Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nějak se to komplikuje... 2. kapitola

karikatúra Edíka


Nějak se to komplikuje... 2. kapitolaNessie poznává Ricka, dozví se o něm pár věcí, Jazz se domů vrací z armády. Bella se Nessie přizná, že jí vlastně chybí lidský život. Rick přijede za Ness, aby jí řekl o novém učiteli, který je vážně děsný, Rick si neuvědomí, že je Nessie vlastně příbuzná nového učitele a dál jí líčí všechny útrapy...

„Jak se vlastně jmenuješ ty?“ ptala jsem se.

„Rick,“ usmál se svým neodolatelným úsměvem.


„Fajn,“ řekla jsem a pak ho navigovala k našemu domu.

„Páni, tady bydlíš?“ zeptal se mě.

„Jo,“ usmála jsem se.

„No, cítím se ještě víc obyčejně,“ řekl nervózně.

„To nemusíš, nejsi obyčejný, jsi jedinečný,“ ujistila jsem ho.

„O to pochybuju,“ zamumlal a doufal, že to neuslyším, ale můj upíří sluch neošálí.

„Chceš jít dál?“ ptala jsem se.

„No, je někdo doma?“

„Touhle dobou? Asi ne, máma je v práci a všichni ostatní asi taky,“ řekla jsem.

„Tak jo,“ souhlasil. Odemkla jsem do našeho skvělého domu a pustila Ricka dovnitř. Chudák se snad i bál našlapovat na náš bílý chlupatý koberec.

„Chceš kávu? Čaj? Nebo něco ostřejšího?“ ptala jsem se ho s humorem.

„Jen čaj,“ usmál se. Rick mě následoval do kuchyně, uvařila jsem dva čaje. Někdy překousnu lidské jídlo i pití.

„Máš sourozence?“ ptala jsem se.

„Mám bráchu, Toma, chodí do béčka,“ vysvětlil.

„Nechodíte spolu do třídy? Proč ne?“

„A, B, C, to jsou třídy rozdělné podle lidí. Áčko, tam chodí ti, na které musíš s učení trošku pomaleji, do béčka chodí sportovci, mají více sportu než my v céčku, lidi, kteří jsou chytří, ale ne sportovně nadaní,“ vysvětlil.

„Aha, a kdy se zařazovalo?“ ptala jsem se.

„Na konci minulého ročníku, tebe zařadili podle vysvědčení,“ řekl. Nebo podle táty, doplnila jsem ho v duchu.

„Máš ráda hudbu?“ ptal se mě.

„Jo, strašně moc,“ usmála jsem se.

„Já taky, poslouchám snad všechno, tedy kromě opery,“ řekl.

„Chceš něco půjčit? Máme velkou galerii,“ řekla jsem.

„A mohl bych se podívat?“ S úsměvem na rtech jsem ho zavedla do tátova a mámina pokoje, ti dva mají nejvíce CD.

„Páni! Tohle jsem sháněl snad všude! Nikde jsem ho nemohl koupit!“ řekl nadšeně Rick a sáhl pro CD Michaela Jacksona.

„Vážně nemohl? Táta ho sehnal poměrně snadno,“ řekla jsem.

„Je to jeho úplně první album,“ vysvětlil.

„Tak si ho nech,“ řekla jsem.

„Ne, to nemůžu, jen si ho půjčím,“ ujistil mě.

„Ty vole! Je to i s podpisem!“ vykřikl nadšeně.

„Jo? Vlastně jo, táta byl na jeho koncertu někdy před osmi lety, vzal si jeho CD, aby mu je mohl podepsat,“ vysvětlila jsem.

Nakonec si půjčil ještě dalších pět CD, je vážně blázen do hudby.

„Hele, Ness, je mi to strašně blbé takhle odejít, ale už vážně musím,“ řekl.

„To nic, uvidíme se zítra ve škole,“ usmála jsem se.

„Tak jo,“ řekl, otevřela jsem mu dveře, Rick si oblékl bundu a boty a odešel. Když šel k autu, někoho pozdravil, myslela jsem si, že se vrátil táta ze školy, ale to jsem se pletla. Od auta kráčel voják. Strejda Jasper!

„Strejdo!“ křikla jsem vesele a běžela k němu, Rick už dávno odjel, ale neušel mi Jasperův pobavený výraz.

„Co tady děláš? Nikdo mi neřekl, že přijedeš!“

„No, udělal jsem si pauzu,“ usmál se. Všimla jsem si jeho žhnoucích černých očí prahnoucích po krvi.

„Tys nejedl?“ ptala jsem se.

„Ne.“

„Tak pojď!“ Rozběhla jsem se do lesa celá šťastná, že Jaspera vidím, byl pryč asi půl roku, pro upíra to je jako nic, ale pro poloupíra to je něco jiného, ještě když se jedná o jednoho z mých dvou oblíbených strejdů, že.

Jasper si ulovil asi tři srnce, já jen malého jelínka a byla jsem plná.

„Vrátíme se,“ řekl Jasper.

„Dáme závod!“ křikla jsem a rozběhla se k domu, Jasper hned za mnou, nechal mě vyhrát,  samozřejmě.

„Jsi rychlá,“ pochválil mě.

„Ale ne, to jen ty si mě nechal. Pojď, táta je už doma, Alice a Rose přijedou za chvíli,“ řekla jsem.

„Čau, bratře,“ pozdravil Jasper tátu.

„Jaspere! Návrat ztraceného syna?“

„Si piš!“

„Renesmé, proč jsi na mě nepočkala na parkovišti?!“ ptal se táta.

„Měla jsem odvoz,“ pokrčila jsem rameny.

„Příště na mě počkáš,“ řekl.

„Příště pojedu svým autem,“ zahučela jsem.

„Jak chceš.“

„Alice a Rose jsou tady,“ řekla jsem a šla do svého pokoje, další série přivítání, tuším, že ho Alice pořádně přivítá, neviděli se přece půl roku a domek v lese mají plně k dispozici. Esmé postavila další lesní dům, tak jako jsme měli ve Forks, do tohohle ale moc často nechodím, je krásný a přepychový, ale jako ve Forks to nevypadá, Forks a Jacob mi chybí. Zavolala jsem mámě, aby mi koupila sešity a všechny dvakrát, ještě pro Julii.

V pokoji jsem si pustila televizi a koukala na nějaký slaboduchý pořad.

„Ahoj, zlato, copak děláš?“ Do dveří strčila hlavu máma.

„Ahoj, mami, nic nedělám,“ řekla jsem.

„Tak jak se ti líbilo ve škole?“ ptala se mě s úsměvem.

„Nelíbilo se.“

„Ne? Proč ne? Nemáš tam přátelé? Myslím, že s tím, jak umíš okouzlit lidi kolem sebe, musíš mít hodně přátel,“ usmál se.

„Seznámila jsem se s Rickem a taky s Julií, seznámím se určitě i s jinými. Škola mě bavit nezačne. Proč ty taky nechodíš do školy? Proč chodíš do toho pitomého obchodního domu?“

„Protože když jsem byla člověk, chodila jsem prodávat, tohle mi trošku připomíná můj starý život,“ usmála se.

„Chybí ti být člověkem?“

„Miluji tebe a tvého otce,“ řekla a políbila mě na čelo.

„Ale stejně, myslíš někdy na svůj lidský život? Kde jsi teď mohla být? Třeba s Jacobem?“

„Ne, Jacoba mám ráda, ale tvého otce miluju, nikdy jsem nemyslela na to, že bych se ho vzdala a žila si svůj lidský život, pak jsi přišla ty, bylo by ode mě sobecké se tě zbavit, chtěla jsem, abys žila,“ řekla.

„Ale riskovala jsi svůj život a táta mě nenáviděl,“ řekla jsem.

„To není pravda, miloval tě.“

„I když jsem zabíjela jeho lásku? A Jacob mě jistojistě nenáviděl.“

„Měli tě oba rádi,“ zastala se jich. Já moc dobře vím, co o mně Jake říkal, když jsem byla ještě uvnitř mámy, říkal mi monstrum, táta se mě tak neodvážil nazvat, ale určitě si to myslel.

„Asi jo,“ vzdychla jsem.

„Jo, Ness, zítra nejdeš do školy. Pojedeš s Jasperem, Alicí a Rose na lov,“ řekla máma.

„Dneska jsem byla.“

„Já vím, ale chtějí jet aspoň na týden do hor, na medvědy. Pojedeš taky, ne? Jaspera jsi dlouho neviděla, těšil se na tebe.“

„Dobře,“ kývla jsem.

„Táta tě ve škole omluví,“ usmál se maminkovsky. Když se usmívá, je tak krásná.

„Ale on mě bude ve škole čekat,“ vyhrkla jsem.

„Kdo?!“ nechápala máma.

„No přece… ale nikdo, na lov pojedu ráda. Řekni tátovi, ať dá sešity mé kamarádce Julii, sedíme spolu v předposlední lavici u okna, slíbila jsem jí je.“ Pak jsem se šla osprchovat, vzala jsem si láhev vody a šla si lehnout. Vždycky jsem vodu a podobné nechutnosti nesnášela a raději pila krev, ale poslední dobou mi lidské jídlo chutná, možná se ve mně probouzí větší lidská část.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nějak se to komplikuje... 2. kapitola:

 1
2. marcela
16.07.2011 [8:26]

Hezký. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16.07.2011 [0:47]

NeyimissAhoj, článek jsem ti opravila, ale příště si dej větší pozor na:
* ji/jí;
* mě/mně;
* čárky;
* oddělování oslovení čárkami;
* chybějící písmenka;
* zdvojené mezery;
* překlepy.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!