Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nečekaná láska - 21. kapitola - Hřbitovní kvítí

ed

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nečekaná láska - 21. kapitola - Hřbitovní kvítíAhoj :-) Tahle kapitola bude psána v er formě (tedy ve 3. osobě :-)) Chtěla jsem se zeptat jaký máte názor na konec? Spíše happy end nebo sad end?? Ještě váhám. Tenhle díl je podle mě docela smutný. Snad se vám bude líbit, já jsem s ním docela spokojená :-)) Budu ráda, když mi necháte nějaký ten komentář. Vaše Veruuuu

10.09.2009 (17:15) • Veruuuu • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2757×

Je chladná noc, vítr přímo bičuje do stromů a v tomto rozbouřeném počasí stojí za velkou zdí osoba. Okolo ní je ticho a prázdno. Stojí totiž na místě, kam by žádný člověk v tuto hodinu nevkročil. Každému, kdo projde tou vstupní branou ze železa, vstávají na kůži chloupky a přejede mu mráz po zádech. Ocitá se totiž na místě, kde každého zachvátí jeho vlastní vzpomínky a bolest. Bolest nad ztrátou osob, které pro něj moc znamenaly.

 

Z tohotu důvodu je tu dnes i tato osoba. Stojí v řadě mnoha náhrobků u jednoho a hledí do prázdna. V ruce svírá bílou lilii. V tom tichu, které tu panuje jsou slyšet jen jeho vzlyky a zvuk větru… A ta osoba se pomalu sklání a pokládá před další z mnoha bílých náhrobků svíčku. V tomhle vichru jde, ale těžce zapálit… Nakonec se to povede a svíčku schová pod „pokličku“. Druh svíčky, který je určený většinou jenom proto, abychom ho položili k hrobu někoho, kdo pro nás něco znamenal a uctili tak jeho památku.

 

 

Zafouká vítr a její vlasy se rozletí na všechny strany. Ano, její... V téhle tmavé noci, za tohoto příšerného počasí je sama uprostřed hřbitovu dívka. Dívka s kaštanovými vlasy a bílou pokožkou. Jen málo lidí ví, že nemůže plakat, že jí zbyly pouze vzlyky.

K větru se začaly připojovat i kapky deště. Jí to však nevadí, ona necítí zimu… Je tady a nebojí se, je totiž jedna z největších predátorů. Uctívá památku… Někoho, kdo odešel, aby mohla žít. Kapky deště jí padají do vlasů a stékají jí po tváři. Dívka opět zavzlyká a klekne si na zem s hlavou ukrytou do dlaní a čichá k lilii.

„Proč?“ zašeptá do ticha. „Proč jsi to udělal?“ Tichem se rozprostře její vzlyk.

„Měla jsem to být já! To já měla ten večer zemřít… Ne ty, ne takhle...“ šeptala zase…

Na náhrobku, u kterého stála si můžou ostatní přečíst jen obyčejné jméno, ale pro ni tohle jméno neznamenalo jen další osobu, která opustila tento svět, ale člověka, který položil svůj život za ten její, jako i člověka, který dopomohl k tomu, aby ten její život vůbec mohl začít.

„Tatínku,“ vzlykla znova. Naposled přičichla k lilii, kterou svírala a položila ji k náhrobku. Bílá lilie, jaká je to ironie osudu, že zrovna tohle kvítí použila jako to, které položí na hrob. Jako hřbitovní kvítí…

 

**

 

Lillian pořád stála nad náhrobkem svého otce a stále nevěřila tomu, co vše se tam tu osudnou noc odehrálo. Změnil se jí život… Už není ta křehká bytost, kterou bolelo cokoliv i jen chůze, teď je z ní jeden z nejmocnějších predátorů. V mžiku může usmrtit koho chce. Není to dívka, která čeká na smrt… A přece netouží po ničem jiném, než to vše vrátit jen kvůli tomu, aby mohl on žít! Znovu si pročítala slova na náhrobním kameni…

„BLACK JACOB“ dala se opět do vzlykání, neměla slzy... Tak moc chtěla plakat, ale nemohla…

„Milovaný manžel, tatínek a syn,“ dočetla v duchu, dnes už asi po sté.

Tu noc neztratila Lillian jen svůj život jako člověk, ale také přišla o otce. Nejnen ona, ale i její sourozenci. Její tolik milovaná maminka přišla o svoji druhou půlku… O svého manžela a kamaráda v jednom. A starý pán v dalekém La Push přišel o syna… Ta noc změnila vše…

 

K dívce odněkud přistoupil mladík.

„Lillian?“ otázal se opatrně a dívka se k němu nemusela otáčet, aby poznala, kdo přišel.

„Edwarde, co tady děláš?“ otázala se ho. Tentokrát se však už otočila a svůj zrak zaměřila jinam, než na studený bílý kámen.

„Máme o tebe strach… Vyhýbáš se nám… vyhýbáš se mně,“ řekl zkroušeným tónem. Tak moc ho ubíjelo, že nemohl pomoci dívce, kterou miluje, jako nemůže pomoci té, kterou miloval…

Dívka opět otočila hlavu ke studenému náhrobku, vítr jí pročesával vlasy a kapky déště stékaly po tváři.

„Tak moc bych si přála plakat, vyjádřit svůj žal… To mi teď nahrazuje už jen déšť… Přála bych si, aby bylo vše jinak, Edwarde. Možná…“ odmlčela se, věděla, že kdyby vyslovila slova, která měla na mysli způsobila by mu ještě větší bolest. Nemohla přece milovanému člověku říct, že kdyby ho nepotkala, zachránila by svého otce… Nemohla jen slůvkem naznačit, že lituje, že se do sebe zamilovali. Přeci jen občas nad tím uvažovala, ale pak si vždy vzpomněla na jeho polibky, na jeho krásný úsměv a oči v barvě topazu.

Edward přištoupil blíž k Lillian a položil jí opatrně ruku na rameno.

„Lillian, vím, jak moc trpíš… Vím, že si to vyčítáš, vím, že to vyčítáš mně, bolí mě, že ti nemůžu nijak pomoct… Jestli už mě nechceš vidět, musíš mi to říct. Chybíš mi… Chci tu být pro tebe, kdykoliv… Miluju tě,“ zašeptal.

Lillian se na něj otočila a pohlédla do jeho očí, které byly plné bolesti a smutku. Zase se v nich mohla utopit jako už milionkrát před tím. Pohladila ho po lícní kosti a zavřela oči…

„Edwarde, jak bych mohla,“ špitla.

Kapky deště je oba promočovaly, ale jim to nevadilo. Edward stiskl její ruku a dál si ji držel u obličeje. Oba si po dlouhé době vychutnávali blízkost toho druhého. Věděli, co pro sebe znamenají, ale i tak nevěděli, zda tohle všechno překonají. Lillian otevřela oči a Edward si až teď uvědomil, že její nádherně zbarvené duhovky už mají stejnou barvu jako ty jeho.

„Myslíš, že je v nebi?“ zeptala se Lillian z ničeho nic.

„Myslím, že pokud existuje nebe…“ odmlčel se Edward, „pak se tam Jacob určitě dostal,“ dořekl. A myslel to vážně. Obdiv k člověku jménem Jacob Black v Edwardovi rost od doby, kdy pomohl Belle. I když ho zprvu nenáviděl, nakonec mu byl neskonale vděčný, že je s ním Bella šťastná. Navíc, kdyby nebylo Jacoba Blacka nikdy by nebyla Lillian… A v poslední řadě, kdyby nebylo jeho… ona by nežila.

„Můžu se tě ještě na něco zeptat?“ řekla Lillian. Edward nadzvedl jedno obočí, protože se mu to moc nezdálo, ale přikývl. „Existuje nějaký způsob, jak zemřít?“ říkala pomalu a tiše, „myslím tím, zemřít jako upír,“ dopověděla. Viděla v Edwardových očích zlost a zároveň to, jak trpí, že se ho na něco takové vůbec ptá, ale ona to potřebovala vědět.

„Lillian, proč? Proč se mě na něco takové ptáš?“ řekl zkroušeně a díval se jí zpříma do očí…

„Protože…“ odmlčela se.

 

Předchozí kapitola

Další kapitola

Shrnutí

Autor: Veruuuu (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nečekaná láska - 21. kapitola - Hřbitovní kvítí:

 1
1. zuzka88
15.09.2011 [17:07]

zuzka88No pání. Jasně, že jsem po HE. Tohle bylo tak smutný. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře