Omlouvám se předem za to dlouhé čekání, ale to víte škola. Takže, vy určitě čekáte co s ní nakonec udělám a jestli je těhotná co? já jsem se ale rozhodla ... si přečtěte!
28.01.2010 (18:30) • Kimberly • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3661×
7. Kapitola
Těhotná?
„Pane bože, ona je těhotná!“
Nevím jak dlouho jsem tam ještě tak stál a koukal na ten test v mojí ruce. Možná hodinu, nebo snad víc? To je ale teď fuk.
Je těhotná? Jak to? Jsem upír! Nebo to není moje? Ne, nemůže to být moje! Pane bože! Co to? Vždyť já - ona - my – dítě? Ne, ne, ne! To je nějaký omyl. Ne, není těhotná.
Uvnitř mě se odehrával boj mezi tím, co bych si přál a nepřál a co bych chtěl a nechtěl.
Chtěl bych jen ji a to je jisté. Nechtěl bych ji ovšem ztratit, ublížit jí, nebo ji snad muset přeměnit. To je to, co vím, že nechci!
Přál bych si dítě, ano a moc. Jenže jsem upír. Mohlo by ji to zabít. Nepřeju si, aby jí to ublížilo, nebo dokonce zabilo.
Najednou jsem uslyšel rachocení klíčků v zámku od domovních dveří a tak jsem rychle vystartoval a oknem vyskočil ven. Běžel jsem lesem přímo k nám domů. Asi třikrát jsem skoro narazil do stromu, ale nevnímal jsem to, to mi teď bylo jedno, důležité teď je, jestli je nebo není těhotná. Vrtalo mi to hlavou celou cestu domů.
Už jsem viděl náš dům a už, už jsem vbíhal dovnitř, jenže jsem jaksi zapomněl na otevírání dveří a tak jsem do nich narazil. Každý chytrý by si myslel, že se rozsype sklo, ale od posledního incidentu, kdy postel i s polonahým Emmettem a Rose letěla z okna pořídila Esme do domu nerozbitná, myslím dokonce neprůstřelná skla do oken.
Pod tím nárazem jsem se skácel k zemi já a z domu se ozývaly pouze výbuchy smíchu všech ostatních. Vletěl jsem dovnitř a tentokrát nezapomněl otevřít dveře. A ani jsem nepřemýšlel, že všichni jsou tady dole v obýváku a hned spustil na Carlislea.
„Carlisle! Byl jsem u Clare a ona, no. Měla tam takový ty teploměry. No, těhotenské testy. Dva byly pozitivní a jeden negativní! Může být těhotná? Může to poznat hned druhý den po tom?“ Seděl celý napjatý a zkoprnělý, jako by viděl ducha, ale proč ne, že? Když my jsme upíři. Šťouchnul jsem do něj a on vyletěl z křesla jak pomatenec a zmizel po schodech nahoru. Já tam zůstal stát a do mě se zabodávalo pět upířích očí. Nahlédl jsem tedy do mysli všech.
(Myšlenky)
Esme -> Můj chlapeček, je muž! To není možné. Možná bude dokonce otcem, jsem tak šťastná, ale co Clare? Co když se jí něco stane? Co když to nepřežije? Ještěže jsem dala do těch oken to sklo odolný proti tankům. Uf, jinak by to muselo být zase jak s tou postelí minule. Živě si to začala představovat. Emmett sedí na Rose polonahý a letí i s postelí z okna přímo do vody v řece.
Dál jsem to neposlouchal a jel v myšlenkách dál.
Alice -> Ne, ne a ne. Kruci fix! Včera jsem její budoucnost viděla a dnes nevidím, to snad není ani možný, včera svatba a dnes nic! Hr…
Jasper -> Cítím z něj nervozitu a napětí, dneska je pravda, že Clare nebyla ve své kůži, když o tom tak přemýšlím.
Emmett -> No ne, co to? Edward, Clare. Dobře! To je fakt něco!
Rosalie -> Kruci, proč ona? Proč né já? Já chci taky dítě! Ona si ho nezaslouží. Proč nemůžu mít dítě já? Proč? Proč? Proč?
Carlisle ->Jo! Tady to je! Upíří děti! Ne, ne, ne, ne, jo! Tady. Upíří dítě počaté upírem a lidskou bytostí. Tady je ta legenda, to si musíme přečíst.
(LEGENDA)
Kdysi dávno, je tomu asi kolem dvěstě let, v tehdejším maličké vesničce na okraji Rumunska v Ghonokokulu (Gonokokulu), se přistěhovala jedna rodina. Byli jiní, bledí a studení. Měli červeno – hnědou barvu očí a všichni byli strašně krásní. Neví se kolik jich bylo, někde se říká, že šest, jinde, že byli pouze tři a někdo dokonce, že byl sám. Byl, nebo byli zajímaví a nejen vzhledem, ale i chováním. Až na toho jednoho, který se podle pověstí zamiloval do jednoho obyčejného děvčete. Ti dva se vzali a za tři měsíce po svatbě Hindy - tak se ta dívka jmenovala - zjistila, že je těhotná. Během jednoho měsíce vyhubla, jako by nic nejedla. Vlastně jedla, ale vše vždy vyzvracela. V některých dokumentech se píše, že musela pít lidskou krev, aby ukojila svůj hlad, nebo žízeň, jak se to vezme. Jak jsem již pravil, asi tak přibližně za měsíc a půl, se jí narodila dvojčata, byla ovšem jiná než normální děti, ony si cestu ze své matky vykousaly a ona potom umřela. Děti rostly strašně rychle a za tři hodiny byly jako by vždy o měsíc starší. Další informace nejsou známé.
Nemohl jsem to dále poslouchat a tak jsem se sebral a vyběhl ven ze dveří. Nevšímal jsem si pohledů ostatních a zamířil to přes les přímo ke Clare domů. Nesmí ji to zabít. Ne, to fakt nesmí. Na to ji moc miluji! Musíme jí pomoct, jestli je těhotná, tak ji musíme toho zbavit.
Už jsem byl u jejího domu, už jsem ho viděl, ale nemohl jsem k ní vyskočit oknem. Netrpělivě jsem došel před dveře a zazvonil na zvonek. Slyšel jsem ji, šla po schodech dolů. Otevřela dveře a měla oči celé oteklé a červené od toho, jak brečela. Hnedka, jak mě uviděla, mě objala a táhla mě nahoru k ní do pokoje. Sedli jsme si na sedačku a ona si opřela hlavu o mé rameno. Musím dělat, jako že jsem si toho všimnul až teď. Tak jsem se zvedl a šel ke stolu, na kterém byly testy. Vzal jsem jeden do ruky a pečlivě ho prostudoval. Potom jsem se podíval na Clare.
„Jsi těhotná?“ zeptal jsem se prostě.
„Edwarde, je mi to líto. Já…“
Prosím zanechte komentář, aŤ vím zdali má cenu pokračovat.
Děkuji
Autor: Kimberly (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek (Ne)obyčejná ... 7. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!