si zakryla stejným vlněným šálem, do kterého se zabalila vždy, když našla bezpečné místo k přespání.

 

Bella:

Šla jsem sama úzkou uličkou, kde jsem narazila na ležící mrtvolu. Zprvu jsem se jí lekla, ale pak mě napadlo, že se stala další obětí moru. Tahle nákaza – už jsem si nepamatovala kolikátá v tomto století – mi sotva před dvěma nebo třemi týdny vzala celou mou rodinu, takže jsem zůstala sama a musela jsem si hledat obživu. Můj otec byl kovářem na velkém statku, který se nacházel jižně od Trondheimu, ale když otec a matka zemřeli, majitelé mě vyhnali z malé chaloupky, kde jsme žili. Říkali, k čemu by jim byla mladá holka v kovárně? Musím přiznat, že se mi ulevilo, když jsem ze statku odešla. Táhlo mě to do Trondheimu, mezi lidi v naději, že by mi tu mohli pomoci. Trvalo mi celý den, než jsem našla způsob, jak se dostat přes městské brány. Všimla jsem si několika rodin, které se vracely z práce domů do města, přidala jsem se k nim a proklouzla jsem nepozorovaně kolem stráží. Ve městě jsem brzy zjistila, že nikdo z lidí mě u sebe doma nepřivítá, jelikož se domnívali, že mor se táhne za těmi, co přicestují z venkova. Lidé mi akorát hodili z okna jen pár tvrdých kůrek chleba, které mi sotva stačily na to, abych nezemřela hlady. Po několika dnech chůze mě nepřestávaly bolet nohy. Snažila jsem se najít nějaký prázdný dům, kde bych se mohla aspoň na pár hodin prospat, ale sotva jsem na nějaký dům narazila, zjistila jsem, že je tam buď velká zima anebo jsou zde krysy, a tak jsem chodila po městě bez cíle. Párkrát jsem si uvědomila, jak mě to táhlo k záři ohňů za městem. Oheň pro mě znamenal teplo, ale také, že se tam pálí mrtvá těla, a že se tam také nalézá popraviště. Rychle jsem se pomodlila.

„Pane Ježíši, opatruj mě před zlem zbloudilých duší! Dej mi odvahu a sílu, abych si mohla chvíli v bezpečí odpočinout. Zoufale potřebuji teplo, abych nezemřela.“ Poté s hrůzou a upřeným pohledem na stoupající oblak kouře jsem klopýtala dál k západní bráně města.

 

Vypravěč:

Mezitím se do ulic vydala mladá šlechtična Rosalie Maiden. Šla s hrůzou a v náručí nesla pevně svázaný ranec. Tajně vyklouzla z obrovského, nádherně zařízeného domu svého otce, a teď mířila k městským branám a přitom si pobrukovala, aby nemyslela na to, co je zabalené v tom ranci. Šla pomalu a přemýšlela, jak dokázala tak dlouho přede všemi zakrýt svůj stav. Věděla, že jí pomohlo to, že nosí šaty s korzety, volnými krinolínami a svrchní tuniku přehozenou přes ramena, která vše zakryla. Z přemýšlení jí probral zvuk chůze. Zahlédla mladou dívku, ještě skoro dítě, jak jde postranní uličkou a rychle se přitiskla ke dveřím nějakého domu. Dívka prošla, aniž by si jí všimla. Musela si rychle pospíšit, aby co nejrychleji dorazila k branám. Když dorazila k branám zastavil jí strážný, kterému řekla, že nese mrtvého. Strážný ji pustil a Rosalie se vydala k lesu. Zašla hluboko do lesa a dítě položila pod vysokou borovici, daleko od cesty. Vedle něj položila ještě láhev s mlékem. Ruce se jí třásly, když pokládala ranec na holou zmrzlou zem. Sevřela se jí hruď a vytryskly slzy, když zachumlala vlněnou přikrývku a šál kolem malého života. Zatímco jí se zmocnil nenadálý pocit ztráty a zoufalství, dokud se konečně neodpotácela, a kroky zmrzlých nohou jí nedovedly zpátky k městu.

1. kapitola

 

Zaujala Vás tato povídka? Pokud ano, zanechte alespoň malý komentář.

A další dílek se objeví co nejdříve.

Autor: Marvi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Naděje prokletých - Prolog:

« Předchozí   1 2 3   Další »
16. lowelllyyP
10.07.2011 [15:38]

lowelllyyPNádherný prolog, moc se těším na budoucí kapitoly! Moc se ti to povedlo! Emoticon Emoticon

15. Elizabet
10.07.2011 [9:54]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. Ariana
09.07.2011 [21:18]

Ariana Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. markmark
09.07.2011 [21:18]

markmarksuper Emoticon Emoticon

12. daslli141
09.07.2011 [20:24]

Krása... už sa teším na ďalšiu kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. čiči
09.07.2011 [18:31]

nádhera Emoticon

10. mokasina
09.07.2011 [17:48]

mokasinakrásnéééé

9. Mili1
09.07.2011 [17:47]

Mili1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. alanisealicecullen
09.07.2011 [17:39]

Úžasnéé!!!

7. TwiVeronika
09.07.2011 [17:22]

Super! Emoticon Emoticon Ale že to dopadne nakonec dobře.Nechci aby umřela nebo se zamilovala do Jackoba teda jestly tam bude ,ale fakt bomba už se těšim na další. Emoticon

« Předchozí   1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře