Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » (Ne)Novorozená 2. kapitola

02.12.2012 (17:30) • kasi • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1326×

„Těší mě,“ řekla jsem a podala jsem Edwardovi ruku.

„Tak, a teď nám musíš všechno říct – kdo tě stvořil, jak jsi stará, kolik ti bylo let, když jsi prošla proměnou, a spoustu dalších informací,“ pobídl mě blonďák a vyzval mě, abych vkročila do jejich domu. Nechtělo se mi tam. Byla jsem vystrašená a zároveň zvědavá, jak to asi uvnitř vypadá. Jenže tady pořád bylo to riziko, že tihle žlutoocí upíři jsou zlí a chtějí mě zabít.

„Na co myslíš?“ zavrčel na mě Edward, „je tak strašně frustrující nic neslyšet a ty se ještě naschvál nijak netváříš! Vážně mě to vytáčí!“

Celá Edwardova rodina si ho zuřivě měřila nasupenými pohledy. Já také. Ale jelikož jsem už nechtěla dělat nějaké velké povyky, tak jsem udělala ten jeden důležitý krok a vstoupila jsem do domu. A všechno bylo naprosto úžasné. Bylo tu tolik světla, všude byla okna a obrazy, prostě dokonalost sama. Byla jsem okouzlena a úplně jsem zapomněla, že tu nejsem sama. Rychle jsem se ujistila, že jsou všichni za mnou a pokračovala jsem v prohlídce.

„Páni,“ vydechla jsem.

„Je to náš skromný palác,“ zazpívala drobná černovláska a přihopkala přede mě. „Já jsem Alice.“

„Bella,“ představila jsem se a Alice mě objala. Bylo zvláštní objímat někoho, koho skoro neznám, ale jelikož jsem byla psychicky vyčerpaná, tak jsem se o ni opřela. Kdybych mohla usnout, spala bych jako zabitá. Tolik informací a novinek se kolem odehrálo. Došli jsme do velké místnosti plné knih a blonďák mě vybídnul, abych si sedla.

„Takže, proměnila jsem se před týdnem, před mojí proměnou mi bylo sedmnáct let a stvořil mě Tim – jeden upír z Port Angeles. Co dál chcete vědět? Například, že jsem bezdětná?“ vtipkovala jsem.

„Ne, tohle nám stačí. Vlastně ne, říkala jsi, že jsi byla stvořená do armády. Tu také vede Tim?“ Přikývla jsem.

„A myslím, že mě půjdou hledat,“ dodala jsem a sklopila hlavu.

„Cože? Takže si tě jako přijdou vyzvednout a nás ostatní zabijí? Vážně jsi tak sobecká a necháš nás zemřít pro vlastní dobro?“ zaječela blondýnka z rohu místnosti. Doposud jsem ani nevěděla, že tady stojí. Byla viditelně nervózní a nesvá.

„No tak, Rosalie, nech Bellu, ať nám to vysvětlí,“ pokáral ji Edward.

„No, Tim říkal, že jestli někdo z nás uteče, tak si ho najde a zničí ho. Ale já jsem teoreticky neutekla, jenom jsem opustila území armády… jo, utekla jsem a přijdou mě zabít,“ rozčílila jsem se.

„Tak to je zlé,“ zašeptal Jasper a odešel z místnosti.

„Ne, Jaspere!“ zakřičel Edward a Jasper byl blesku rychle zpět. „Nemůžeme ji vykopnout někam do lesa, vždyť je to novorozená, nedokáže se jim ubránit! A takový talent zabít je přece nemožné!“

„Talent?“ udivila jsem se.

„Jelikož ti nemůžu číst myšlenky, budeš mít asi nějaký dar,“ vysvětlil mi Edward.

„Já vidím budoucnost,“ řekla vesele Alice. Vykulila jsem oči.

„To jde?“

„Jasně, je to druh daru, který je velmi vzácný,“ řekla pyšně Alice a usmála se.

„A máte tady ještě někdo nějaký dar, až na Edwarda?“ zeptala jsem se ostatních.

„Jasper ovlivňuje náladu a Rosalie umí ovlivňovat mysl pro její dobro,“ vysvětlil mi Edward a Rosalie se zle zasmála. Jako padouch.

„Tak to je hustý,“ vypadlo ze mě a všichni se začali smát. „Ale co mám dělat? Přijdou mě zabít, ale sama se neubráním. Vím, že vás vůbec neznám a chci toho po vás moc, ale nepomohli byste mi zničit je?“

„Myslím, že od teď jsi člen rodiny a rodina si musí pomáhat, ne?“ mrknul na mě blonďák a já si oddychla. Stát sama proti armádě novorozenců by nedopadlo dobře. Vůbec dobře.

„Myslím, že s tebou ale potřebuji mluvit,“ pošeptal mi do ucha blonďák a odtáhl mě do rohu místnosti. 

Autor: kasi, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek (Ne)Novorozená 2. kapitola: