Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Náhodný život - 3. kapitola

Rychle jsme jeli domů. Bela celou dobu brečela a nepřestávala. Všichni jsme ji měli v náručí a houpali ji, ale nic. Edward řídil a Bella seděla vzadu se mnou a Rose. Možná chtěla k Edwardovi. Tak jsme zastavili a řídit šla Rose. Bella se na chvilku uklidnila, ale pak spustila nanovo. Nikdo nevěděl, co s ní a ještě ke všemu byl Edward naštvaný a Jasper samozřejmě taky.

Dojeli jsme domů. Carlisle šel rychle něco hledat do knížek, protože jsme si opravdu nevěděli rady, pak ale Emmetta něco napadlo. Dát jí přesnídávku. Tu mají přeci děti rády ne? Je sladká a ovocná, oproti Sunaru.

Hned byl zpátky a v ruce držel skleničku s něčím hnědým. Byla to přesnídávka, ale vypadalo to odporně a taky to tak smrdělo. Pro mně to bylo pořád bláto, ale jí to možná bude chutnat. Em nabral na lžičku a nabídl to Belle. Ta mu ale přesnídávku z ruky vyrvala a mrskla s ní o zeď, stejně jako se Sunarem.

Em jí dal do ruky ovladač od televize, protože nevěděl co s ní. Bella zmlkla a začala si mačkat tlačítka. Na chvilku jsme ji zabavili, ale museli jsme rychle přemýšlet. Pak se najednou ozval Edward: „Není ona něco, jako poloupír?“

Bella se chytla opěrky křesla a začala skákat.

Pak se převrátila a spadla na zem. Na zemi se udělala další dírka, jako když tam hodíte kámen. To potvrdilo Edwardovu teorii.

Carlisle nahoře v pracovně něco našel, seběhl dolů.

„Něco jsem našel. Bella je něco jako poloupír. Má lidské i upíří geny."

Ukazoval nám obrázek, ze staré knihy.

„To  znamená?" zeptal se Em.

„Že jeden Bellina matka byla člověk a její otec upír," konstatoval. Všichni jsme na něj vyvaleně koukali.

„To znamená, že musí pít krev?“

„Je poloupír, takže má něco od lidí a něco od upírů a když jí nechutná lidské jídlo, tak musí pít krev."

Takové jednoduché řešení a nikdo jsme na to nepřišli

„Ale my žádnou lidskou krev nemáme!“ zhrozila jsem se.

„Ale jo, v chladničce mám asi ještě dvě transfúze."

Carlisle šel pro krev, ohřál ji dal do flašky a nabídl Belle.

Dala jsem si ji do náručí a přidržela jsem ji flašku. Vrhla se na ni jako Emmett na medvěda a hladově ji hltala.

Emmett se usmál a pronesl: „Je mi tak podobná."

Edward si pohrdavě odfrkl.

„Kdyby ti byla podobná, to by chudák dopadla," doplnil Jazz.

Emmett se za ním rozběhla začali vyvádět jako malé děti. Ihned jsem je okřikla, protože mi Bella právě usnula v náručí. Byla jako malý andílek.

„Kam ji dáme?" ptala se Rose, která z ní nemohla spustit oči.

„Eme, Jazzi," houkla jsem na kluky, „jděte smontovat tu postýlku, co máme v autě.

„Rose, ty ji zatím podrž.“

Kluci poslechli a za chvíli měli postýlku sešroubovanou.

Vytrhla jsem Bellu z Rosiny náruče, protože ona ji odmítala pustit a uložila ji do postýlky. Ani sebou nehnula,  jen tiše pochrupovala. Což Emmovi přišlo strašně vtipné.

Zase jsem ho musela okřiknout, protože by mohl Bellu svým hlasitým smíchem vzbudit. Chtěl se nějak zabavit a když to s Belou nešlo, našel si nový cíl. Emmett neváhal a hodil po Edwardovi botu. Jsou jak malý. Nevím, co to vypili, ale asi něco hodně divokého, protože jsou jako utržení z řetězu. Edward se za ním rozběhl a byla tu další klasická bratrská potyčka.

Rozbili mojí vázu z šestnáctého století!

„A dost! Hoši chovejte se slušně. Víte, co pro mě ta váza znamenala?" vylítla jsem na ně, až oba ztuhli. Ale Emmettovi to nezůstalo na dlouho.
„Hele, Esmé, my nejsme žádní hošani. Tedy, Edward možná..."

Edwad zavrčel a dal mu pohlavek. Bella se vzbudila a začala plakat. Vzala jsem ji do náruče a začala ji houpat a zpívala jsem ji nějakou ukolébavku, na kterou jsem si vzpomněla. Ani se nedivím, že ji ta facka vzbudila. Byla tu rána, jako když se třískne kamenem o kámen.

Bella ale nechtěla ležet, snažila se vyškrábat pryč z mojí náruče, dobývala se k Edwardovi .Oni dva byli jako magnety, jeden se lepil na druhého. Měli se rádi jako nejlepší kamarádi a to se znali jen jeden týden.

Edwad ke  mě přišel, Bella se začala pochechtávat a natáhla k němu ručičky.

Přebral mi ji z náruče a začal ji vyhazovat do vzduchu a to se Belle samozřejmě moc líbilo. Já jsem si šla lehnout do obýváku, musela jsem to vše nějak vstřebat. Byla jsem ráda, že se k sobě ti dva tak mají, i když je to jen čistě sourozenecký vztah. Edward se netrápí tím, že nemá partnerku, nebo je jen dobrý herec, ale vypadá to, že když je s Bellou, tak na to ani nemyslí.

Bella je hrozně roztomilá. Edward ji vzal za ruce a chodil s ní po domě, divím se, že nic nerozbili.

Ze začátku jí to nešlo, ale pak udělala pár krůčků s Edwardem a pak i sama. Bylo to ohromné. Vždyť je jí teprve týden a ona už chodí.
„Carlisle," zavolala jsem na svého manžela a podrobně mu popasala, co se děje.

Edward si sedl za klavír, Bella seděla na zemi kousek od něj. Vstala a doťapkala k němu. On si ji posadil na klín a položil jí její drobnou ručičku na klávesy. Ona se rozesmála svým zvonivým hláskem a začala mlátil do kláves a při každém vydaném zvuku se zase rozchechtala.

Tiše zívla, asi už byla unavená, usnula Edwardovi v náruči. Chtěla jsem si ji vzít, ale ona jako by to cítila, zamračila se a chytla se límce jeho košile. Ale při tom se ani neprobudila, ani oči neotevřela. Jako by to vycítila.

Edward vstal a chtěl ji položit na gauč, ale ona se ho nepustila. Ve svých malých ručičkách měla na svůj věk velkou sílu. A my jsme ji nechtěli nějakým násilným odtrhováním od Edwarda budit. Takže jsem mu ji nechala v náručí a šla jsem se podívat na ty nové plány domu Marshových.

Pořád jsem chodila Bellu kontrolovat, i když jsem její srdíčko slyšela . Nemohla jsem si pomoct,

byla to pořád moje holčička, i když si přivlastnila Edwarda. Nemyslím si, že mě nemá ráda, jenom má prostě radši Edwarda,  i kdyby mě nenáviděla, já ji budu milovat

Byla pro mě vším, tedy kromě Carlislea, to on byl středem mého vesmíru, ale teď je jím i Bella.

Ona není jen můj střed vesmíru, ale všichni v naší rodině si ji zamilovali. Ona odemkla Rosino. vždy ledové, srdce. V ní se skrývá matka, která tajně touží po vlastním dítěti, stejně jako já. Teď máme jedna pro druhou pochopení.

Bella se vzbudila, když uviděla Edwarda jak se nad ní sklání, začala se smát a plácat ho ručkama do tváří. On se na ni jenom usmál a dál se nechával oplácávat jako nějaký otloukánek. Z Belly bude asi nejrozmazlenější upír pod sluncem, ale bude náš.

Sedla si mu na klín a začala tleskat, přitom se smála, byla tak roztomilá. Jazzovi se z jejího veselí musí dělat špatně. Nikdy jsem ji neviděla, že by byla naštvaná nebo hodně smutná. Ano, plakala, ale které dítě nepláče?

Pořád se jen smála, byla takový smíšek, Jazz se držel hodně v její blízkosti. Vyřazovalo z ní jen štěstí, láska a radost. Vnášela do našeho života pohodu a více nás sbližovala. Magnet na Culleny.

Všichni ji zbožnovali, jen by mě zajímalo, co se bude dít, až půjdou do školy, to se Bella bez Edwarda zblázní.

Ale to bude až za dlouho, nebo ne?

misppule  <<- shrnutí ->>  mispulka