Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Naděje umírá poslední a já se nehodlám vzdát bez boje... 8. kapitola

29.09.2010 (15:15) • Kimberly • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2614×

Osmá kapitola

Rozhodnutí

„Isabell, jsem rád, že jsem ti mohl pomoci," řekl Aro, když se chystal k návratu do Itálie.

„Aro, mohl bys mi pomoci ještě jednou věcí," řekla jsem mu.

„Milerád, copak potřebuješ?"

„Budu potřebovat letadlo," řekla jsem mu. Jeho úsměv mě celkem pobavil.

„Samozřejmě," odpověděl nakonec a objal mě. To jsem nechápala, ale bylo mi jasné, že tím něco sleduje.

„Stále mám svůj štít, Aro," řekla jsem mu, čemuž se jen uchechtnul.

„To vím," řekl a poté i se svou gardou odešel pryč.

„Tohle byla velmi zvláštní návštěva," řekl Emm.

„Jo, to byla, ale alespoň víme něco nového. Carlisle, co myslíš, že to je?" optala jsem se Carlislea, který zkoumal tu destičku.

„No, je tady něco napsáno starým písmem, které neznám. Nerozluštím to," pronesl smutně.

„Ukaž mi to," řekla jsem mu, podal mi tu destičku a já se na to koukla.

„Mira, cando precedidos Papirus, onde reina a maior real de todos os tempos, o que o corazón recarga no seu túmulo, mira o que busca. Je to starou galicijštinou. Znamená to, něco v tom smyslu. Hledejte, tam, kde papirus předcházel, kde vládla královská největší všech dob, ta, co dobyla srdce, v jejím hrobě najdete, co hledat máte," řekla jsem.

„Ty umíš starogalicijski?" optal se mě Carlisle.

„Umím všechny zapomenuté jazyky světa a všechny současné jazyky světa," odpověděla jsem tak automaticky, až mě to zaskočilo.

„Dobře, ale musíme se zaměřit na to, co je tam napsáno," řekl Carlisle.

„Píše se tady něco o papirusu, tam kde papirus předcházel. To by mohlo znamenat, že tam, kde byl před papírem papirus, bude i další destička, co myslíte?"

„To je docela možné," řekl Carlisle.

„Dále je tam psané o královně, že?" otázal se ještě.

„Spíše, kde vládla královna největší všech dob," řekla jsem mu na upřesnění.

„To by mohla být královna toho tehdejšího království, které království mělo mocnou královnu?"

„Egypt, Anglie, Francie, Rakousko - Uhersko, těch království je strašně hodně."

„Co je tam dále?"

„Ta, co dobyla srdce, v jejím hrobě hledejte, co hledat máte," řekla jsem.

„No vezměme v úvahu, že papirus byl vynalezen, nebo zkrátka byl před papírem poprvé v Egyptě, to by nasvědčovalo i té královně největší, dobyla srdce svého lidu a poté ta značka pyramidy, její hrob,“ řekl Carlisle.

„No, ale může to také znamenat, že se zde mluví o Královně ze Sáby. Taky vládla Egyptu, krom jiných zemí, dobyla srdce Šalamouna, ale nikdo neví, kde je její hrob,“ řekla jsem z ničeho nic.

„Co ti radí tvůj instinkt?“ zeptala se mě Alice.

„Nevím, budu potřebovat pomoci,“ řekla jsem jí a ona pouze přikývla.

V magické knize, která se mezi námi výjimečnými předává od učitelky k následnici, jsem se dozvěděla, jak provést rituál k očištění mysli.

Po pokoji jsem rozestavěla pět svící, poprosila jsem členy rodiny, aby mi pomohli, podle jejich povahy jsem jim přidělila živel, který jim nejvíce odpovídá.

Na východ jsem postavila Rosalie s modrou svící, symbolizující živel vzduchu tím otevírám kruh.

Na Jih se šel postavit Emmetta s červenou svící, symbolizující oheň, je to druhý živel v pořadí kruhu.

Na západ jsem postavila Jaspera se zelenou svící, symbolizující vodu, jež je třetím živlem v kruhu.

Na sever se postavila Tanya se žlutou svící, symbolizující zemi, která je čtvrtým živlem kruhu.

Vprostřed kruhu jsem nakreslila pentagram, symbolizující naši víru a do jeho prostředku jsem postavila obřadní stůl, na kterém byl svazek aloe, blínu a bazalky. Fialová obřadní svíce symbolizující éter, živel uzavírající kruh. Pohár s vínem a nůž. Ještě jsem se oblékla do obřadního roucha, sametově černých šatů na vázání kolem krku, které splývaly až k zemi.

Když vše bylo připraveno, mohla jsem začít.

„Jste všichni připraveni?“ otázala jsem se a oni souhlasně přikývli.

„Dobrá tedy je nejvyšší čas začít,“ řekla jsem a pokynula jsem na Alice, která zapnula obřadní hudbu, která nesmí chybět. Přešla jsem tedy k Rose.

„Spojuji se s živlem Východu. S ranním paprskem světla. Věčná proměna forem. Rozšiř mé vědomí, nech je růst a rozpínat se. Probuď mého ducha duchem tvořivosti a inspirace. Požehnej tomuto kruhu Vzduchu!“ zvolala jsem a na malý okamžik jsem přikryla svíci v Rosaliiných rukou svou dlaní, po několikati sekundách jsem ruku odkryla a v místnosti zavlál šílený poryv větru a svíce vzplála.

„Buď požehnána,“ pronesla jsem k Rosalie, která mi to ohromeně oplatila. Přešla jsem tedy k Emmettovi.

„Spojuji se s živlem Jihu. S poledním vedrem. Jsem prostoupena tvou sálající energií. Naplň mne mocí nezkrotné vůle a vroucí vášní. Požehnej tomuto kruhu, Ohni!“ pronesla jsem a svíce sama od sebe vzplála a okolo kruhu se rozhořel oheň.

„Buď požehnán,“ pronesla jsem k němu a on mi to, vyděšeně a ohromeně zároveň, oplatil. Přešla jsem tedy k Jasperovi.

„Spojuji se s živlem Západu. Tanec stínů vibrujícího světla. Skrytý zdroji mého podvědomí, věnuj mi pochopení tajemství mého bytí. Občerstvi mé emoce svou klokotající vlhkostí. Požehnej tomuto kruhu, Vodo!“ pronesla jsem a v kruhu začalo pršet, ale my stále zůstávali suší. Usmála jsme se, když plamen svíčky vzplál.

„Buď požehnán,“ pronesla jsem a Jasper mi to oplatil. Přešla jsem tedy k Tanye.

„Spojuji se s živlem Severu. Čase půlnoční. Z tebe pocházím a k tobě se navracím. Náplň mě fyzickou silou a trpělivostí, daruj mi úspěch a dovol hvězdám na celé obloze mých očí, ať mi poskytnou pohled do nekonečna. Požehnej tomuto kruhu, Země!“ vykřikla jsem a pod mýma nohama vyrostla tráva, květy nevídaných rozměrů a svíce v Tanyině náruči vzplála.

„Buď požehnána,“ pronesla jsem k ní a ona mi to s radostí oplatila. Přešla jsem ke středu kruhu a vzala jsem do rukou fialovou svíci.

„Spojuji se se svým nitrem. Moje podvědomí, moje duše. Vystup nyní na povrch. Instinkte ve mně vytvořený. Pomoz mi najít správné rozhodnutí. Požehnej tomuto kruhu, Étere!“ zvolala jsem a nad kruhem se vznesla záře, která utišila ostatní živly a spojila nad kruhem pentagram z čiré energie. Má svíce vzplála.

„Buď požehnána,“ pronesli všichni najednou.

Vzala jsem do ruky byliny a upletla jsem z nich cop. Který jsem posléze zapálila.Obcházela jsem s ním kruh, až jsem se dostala zpět do středu, kde jsem cop položila zpět na obřadní stůl a sedla jsem si na zem do tureckého sedu.

„Buď vítána, velká Bohyně Aradia, která jsi vskutku velkou Bohyní Dianou. Velkou Bohyní Země i nebes, královnou Luny i hvězd, Matkou země.

Buď vítán, velký bože Karnayno, Bože lesa a lovu, otče plodnosti a Extáze.

Zúčastněte se našeho rituálu, dejte nám svou lásku a otevřete nám srdce. Vyveďte nás z temnoty na Boží světlo, stůjte při nás a věnujte nám své požehnání!

Eko ,eko. Azarak.

Eko, eko. Zamelak.

Eko, eko. Karnayna,

Eko, eko, Araida.“ Poslední čtyři věty jsem zvolala a tím jsem se vznesla do vzduchu, kde jsem začala svou meditaci s pomocí živlů.

Autor: Kimberly (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Naděje umírá poslední a já se nehodlám vzdát bez boje... 8. kapitola: