Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nemocnice? Neřekla bych. - 6. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nemocnice? Neřekla bych. - 6. kapitolaAhojik, mocinky mooooooooc se omlouvám za tuto kapitolu.
1) že trvala tak dlouho
2) že se mi vůbec nepovedla, ale doufám, že to Lela a Coollenka E. potom napraví
V této kapče se konečně poplach v nemocnici uklidní, ale naváže další zápletka. Kritiku snesu, hlavně pište nějaké komentíky... Dík, Vaše Coollenka H. :o)

07.02.2010 (19:30) • Coollenky • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2448×

Nemocnice? Neřekla bych! – 6. kapitola

A sakra! Carlisle se sice snažil nos narovnat, ale ve své roztržitosti se mu to nějak vymklo z rukou. Doufám, že si toho ten chlap nevšimne. Zbytečně. Jen co vstal z lůžka, zamířil k prvnímu zrcadlu, které uviděl. Jeho reakce se dala čekat.
„To si děláte ze mě srandu?! Jste tady nejlepší chirurgové a já mám nos jak chilli papričku! Okamžitě to napravte!“ rozkřikl se na Carlislea, který chvíli s odpovědí váhal, tak jsem mu pomohla.
„Bohužel, další plastická operace je možná až za 3 dny od té první. Jinak by byly obě k ničemu,“ prohlásila jsem nějakou hloupost, kterou jsem si právě vycucala z prstu. Lucas tomu ale moc nevěřil.
„A odkdy?“ zeptal se s co největší ironií.
„Platí to už 4 roky,“ zasáhl pro změnu Carlisle. To už byl Lucas trochu na pochybách.
„Stejně tomu nevěřím!“ pohrozil, ale nám to bylo jedno. Pak si vzal znovu do ruky pistoli.
„Ještě vás baví vyhrožovat?“ zeptal se zdvořile Carlisle.
“Jo baví,“ odsekl Lucas vztekle.

„V tom případě si tu pistoli rád vezmu.“ Carlisle už to nevydržel a vrhnul se na Lucase. Ten jeho rychlost nečekal – i když byla lidská – a Carlisle mu vytrhl pistoli z ruky.

„A teď jste vy rukojmí!“ vykřikl Carlisle a namířil pistoli na ostatní dva chlapy. Ti svoje pistole okamžitě pustili a já je sebrala.

„Dobře, vzdáváme se,“ prohlásil druhý chlap, Jim. A hned jak to dořekl, vyskočil z okna. Dole dopadl samozřejmě do roztažené hasičské plachty. Nevím, co se s ním stalo potom, ale koutkem oka jsem viděla, jak se zavírají dveře jídelny. Přešla jsem k nim. Dolů po schodech už hupkal Stuart. Nechtěla jsem, aby si někdo všiml, jaké mám postřehy a tak jsem se obrátila na Carlislea a řekla:

„Ten zmetek Stuart zdrhl po schodech a jde zadním východem.“

„POZOR Stuart Davis utekl zadním východem,“ zařval Carlisle z okna tak, že to bylo slyšet na celé náměstí, „tak ho chyťte!“ dodal. Jenže policisté v dnešní době jsou tak neschopní a tlustí, že než se dovalí k zadnímu vchodu, ten chlap je dávno v tahu. A taky že jo. Koukla jsem se z okna na chodbě naproti jídelně a viděla ho, jak utíká lesem.

„Běží v lese severním směrem,“ křikla jsem na policajty pro změnu já. Ti se za ním hnali co mohli, ale on měl stejně mnohem větší fyzičku.

 

O 2 hodiny později

Konečně se ten poplach v nemocnici uklidnil.

Jima dole na plachtě chytli a zatkli. To samé udělali s Lucasem, kterého jsme dolů dovlekli násilím, ale co se dalo dělat, když nešel dobrovolně? Do nemocnice se vrátili pacienti a všechno bylo zase v normálu. Tedy, všechno ne, jelikož Stuarta ještě nechytli, takže to vypadá, že tahle práce zůstane na mně a Cullenových. S Carlislem jsme si oddechli, i když jen jako a ředitelka nám na naší počest dala zbytek dneška (asi hodinu) a zítřek volno.

Jeli jsme to oslavit ke mně, protože můj dům je mnohem větší, než dům Cullenových. Otevřela jsem dveře do bytu a Emmett se hned vrhnul do patra s bazénem. To samé Edward a Jasper. Po 5 minutách se k nim přidal i Carlisle, takže jsme si v obýváku udělali dámskou jízdu. Všichni se mně hned vyptávali, jak to v nemocnici probíhalo, tak jsem to shrnula.

„Ti tři chlapi se chtěli pomstít Samanthě za to, že je zavřela do blázince, i když blázen byla ona sama. Tak někomu šlohli pistole a chtěli personál držet jako rukojmí. To sice ze začátku šlo, jenže asi nedomysleli, že tam jsme my s Carlislem. Po chvíli nás to už přestalo bavit, tak jsme udělali rychlý proces. Jednoho z nich, Stuarta Davise, jsme ale museli nechat odejít, abychom nevypadali podezřele. Tak vše dobře skončilo a pohádky byl konec,“ zakončila jsem svoje vyprávění.

„Wow, to bylo velmi vyčerpávající,“ prohlásila Esmé, „tak co kdybychom si zašli na lov?“

„Dobře, ráda,“ Řekla Alice a já s Rose jsme jen přikývli.

„Hezky se tady unuďte chlapi, ženy razí na lov!“ zavolala Rose k bazénu a my vyběhli směr les.

 

Na lovu

Všichni si chytli jaguára, jen já potřebovala něco sytějšího, tak jsem se rozhodla pro obrovského medvěda, ale nestačil mi. Puma mou žízeň doplnila. Právě jsme se chtěli vracet do domu, ale já ucítila lidský pach a otočila se na ostatní.

„Cítíte to taky?“ Všichni přikývli.

„Jdeme se podívat, kdo to je,“ rozhodla Rose. Šli jsme.

Po třiceti minutách nás to zavedlo k domu. Byl mi povědomý. No jasně! To je dům Cullenových! I Esmé s Rose a Alicí se zděsili.

„Myslíte, že se nám někdo vloupal dovnitř?“ zeptala se nejistě Alice.

„Možné je všechno,“ přisvědčila Esmé. Já s Rose jsme šli k hlavnímu vchodu do domu.

„Ale kdyby se někdo dostal dovnitř, tak by houkal alarm a my bychom to slyšeli, ne?“ Alice si pořád nebyla jistá.

„Ne, pokud by ten alarm někdo deaktivoval,“ řekla Rose a ukázala na rozmontovaný alarm v rohu vchodových dveří.

„Zavolám Carlisleovi, ať přijede.“ Esmé chtěla mít u všeho svého muže. I když já se jí ani nedivím, já bych asi taky chtěla. Esmé vytočila jeho číslo a do telefonu řekla:

„Ahoj, prosím tě, okamžitě všichni přijeďte k našemu domu, vypadá to, že se k nám někdo vloupal! Ne, nedělám si z tebe srandu. Detaily až tady. Pohněte si.“ A zavěsila.

„No vidíte to? On mi ani nevěřil!“

„Nediv se. Vždyť jde jen hodně těžko se do vašeho domu vloupat!“ hájila jsem Carlislea.

„A co kdybychom se podívali dovnitř?“ Tohle moudro pocházelo od Alice.

„Díky za tak chytrou myšlenku. Alespoň, že to někoho napadlo,“ reagovala s ironií Rose.

Esmé otevřela napůl vylomené dveře a vstoupila dovnitř, my 3 za ní. To, co jsem viděla, jsem si nedokázala představit ani ve snu…

5. kapitola

Shrnutí

7.kapitola

Autor: Coollenky (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nemocnice? Neřekla bych. - 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře