Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neměl jsi mě opouštět - 2. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Neměl jsi mě opouštět - 2. kapitolaBella se poznává s Jamesem a docela se sblíží. Po několika minutách, co se spolu seznamují, nastává porod, který si Bella myslela, že ještě dlouho nebude. Přežije to dítě i Bella? Doufám, že se Vám tato kapitolka líbila a doufám, že tu bude tolik komentíků, kolik jsem psala na shrnutí, že tu má být. Nad povídkou slíbená fotečka. Vaše Zira

09.01.2011 (07:45) • Zira • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4859×


 

http://imstars.aufeminin.com/stars/fan/charlie-cox/charlie-cox-20081117-472369.jpg

 

2. kapitola - Porod

Ráno jsem se probudila, všechno mě bolelo a cítila jsem spoustu krve. Otevřela jsem oči a před sebou jsem měla kelímek krve s brčkem. Ani jsem nevěděla, kde se to ve mně vzalo, rychle jsem popadla kelímek, brčko jsem olízla, hodila ho na zem a bez dalšího zaváhání jsem kelímek vyprázdnila.

„Dobré ráno, ospalče,“ pošeptal mi do ucha James a dal mi pusu na tvář. Vzal si ode mě kelímek, který byl tak trochu pomačkaný a z nějaké láhve naléval do kelímku další krev.

„Nebylo by snazší mi dát tu láhev,“ řekla jsem s úsměvem a on mi podal láhev. Jeho ruka byla stejně studená jako… Edwardova, a jelikož jsem na ni byla zvyklá, tak už jsem nedostala husí kůži.

„Díky,“ řekla jsem a on se usmál.

„Není zač,“ řekl. Zvedl se ze země, došel ke krbu, vzal pár polen z krabic, otevřel dvířka od krbu a hodil tam polena. V krbu to zapraskalo a jedna jiskra mu skočila na ruku.

„Au,“ řekl a já rychle vyskočila z postele. I když jsme měla břicho jak tři melouny, tak jsem mu chtěla pomoct.

„Jsi v pořádku?“ zeptala jsem se ho a on se znovu usmál.

„Ještě nikdy nevyskočila těhotná žena, která vypadá, jako by byla v devátém měsíce, aby mi pomohla,“ zašklebil se a já se usmála se.

„Ty se nikdy nenudíš, viď?“ zeptala jsem se ho a on se znovu usmál.

„Tranzit jsem nechal tam, kde jsi ho nechala. Vystopovali by tě a tobě jde o to, aby ne. Stejně se chci přestěhovat někam jinam a chtěl jsem se zeptat, jestli bys šla se mnou, až se ten malý narodí,“ řekl a já stála překvapená.

„Zrovna jsem s tebou chtěla domluvit na mém porodu… protože tady bude hodně krve a…“

„To mi nebude vadit, když budeš krvácet, tak ti rozhodně nebudu chtít ublížit, to ti slibuji. Nedokázal bych tě zabít, to bych si totiž nikdy neodpustil. Nedokázal bych ti ublížit, “ řekl.

„Aha… no… ale já nevím, jak takový porod vypadá… protože to určitě nebude normální porod. Nejspíš mě potom budeš muset proměnit,“ řekla jsem rázně a on přikývl.

„A taky chci, abys to neříkal Alice,“ řekla jsem a on se podivil.

„Chceš mi říct, že on to…“

„Ne, neví to a ani nechápu, proč by to měl vědět,“ řekla jsem a posadila se na pohovku. Sedl si vedle mě.

„No, protože je to jeho dítě a…“

„Jamesi… on mě opustil a ani mi neřekl proč, a proto nemám důvod mu to říkat,“ řekla jsem.

„Jenže ty nevíš, proč odešel… on odešel kvůli tomu, že…“

„Dost, já se o něm nechci bavit. Už ho nemiluji a… a…“

„Co se děje?“ zeptal se James a já jen cítila tu strašnou bolest. „Ale ne,“ řekl a začal oddělávat vše ze stolu, dal tam pak přikrývku, pár polštářů… bylo to tady, dítě se už dralo na svět… bez varování, prostě se dralo na svět. Rychle mě přenesl na stůl a dal mi do žil nějakou hadičku. Svíjela jsem se na stole a cítila, jak si dítě prokopává cestu ven. To dítě neznalo hranice a zlomilo mi snad tři nebo čtyři žebra. Bolest to byla neskutečná. I když mi James dával do pusy miliony léků proti bolesti, tak to stejně nepomáhalo. Potom jsem po dvou sekundách ucítila další bolest a cítila jsem krev po celém pokoji. James se skoro přestal ovládat, ale když se na mě podíval, tak jsem poznala ten pohled… lítostný, smutný, neovladatelný… zamilovaný. Miloval mě a já to nepoznala. To proto říkal, že by mi nikdy nedokázal ublížit, že by mě nikdy nedokázal zabít…

„To mi nebude vadit, když budeš krvácet, tak ti rozhodně nebudu chtít ublížit, to ti slibuji. Nedokázal bych tě zabít, to bych si totiž nikdy neodpustil. Nedokázal bych ti ublížit.“

Nechápala jsem, proč je ke mně tak milý… znal mě teprve jen pár hodin a už se do mě stačil zamilovat.

„Vydrž, Bells… neopouštěj mě,“ křičel a pak jsem ucítila další bolest. Dítě už bylo skoro venku. Ještě jsem se podívala na své břicho a viděla jsem třpytící se vak, který James roztrhl svými zuby. Neskutečná bolest… bože.

„Už to bude,“ křičel tak hlasitě, abych ho slyšela. Najednou jsem uslyšela dětský pláč a potom jsem už žádnou bolest necítila. Ne, že bych ji vůbec necítila a že nebyla, ale teď už mi to bylo všechno jedno. Moje dítě to přežilo a to bylo hlavní. Věděla jsem, že kdybych umřela, tak se o mé dítě James dobře postará. Nemohla jsem ale otevřít oči. Proč je nemohu otevřít? To mi nikdo nedovolí se aspoň naposledy podívat na svoje dítě? Moje tělo se svíjelo v křečích a proč ne? Vždyť jsem měla otevřené celé břicho a nikdo mě ještě neproměnil.

Pomalu mi docházela energie a já cítila neskutečnou bolest. Když jsem si myslela, že James odešel a nechal mě tu umřít, tak jsem ucítila slabé kousnutí do mého krku. Cítila jsem, jak se mé břicho postupně začíná hojit a ta bolest postupně slábla a přicházela bolest silnější. Oheň mi začal spalovat všechno, co jsem v těle měla. Cítila jsem se jako čarodějnice upalovaná za živa. Znovu jsem se kroutila v křečích a potom jsem nejspíš do něčeho kopnula.

Uběhly tři dny a já už jsem cítila skoro svoje tělo a věděla jsem, co teď přijde. Jed bude ničit srdce a bude s ním bojovat na život a na smrt. Po pár hodinách, kdy jsem už bolest necítila, protože jsem si už na ni zvykla, tak jsem konečně otevřela oči. Cítila jsem a slyšela všechno, co se v chatrči odehrávalo. Slyšela jsem jedno tlukoucí srdce, cítila jsem vůni spáleného dřeva a krev.

„Tady,“ řekl James a podal mi sáček s krví. Začala jsem pít a uhasila tu žízeň. Byla to lidská krev a byla tak dobrá.

„Chceš ještě?“ Přikývla jsem a prázdný pytlík jsem hodila pod sebe. Znovu se usmál a pytlík hodil do krbu.

„Kde je?“ zeptala jsem se a on se zděsil.

„Neublížím mu, to přece víš,“ řekla jsem a on si oddychl.

„Vlastně je to holka,“ řekl a já se usmála.

„Holčička… mohla bych se jít umýt?“ zeptala jsem se. Přikývl. Rychle jsem odběhla do koupelny a i s oblečením jsem vlezla do sprchy. Pustila jsem sprchu, dala si úplně vařící vodu a koukala se dolů na své nohy. Krev mi stékala po kůži až dolů a smíchávala se s vodou, která odtékala do kanálku. Hned, jak jsem skončila, tak jsem vypnula sprchu a obtočila kolem svého těla ručník. Vylezla jsem ven ze sprchy, rukou jsem setřela zrcadlo, aby na tom nebyla žádná voda a podívala se na sebe. Hned, jak jsem se uviděla, tak jsem se trošku vylekala. Oči jsem měla karmínově rudé a má pleť byla tak… dokonalá. Chvilku jsem se na sebe ještě dívala a potom jsem se rozhodla jít za svým dítětem. Musím ji vidět, musím si ji pochovat. Ona je můj život.


 

 

1. kapitola - 3. kapitola

Autor: Zira (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neměl jsi mě opouštět - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře