Díky za povzbuzující komentáře, které mě stále nutí psát dál a dál. Tak doufám, že se vám bude líbit moje další kapitola, která je vlastně podle mě docela zajímavá skončí na můj vkuz až moc hezky. Napište komenty a krituzujte. Díky.
28.05.2009 (08:12) • Lina • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2510×
Vyjádření citu. No konečně!!!
Pohled Belly:
Když jsem dorazila domů, hodila jsem si tašku do pokoje a šla se podívat do mamčiny kanceláře jestli je doma nebo něco jako obvykle zařizuje ve městě. A samozřejmě není doma, což je pro mě výhodné, alespoň nebudu mít výslech kam jdu, s kým jdu, kdy se vrátím a podobné mateřské otázky, které nenávidím, snažím se jim co nejvíce vyhýbat a zatím se mi to zdárně vede.
A tak jsem se rozhodla , že jí napíšu malá vzkaz, kdyby se náhodou vrátila brzy, aby po mě nevyhlásila pátrání, což je u ní dost možné. A tak jsem jí na kousek papíru napsala krátký a vystižný vzkaz:
Šla jsem se projít, vrátím se brzy. Pá Bella.
No nelhala jsem, jdu se projít do lesa, jen jsem ji zapomněla napsat, že tam bude i Edward. Ale to nenávidí, radši se vyhnu trapné přednášce rodiče o chození s kluky, kterým jde jen o jedno, Edward takový není, teda alespoň myslím, podle mě je milý a zábavný, ale matce to nerozmluvíte.
Rychle jsem na sebe hodila tepláky a tričko na běhání a rychle pospíchala dolů, kde jsem si rychle vzala bundu a utíkala k lesu.
Měla jsem ještě dobrých půl hodiny, než jsem měla mít sraz s Edwardem a tak jsem to vzala oklikou, abych na louku nepřišla moc brzy a dlouho tam nečekala.
Při běhu jsem si konečně dovolila myslet na Edwarda, je naprosto úžasný a už mi je jasný, že jsem se do něj nejspíš zamilovala, musím mu to dneska na louce říct, protože mě už nestačí být s ním jen kamarádka, sice se známe sotva dva dny, ale jeho přítomnost je pro mě důležitá a vyvolává ve mně smíšené pocity pohody a důvěry možná i lásky, už teď si neumím představit život bez něj. Ale jestli mi řekne, že to samé ke mně necítí, navrhnu alespoň přátelství, kterého bych si cenila a ráda bych ho udržovala. A těmito úvahami jsem se zabývá než jsem doběhla na kraj louky, kde jsem své myšlenky odehnala, ještě více mě činili nervózní. Hlavou se mi honili i otázky typu „ Co když nebude chtít za kamarádku, když se dozví, že k němu cítím něco víc než jen přátelství“ ale i ty jsem rychle zahnala a postoupila z kraje doprostřed.
Ale i přesto, že jsem to vzala oklikou jsem na louku dorazila už za patnáct minut, škoda, že dnes bylo zatažena, na téhle louce je to krásné, když sem dopadají paprsky slunce, které krajinu krásně rozzáří a vše se tu nádherně probudí do oslnivých barev a třpytu. Ale, když je zamračeno, není to tu tak špatné, akorát se ta louka tak nerozsvítí.
Na Edwarda jsem nečekala dlouho, za celou minutu se objevil na louce a vyděsil mě k smrti a to řekl jen:„Ahoj“ ale tím, že stál za mnou a připlížil se jak myška mě vyděsil, až jsem nadskočila.
„Ahoj“ odpověděla jsem, když jsem se uklidnila. On jen předvedl ten nádherný pokřivený úsměv.
„Snad jsem tě nevyděsil“ zeptal se pobaveně.
„Jen trochu“
Pak nastalo chvíle tich, kterou jsem chtěla prolomit, nenávidím, když se stane tohle trapné ticho, když nikdo neví jak začít mluvit.
„Chtěla bych ti něco říct“ vyhrkli jsem najednou a úplně ve stejnou chvíli. Oba jsem se tomu zasmáli a pak už byla atmosféra uvolněnější.
„Já začnu“ řekli jsme zase unisono.
„Začni ty“ řekl Edward, jako vždy gentleman.
„Dobře, chtěla jsem ti říct - no – že“ nemohla jsem se pořád vymáčknout on to jen pobaveně sledoval, ale nepřerušoval mě a trpělivě čekal, co mu řeknu. V jeho očích jsem zahledla netrpělivost, ale možná i nervozitu a lásku? To v jeho očích mě donutilo vyslovit to co jsem se bála mu říct.
A tak jsem na něj rychle vychrlila vše. „Chtěla jsem ti říct, že jsem se do tebe asi zamilovala, ale pokud mě chceš jen za kámošku nevadí-„ potom jsem ztichla, protože jsem už nemohla dál mluvit, moje nervozita a strach s odmítnutí mě zastavil a já to nedořekla. Dívala jsem se do země a čekala co mi řekne. Ticho se prodlužovala a já se mu podívala do tváře.
Ale zjistila jsem, že se na mě dívá a usmívá se jako sluníčko, které dostalo dárek, který se celý život přálo.
„Taky jsem se do tebe zamiloval, hned ten první den co jsem tě poprvé uviděl stát na kraji louky. Věděl jsem, že jsem se zamiloval. Nikdy jsem nevěřil na lásku na první pohled, ale jakmile jsem tě poprvé uviděl zamiloval jsem se a potom co jsem tě poznal blíže, tvojí nesobeckost a oddanost, způsob jakým miluješ svojí matku a přátelé se mé tušení, že jsem se zamiloval potvrdilo. To jsem ti dneska chtěl říct, ale ty jsi mě předběhla a řekla jsi všechny pocity co jsem ti chtěl dnes říct “ pronesl ty nejkrásnější slova, která mi kdy někdo řekl. A pořád se u toho tak nádherně usmíval, že jsem to nevydržela a vrhla jsem se mu do náručí a pevně odejmula jeho svalnatou hruď.
„Miluju tě“zazpíval ty to slova tak něžně svým sametovým hlasem ve které bylo slyšet tolik lásky.
„Taky tě miluju“ řekla jsem a snažila, aby ta láska šla slyšet v mém hlase.
Potom jsem se malinko odtáhla a chtěla jsem ho políbit, jemně a pomalu jsem nakláněla hlavu k měnu a čekala co udělá. On rychle překročil tu malou mezeru mezi námi a jemně se dotkl mých rtů v jemném polibku, který se každou minutou prohluboval a zároveň vyjadřoval, jak se milujeme. Jámu zapletla ruce do vlasů a on mě hladil po zádech a tváři..
Autor: Lina (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nečekaně zamilovaná - 6. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!