Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Naivita 5

24.09.2010 (10:00) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 5845×

Dean ji ze země zvednul za vlasy a surově ji zatáhl do domu. „Nepamatuješ, co jsem ti říkal? Nepokoušej se o žádný útěk nebo bude zle. A ty ses pokusila o útěk, který ti málem vyšel. Víš, co to znamená? Tak víš?“ Dean přímo zuřil a Bella ho jen vyděšeně pozorovala. Takhle rozzuřeného ho ještě neviděla a opravdu se teď bála. „Tak víš, co to znamená?“ obrátil zpátky k sobě Bellinu pozornost.

„Ne,“ zašeptala Bella se slzami v očích.

„Nahlas!“ přikázal Dean a za vlasy jí bolestivě škubnul.

„Ne,“ odpověděla Bella znovu a Dean ji konečně pustil na zem. Pustil, to nebylo to pravé slovo, spíš s ní o tu zem hodil.

„Tak to je ale špatné. Měla bys co nejdříve zjistit, co to znamená, abysis ty svoje útěky rozmyslela,“ procedil mezi zuby naštvaně a už za ruku ji začal někam táhnout.

Mířili do té nejodlehlejší části domu, kam se Bella ještě nedostala. Dean otevřel na pohled staré dveře, které nepříjemně zavrzaly a rozsvítil staré světlo. Bella si prohlédla místnost a mráz jí přejel po zádech.

Místnost byla plná pavučin a prachu a přes špinavé okno do místnosti pronikalo minimum světla. Nic tam nebylo. Žádný nábytek ani jiné věci.

Dean Bellu dovedl k nejvzdálenější stěně a podkopl jí nohy, takže spadla. Surově vzal její pravou ruku a pouty, které od někaď vytáhl, ji připoutal ke starým trubkám od topení. „Až si uvědomíš, že utíkat se nemá, tak se ozvi,“ usmál se a ještě jí vrazil facku. „To aby sis to lépe pamatovala.“

Odešel.

Bella zůstala úplně sama v té zaprášené místnosti, a protože Dean zhasnul, skoro nic neviděla. Okno bylo příliš špinavé a světlo slabé.

Když si uvědomila, co to vlastně mělo znamenat a co se to stalo, nahlas se rozplakala. Teď už jí bylo jedno, jestli ji Dean uslyší. Ať ji klidně slyší. Většího ponížení se jí už nedostane, tak proč by neplakala. Dean ji ponížil, jak nejvíce mohl.

Slané slzy smáčely Belliny tváře a nedokázala jí ulevit. Vždycky, když jí něco trápilo, vyplakala se, ale tentokrát to nepomáhalo. Byla ztracená. Plakala tak dlouho, dokaď neusnula a alespoň na chvíli se zbavila svého trápení.

„Vstávej! Okamžitě se postav na ty tvoje posrané nohy a začni se sebou něco dělat!“ Probral ji ze spánku tvrdý hlas a cuknutí. „Okamžitě se prober a potáhni za mnou.“

„Já… už jdu,“ vykoktala ze sebe ještě rozespale a zaskočeně a zvedla se. Už nebyla připoutaná, takže jí v tom nic nebránilo a mohla jít za Deanem, který si to mířil do obýváku.

„Ukliď tady a připrav to na další párty. Jídlo a pití je v kuchyni. Až to budeš mít, pomůžu ti s ýběrem oblečení,“ usmál se tvrdě a odešel.

Bella udělala všechno, co měla, aby Dean nenašel další záminku jí ublížit. Už nechtěla prožít to, co včera a všemi způsoby se tomu snažila uhnout. Alespoň pro teď.

Jediné, co jí mohlo trochu uklidnit, byla myšlenka na Edwarda. Jestli Dean pořádá další párty, Edward tu určitě bude a zase by ji mohl vysvobodit s těch ohavných spárů jiných ožralů a ona by teoreticky mohla být s ním nahoře, kde by si zase povídali. Jenže… Dean už měl s Bellou naprosto jiné plány a hodlal je dotáhnout dokonce. A Edward se do nich jednoduše nezahrnoval.

Jakmile Bella připravila všechno, co po ní Dean chtěl, počkala, až zase přijde, protože se bez něj pohnout neopovažovala. Upřímně se ale děsila věty s oblečením. Cožpak v té šatní skříni bylo ještě něco odvážnějšího, než byl ten korzet, co měla poprvé? Nejspíše ano, protože Dean byl poslední dobou samé překvapení.

„Už jsi hotová?“ objevil se Dean a na tváři mu hrál úsměv.

„Ano,“ odpověděla Bella slušně a Dean ji vzal za ruku.

Čekala, že ji za sebou potáhne, ale on ji jen jemně vzal a pomalu ji vedl nahoru. Bella na něj překvapeně koukala a Dean roztáhl svůj úsměv ještě do širšího.

„Víš, je mi líto, co se stalo včera, ale opravdu jsi utíkat neměla. Nedopadá to dobře,“ omluvil se skoro kajícně a Bella sklopila hlavu. „Ale zapomeneme na to,“ uzavřel debatu Dean a otevřel dveře k Belle do pokoje. Posadil ji do křela a stoupnul si k její šatní skříni.

„Tak se podíváme, co tu všechno máme,“ usmál se vítězně a začal zkoumat oblečení ve skříni.

„Co říkáš třeba na tohle?“ Vytáhl odvážné černé průsvitné šaty a donutil je Bellu obléknout. Samozřejmě musela zůstat bez spodního prádla a Dean každý její pohyb doslova hltal očima.

Šaty byly snad ty nejkratší, co kdy viděla. Jenom stěží jí zakryly zadek a prsa jí zakrývaly jenom dva mizerné pruhy látky. Chtěla na svoji obranu něco říct, ale Dean ji utnul ledovým pohldeme, kterým bylo jasné, že ani o slovíčko nestojí.

„Běda ti, jak s tebou budou dneska i sebemenší potíže. Tvrdě si to odskáčeš a nemysli si, že tě jenom někam zavřu,“ vyhrožoval Dean a do ruky Belle vrazil lodičky s jehlovým podpatkem. „Vlastně tvůj trest ještě neskončil. A za minutu buď dole!“ usmál se tvrdě a odešel.

Bella se s těžkým srdcem obula a pomalu se loudala dolů. Čekala, že už si jí Dean ani nevšime, ale opak byl pravdou. Všímal si jí až moc.

„Hm, ty šaty ti opravdu moc sluší,“ přišel k ní jako ten nejmilejší člověk a dal jí pusu na krk.

Bella okamžitě ztuhla a doufala, že to nezajde dál. To už si ale Dean rozepínal kalhoty, které mu spadly ke kolenům a Belle vyhrnul šaty.

Sednul si do křesla a bez milosti si na sebe Bellu posadil.  Ta se v očekávání bolesti přikrčila, ale bolest byla o něco menší než minule.

Cítila, jak se do ní Dean noří a jak rychle, vzrušeně dýchá. Hnusily se jí jeho doteky, ale nemohla s tím nic dělat. Musela si to vytrpět, protože neměla síly se vyprostit. Jediné, co mohla, bylo doufat v brzký konec, který naštěstí přišel brzy.

„Uprav se!“ přikázal, jakmile ji ze sebe sundal. Bella si okamžitě stáhla sukni dolů a snažila se na všechno zapomenout. Stačil ale jeden jediný pohled na Deana a všechna snaha se rozplynula.

Jen co se Bella dala trochu dohromady, už přicházeli první hosté. Všechny poznala ze své první párty a oni ji okukovali ještě úchylněji. Určitě za to mohli její odvážné šaty, ale musela se s tím prostě smířit. Nebylo cesty zpět.

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Naivita 5: