Ve třetí kapitole si Nessie všimne, že je něco špatně. Do školy totiž přijde nevítaný host.
23.08.2016 (09:15) • SweetNess • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1545×
Přišli jsme právě včas - se zvoněním. Ze zeměpisu jsme měli pana ředitele Erika Liptonea. Za chvíli přišel. Oproti jiným dnům se dnes choval nějak divně. Velmi divně - pořád se díval z okna - místo toho, aby zkoušel tak jako vždy.
„Nevíš, co se mu stalo?“ zeptala jsem se Anny.
„Vůbec nevím,“ odpověděla.
Díky nezkoušení hodina uběhla celkem rychle a po vyučování museli Anna, Robert a Daniell domů. Se Sarah jsme se domluvily, že se půjdeme podívat do knihkupectví. Celou cestu tam Sarah mluvila o tom, že neví, jakou knížku si má vybrat, protože nezáleží na obalu, ale na tom, co je uvnitř, a jestli bych jí nepomohla, i když čtu úplně jiný žánr než ona. Sarah měla nejradši zamilované romány, ale já jsem dávala přednost fantasy. Prostě napínavý až do posledního písmenka.
Carlisle chtěl, abych si přečetla nějaké historické nebo známé knihy (povinná četba), ale nikdy mě to moc nebavilo. Sarah pořád povídala a povídala, ale já jsem ji vůbec neposlouchala. Konečně jsme vešly do knihkupectví, Sarah rychle šla do oddělení s romány a já se šla podívat do oddělení Fantasy, sci-fi. Když jsem se podívala na pár knížek, nevěřila jsem svým očím. Knihy typu: Upíří zuby, Moje černá krev nebo Miluju tě víc, než si myslíš, proměň mě mě celkem pobavily, protože si autoři zjevně celý příběh a různé nepravděpodobné věci o upírech sehnali od jiných zdrojů než nám známým upírům.
„Tak tohle asi zaujalo hodně lidí, kromě mě,” řekla jsem si pro sebe. Ale potom jsem našla knížku, která byla jiná než ostatní. Jmenovala se Stmívání.
Okamžitě jsem se do ní začetla, ale za chvilku přišla Sarah s plnou náručí nějakých zamilovaných románů.
„Můžeme jít?“ zeptala se mě a tím mě vyrušila ve čtení knížky. Zavřela jsem ji a přikývla.
„Vybrala sis něco?“ zeptala se mě.
„Tahle knížka mě celkem chytla, asi si ji koupím.“ Zakoulela očima a šla k pokladně. Nakonec jsem se rozhodla, že si ji opravdu koupím, ať si každý říká, co chce, a šla za ní. Poté, co jsme vyšly z knihkupectví, mě na parkovišti čekal táta ve svém autě.
„Tak ahoj, Sarah! Uvidíme se zítra ve škole!“ rozloučila jsem se s ní. Zamávala mi a šla pryč. Jen co jsem nastoupila do auta, mě táta pozdravil a začal zasypávat otázkami.
„Ahoj Nessie! Jak bylo ve škole? Co sis to koupila za knížku?...“
Na všechny jsem mu slušně odpověděla a až se mě na nic neptal, tak jsem vyhlédla z okna a dívala se na krajinu kolem.
* * *
Odpoledne jsem si ještě rychle napsala úkoly a začala číst Stmívání. Přečetla jsem asi deset stránek, a potom mě rodiče zavolali na večeři. Ani jsem nevěděla, co jím, protože jsem se zase zahloubala do vzpomínek z dnešní hodiny zeměpisu. Liptone byl dneska fakt jinej. A to poprvé za tu dobu, co je můj učitel. A to už je nějaký ten pátek.
„Nessie?“ Táta mě vytrhl z myšlenek. „Copak je s panem ředitelem Liptonem?“
Sakra.
„Nic… Jenom… jenom se dnes ve škole choval divně,“ odpověděla jsem mu. Nechtěla jsem, aby něco takového slyšel, ale co už.
„Divně?“ zeptal se. Neodpověděla jsem mu a sklopila oči k mému talíři. Všimla jsem si, že je prázdný, a tak jsem ho odnesla a šla do pokoje dřív, než se mě budou vyptávat. Opět jsem se začetla do Stmívání. Četla jsem si dlouho a nejspíš jsem usnula.
Ráno, když jsem se probudila, kniha byla na mém nočním stolku a na ní byl lístek “Pro Ness.”
„Už zase vzkaz?“ podivila jsem se. Na lístku bylo napsáno: Nessie, šli jsme k Esmé a Carlisleovi, do města přišel nezvaný host, nezabývej se tím. Z pana ředitele Liptonea si nic nedělej. Po škole se uvidíme. Táta.
* * *
Při první hodině, což byla matematika, jsem viděla, jak se něco mihlo za oknem. Moje soustředění však přerušil školní rozhlas, který chtěl, aby se Sarah Whiteová po hodině dostavila do ředitelny. Sarah se zeptala, jestli půjdu s ní, a já jsem jí řekla, že radši počkám před ředitelnou.
Když už jsem čekala deset minut, přestalo mě to bavit. Začala jsem tedy počítat kachličky na chodbě. „Třicet osm, třicet devět, čtyřicet,...”
Byla v ředitelně opravdu dlouho - stihla jsem napočítat do devadesáti, než zazvonilo na další hodinu, a to už jsem se musela vrátit do třídy. V tom okamžiku jsem u ředitelny ucítila pach upíra. Vtrhla jsem dovnitř ředitelny, ale tam byl jenom ředitel.
„Co tady děláš, když už zvonilo?“ Vypadal rozzuřeně.
„J-jenom jsem čekala na Sarah, ale asi u-už šla,“ vykoktala jsem. Pomalu jsem vycouvala z ředitelny a spěchala do hodiny. Snad z toho nebudu mít problém.
Sarah tam ale nebyla. Bylo mi to divné. Řekla jsem to Anně, ale ona mi namítla, že se tam Sarah ani neukázala. Po zbytek dne jsem ji už neviděla, ale když jsem šla odpoledne z hodiny angličtiny s ostatními, zaslechla jsem v ředitelně prosebný hlas. Byla to Sarah. Určitě. Chvíli jsem tam stála a poslouchala. Už zase jsem ucítila pach upíra. Uvědomila jsem si, že je to nejspíš ten nevítaný host, o kterém psal táta a možná že spolupracuje s ředitelem. Byla jsem z toho zmatená. Co dělá upír v naší škole? Proč je ředitel ještě naživu, když je člověk? Co chtějí udělat Sarah? Kde tedy je? Nedokázala jsem odpovědět a tuto situaci sama nevyřeším. Teď s tím nic neuděláš.
Však otázky, které jsem si položila, mě doprovázely celou cestu domů. Než jsem vešla dovnitř, musela jsem na všechno na chvíli zapomenout, aby se to nedozvěděl táta. Tak jsem začala přemýšlet o mé nové oblíbení knížce - Stmívání. Byla jsem na ni sice natěšená, ale při čtení jsem se do ní nemohla vžít, protože jsem pořád podvědomě přemýšlela o Sarah. Najednou bouchly dveře a já si říkala v obavách, že ten upír by byl, že byl stopař a že mě třeba našel. Naštěstí to byli jenom rodiče. Na knížku jsem se stále nemohla soustředit, a proto jsem si začala psát úkol. Táta vtrhl do pokoje.
„Nessie!!! Jsi v pořádku?“ zeptal se vystrašeně.
„Ano tati, proč bych neměla?“
„Zrovna mi volali Sarahřini rodiče a říkali, že zmizela.“
Opět bych vás chtěla poprosit o vaše názory.
SweetNess
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: SweetNess (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nečekaná událost 3. kapitola:
Úžasná kapitola Moc se těším na další
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!