Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Náhodný život - 4. kapitola

19.03.2010 (11:00) • Mispulka • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 2783×

Ze zamyšlení mě probral svist letícího předmětu. Otočila jsem se a akorát jsem stihla chytit letící vázu. Vztekle jsem se podívala po místnosti. Nikdo tu nebyl, ale slyšela jsem tiché chichotání.

Ve dveřích se objevil Edward, nechápavě jsem se na něj podívala.

„Promin za tu vázu, Bella s Emmettem jsou k nezadržení."

Omluvně se na mě usmál a vrátil se zpět do kuchyně. Otamtuď jsem slyšela jen svištící předměty a teď už nehorázný řehot.

Akorát kolem mě prosvištěla vidlička a zapíchla se do zdi vedle mě.

Moje mysl se teď rozdělila na dvě půlky. Jedna chtěla odejít a dělat, jako by se nic nestalo, ať si děti hrají. Ale ta druhá tam chtěla vlítnout a všechny tam seřvat.

Nakonec vyhrála ta druhá. Vletěla jsem do kuchyně a uviděla Emmetta, který byl celý posypaný ovocnými kroužky

Nad ním vratce stála Bella a v ruce svírala sekáček na maso. Tvářila se jako bohyně pomsty, ale v koutcích jí smíchy cukalo. Rozhlédla jsem se po kuchyni. Stůl by obrácený tak, aby tvořil barikádu. Všude po zemi se válelo nádobí, někde i střepy a spousty křupinek.

Rychle jsem Belle sebrala sekáček.

„Ten bordel si Emmette uklidíš," zamračila jsem se na něj, on se zvedl a zasalutoval. Bella padla na zadek a začala se příšerně smát. Zvedla jsem ji, musí se vykoupat

Smála se celou cestu, když jsem ji nesla do koupelny. Trvalo mi jen chvilku, než jsem ji zbavila olepených šatů, ale větší problém bude, dostat ovocné kroužky a křupinky z jejích hedvábných vlásků.

Jen co uviděla vanu, začala brečet a drápala se mi na záda, Edward se dole smál a Emmett jakbysmet.

„Hele, Belli kačenka," snažila jsem se ji uklidnit. Bella začala ještě víc brečet.

Nakonec jsem rezignovala. Zavolala jsem Edwarda, ať si tu svojí malou šmudlu vykoupe, já jí zatím připravím oblečení.

Z koupelny se ozýval strašný řehot, Bella cákala vodu všude. Nakonec ji Edward donesl zabalenou v ručníku. Sám vypadal jako vodník, měl pěnu ve vlasech a mokré triko s kalhoty.

S pobaveným úsměvem jsem přejala Bellu. Vybrala jsem pro ni nádherné, pastelově růžové šatičky. Už jsem je rozepla, abych je Bella mohla dát, ale ona mi je vytrhla z ruky a roztrhla je napůl.

Příšerně se začala smát, slezla z postele a utíkala pryč. Rychle jsem se za ní rozběhla, ale nikde nebyla.

Je to můj malý ďáblík. Nedávno objevila svou sílu a rychlost a na všem ji zkouší. A Emmett s Edwardem ji ještě povzbuzují. Copak to z ní vyroste?

„Bello? Kde jsi?" ptala jsem se a  doufala, že se ozve, ale nic ticho. Šla jsem k Emmettovi, ale tam nebyla. Z Edwardova pokoje jsem slyšela divné zvuky. Vlezla jsem tam a uviděla Bellu, jak se snaží dostat pod postel.

„Ty můj ďáblíku, co to zase vyvádíš?" zeptala jsem se se smíchem a jedním pohybem ji z pod postele vytáhla. Vřískala a cukala sebou, ale mezi křiky se hlasitě smála.

Pak už se trochu uklidnila. Vytáhla jsem jí nějaké oranžové tričko, které jí bylo jen tak tak, protože zase o kousek vyrostla. A k tomu jsem přidala dětské žluté tepláky.

Bella se smála a schovala si hlavu do polštáře. Vzala jsem ji a šla s ní do kuchyně. Byl tam Edward, už v suchém oblečení, Bella se mi vykroutila z náruče a lezla k němu, ale nešlo jí to, klouzalo jí to. Po podlaze se blbě leze. Šoupala se po zadečku a druhou nohu za sebou táhla.

Vypadalo to hodně komicky, až jsem to nevydržela a začala jsem se nahlas smát. Můj smích přilákal do kuchyně Emmetta i Jazze a oba vyprskli smíchy najednou. Bella se uraženě došourala k Edwardovi a vrhla na nás dětský vražedný pohled a našpulila pusinku.

Edward si ji vzal do náruče a něco jí šeptal do ucha, Bella začala tleskat a Edward jí dal do ruky ovladač od televize, Bella s ním začala třískat

Zaúpěla jsem nad ničením nového ovladače a pro uklidnění jsem se vydala na lov.

Vypila jsem dvě srnky a rozhodla jsem se jít domů zkontrolovat škody.

Všude bylo podezřelé ticho a klid. Strachy se mi stáhlo hrdlo a dech se mi zastavil. Opatrně jsem vlezla oknem dovnitř a čekala všechno. Ale jen toto ne. V celém domě bylo uklizeno, ani smítko se na zemi neválelo a na lince byl vzkaz: Pro Esmé, stálo tam. Otevřela jsem ho a četla: „Milá Esmé, chtěli jsme ti dopřát klid a proto jsme vzali Bellu na hřiště. Pac a pusu Emmet s Edwardem.

„Já je zabiju!" zuřila jsem, to neví kolik úchylů je na hřišti?!

Rychle jsem nasedla do auta a jela na hřiště, bylo vidět, že jsem pár století neřídila. Zaparkovala jsem přes tři místa, z nichž jedno bylo pro invalidy, jak jsem si později všimla.

Vlítla jsem na hřiště. Bella lezla po skluzavce a pustila se dolů. Dole čekal Emmet, zachytil ji a dal ji zase nahoru na skluzavku a tak se to pořád opakovalo.

Oddychla jsem si, pomalu jsem k nim šla a uviděla dívky, jak s nimi flirtují, div neslintají. No jo rarita, chlapi a dítě, to je vždycky přitahovalo.

Došla jsem k Emmettovi a dala mu pohlavek.

„Jau mami, co tu děláš?" nechápal.

„Pro ponaučení." Pak jsem ale zaslechla Bellu.
„Ahoj mamí, koukej co umím," vypískla a vrhla se po hlavě na skluzavku. Němý výkřik se mi dral z hrdla, ale Bella bezpečně dojela dolů a se smíchem vylezla zpět.

„Jde se domů," rozhodla jsem a vzala Bellu. Šla jsem s ní do auta a dala ji do autosedačky. 

„Mamí," protestovala Bella. Nechtěla jsem ji nechávat jen s těma dvěma ale také jsem ji nechtěla nechat smutnou. Slíbila jsem jí, že se někdy půjdeme podívat do lesa, kde jsou ještě lepší prolézačky a když nebude spokojená, nějaké koupíme.

Bella byla šťastná a po cestě usnula. Vzala jsem ji do náručí a položila do postýlky.

Autor: Mispulka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Náhodný život - 4. kapitola: