Tak jsem tu s dalším dílkem. Dostane se dnes konečně Bella do školy? Všem se moc omlouvám za menší prodlení a taky za to, že kapitolka nepatří k nejpovedenějším. Snad mi to odpustíte.
20.08.2010 (11:15) • Lovely • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2460×
Edward:
„Tak snad abychom šli, ne? Nebo tady budeme stát celý den?“ Probrala mě z transu Bella.
„Jistě, když už jsi se konečně uráčila poctít nás svou přítomností.“ Už mě vážně štvala, celou tu dobu se čekalo jenom na ni. A teď bude mít ještě připomínky! To si snad dělá srandu!
Než jsem se nadál, už jsem se hezky houpal u stropu hlavou dolů. Tak tohle tu vážně dlouho nebylo, už s tím začíná být docela trapná!
„Říkal jsi něco, ty můj netopýrku?“ ptala se mě posměšně.
„Jo! Říkal jsem, že se táhneš jako tasemnice ze závodní jídelny. A mimochodem, nic lepšího neumíš? Co na tobě ten Aro vidí? Fakt nechápu, že jsi ho ještě neomrzela. Moc fantazie teda nemáš.“
No co. Když už ji nemůžu porazit, alespoň ji můžu vytočit. Jak se ale ukázalo, nebyl to nejlepší nápad. Najednou jsem začal rychle kroužit po místnosti a neviditelná síla se mnou divoce třásla. Připadal jsem si jako hadrová panenka. Nakonec mě Belluška efektně odhodila na starý dubový stůl, který náraz nevydržel a zlomil se vedví.
„Proboha, to ne!“ vykřikla zděšeně Esme.
Pamatuji se, že jí dalo hroznou práci ten stůl sehnat a že na sebe byla za to patřičně hrdá. A teď jí ho jedna nána z Volterry takhle zdemoluje. A to jen proto, že neumí snést trochu kritiky na svou osobu. No dobře, možná mám na tom taky trochu podíl. Ale kdyby nebyla taková fiflena, nestalo by se to.
Začal jsem ze sebe oprašovat kousky dřeva a zjistil, že mám natrženou košili. Bezva, tak teď už tu školu vůbec nemáme šanci stihnout. Alice mě takhle ven mezi lidi určitě nepustí, budu se muset jít převléct.
„Tak co. Ještě stále pochybuješ o míře mojí představivosti?“ ozvala se pobaveně Bella.
Jí to snad ještě přijde vtipné! Nejenže se Esme ani neomluvila, ale ještě se tím vším snad baví. To už trochu přehání, někdo by ji měl spacifikovat a to může jen jedna osoba.
„Zavolám Arovi.“ Poslal mi v myšlenkách Carlisle.
Konečně dobrý nápad. Vypadá to, že Carlisle ještě přeci jenom úplně neztratil mozek. Na rozdíl od Emmetta s Jasperem, bohužel. Ještě chvíli tu budeme jen tak stát a oni z Belly vážně začnou slintat! Že je přitahuje fyzicky, to bych ještě dokázal pochopit. Ale jim snad navíc imponuje jak je namyšlená a chová se, jako by právě ona byla středobodem vesmíru!
„Haló. Lidi. Tak co bude? Ne, že by mě to tady nebavilo… Ne! Počkat, vlastně nebaví!“
Já už se neudržím a dám jí na zadek. Nic jiného si nezaslouží, je to jen obyčejný spratek! A tohle se má stát za rok královnou Volterry a vlastně všech upírů. Tak to aby nás ochraňovali všichni svatí.
Emmett s Jasperem hned začali horlivě přikyvovat: „Jistě, máš pravdu, hned vyrazíme.“ A Rosalie naprosto souhlasila. Kdyby jen věděla, co se jejímu povedenému manžílkovi honí v hlavičce. To už by Bellince asi tolik nefadila… možná, kdyby mi něco vyklouzlo… hmm.
Ne, to by nebylo fér. I když je příšerná, ona za to, že po ní všichni chlapi jedou nemůže. Ale nepochybuji, že toho dokáže náležitě využít. A navíc, Alice je na ni momentálně naštvaná, že si dovolila kritizovat její výběr oblečení. Takže mám alespoň jednoho spojence.
„Tak jdeme. Ať stihneme alespoň druhou hodinu, navíc musíme ještě nechat Bellu zapsat. Edwarde, pojedeme tvým autem?“ začala nás organizovat má malá sestřička.
„Cože? Na to zapomeňte! Tou jeho plechovkou už podruhé nepojedu!“ začala hysterčit Bella.
Tak a tohle je válka. Budeš litovat, holčičko. Teprve poznáš, kdo je to Edward Cullen! Moje autíčko nikdo kritizovat nebude, jestli s ním má problém, tak může jít pěšky. Mně by to teda rozhodně nevadilo.
V tu chvíli ale zasáhl Carlisle.
„To už by snad stačilo, už to přeháníš, Bello. Teď okamžitě nastoupíš do auta a pojedeš s ostatními do školy. A nechci slyšet žádné ale!“
Carlisle zněl opravdu nekompromisně, asi už jí má taky plné zuby. Bella na něj jen zaraženě koukala, pak se sebrala a bez jediného slova vyšla před dům, kde nasedla do mého auta.
Správně! Takhle se na ni musí! Aby konečně pochopila, že tohle není Volterra a že se nemůže takhle chovat.
Najednou se však ozval motor a kola vrzající po mokrém listí a pak najednou bylo mé auto pryč i s Bellou. Co si myslí, že dělá? A má vlastně vůbec řidičák? Když si vemu rychlost, jakou odsud vypálila, potěš pán bůh, jestli ho nemá. Ta holka je nejspíš absolutní blázen.
„Ale ne!“ vykřikla zděšeně Alice, měla další vizi.
V tu chvíli jsem přes její myšlenky uviděl, co se má stát. Bella v plné rychlosti s autem vlítne do stromu… Tma mohla znamenat jen jediné, že to nepřežije. Sakra! Aro nás zabije. Musíme něco udělat, tomu se musí zabránit.
Upřímně, ne že by mi na jejím životě až tak záleželo, ale Aro by nás určitě popravil. Kdyby to náhodou skutečně nepřežila.
Nebylo času nazbyt, rychle jsme s Alicí naskočili do jejího Porsche a vyrazili jsme za Bellou. Ostatní nás následovali ve svých autech. Jeli jsme nejvyšší možnou rychlostí, ale stále jsme Bellu nedostihli.
„Edwarde, přijdeme pozdě,“ zašeptala přiškrceným hlasem Alice.
V ten okamžik jsme zatočili do zatáčky a naskytl se nám hrůzný pohled. Mé auto bylo napasované mezi dva stromy a jeden z nich se právě chystal na něj spadnout.
Proboha, vždyť Bella je uvnitř!
Rychle jsem zastavil a rozběhl se k ní. Jen tak tak jsem ji stačil vytáhnout a strom rozdrtil celou přední část auta.
Do nosu mě uhodila lákavá vůně čerstvé krve a já s děsem zjistil, že Bella na čele silně krvácí, krev jí lepila její nádherné vlasy na spánky a pomalu odkapávala na zem.
„Co se to... " Na víc se ale nezmohla a omdlela.
„Alice, musí okamžitě za Carlislem."
Zatajil jsem dech, vzal ji do náručí a běžel za Alicí, která už čekala na místě řidiče. Vlezl jsem s Bellou na zadní sedadlo a ihned jsme vyjeli.
Snad to za Carlislem stihneme včas...
Autor: Lovely (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nejsem tvoje! 5. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!