Trošku pikantnější kapitola. ;) Jestli by měl někdo výhrady k mému věku, tak to klidně napište do komentů, ale upřímně řečeno: je mi to jedno. :D :) Jinak doufám, že se vám bude líbit. :) Nenechte se ničím rušit. :)
29.10.2010 (19:15) • eliskababy • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2290×
9. kapitola
Převlékla jsem se, osprchovala a šla do bazénu. Už jsem byla u bazénu, když do mě někdo prudce narazil a strčil mě do něj. Stačila jsem jenom vyjeknout. Vynořila jsem se a snažila se najít viníka. Bylo to snadné, protože se válel v křečích smíchu na podlaze.
„Emmette, ty idiote! Jsi normální?! Uvědomuješ si, že jsem si mohla něco udělat?! A víš, jakou tam budu mít modřinu?!“ ječela jsem na něj. To už k nám přišli i ostatní. Emmett na mě jenom zaraženě koukal.
„Emmette, ty si fakt debil,“ řekl mu táta. Plavala jsem ke břehu. Vylezla jsem a sykla bolestí.
„Ukaž mi to,“ přišel ke mně Carlisle.
„Zas tak vážný to není. Jenom tam budu mít modřinu,“ mírnila jsem je.
„Sorry, Ness. Já nechtěl tak moc,“ omlouval se mi Emm. Kývla jsem a pousmála se.
„Já nevim, jak vy, lidi, ale já jdu na tobogán,“ oznámila jsem, čapla Jakea za ruku a rozběhla se. Za sebou jsem slyšela jenom smích. Vyběhla jsem schody a rovnou si to zamířila k tomu nejprudšímu. Trychtýř. Rovnou mi svitla zelená, tak jsem se do něj vrhla. Užívala jsem si to. Smála jsem se jako pomatená a pak rovnou po hlavě přistála ve vodě. Rychle jsem vyplavala na „bezpečnou plošinu“ a čekala na Jacoba. Po chvíli přistál ve vodě. Plaval za mnou, ale já mu uplavala. Cítila jsem, jak mě dohání. Přidala jsem a v zatáčce se schovala do takové jeskyně. Pomalu, abych nebyla slyšet, jsem se posouvala dozadu. Byla tam taková lavice, pod vodou, tak jsem si na ni sedla a čekala.
Za chvíli mě to čekání přestalo bavit, tak jsem se potopila a plavala ven. Najednou mě někdo chytnul a táhnul zpátky. Snažila jsem se vynořit, ale nešlo to. Různě jsem se kroutila, jak jsem se snažila dostat z náruče dotyčného. Posadil mě na lavici a já se konečně mohla nadechnout. Když jsem se vynořila a lapala po dechu, stěží jsem poznala tvář osoby přede mnou. Když jsem se ovšem uklidnila, poznala jsem ho.
„Jaku! Víš, jak jsem se lekla?! Jak si mi to mohl udělat?! Ty nejsi nor - “ Jeho ústa se přitiskla na mé. Okamžitě jsem zapomněla na všechny námitky a zapletla mu prsty do vlasů. Obmotala mu nohy kolem pasu. Ponořila jsem se do polibku a pootevřela pusu, aby mohl svým jazykem dovnitř. Bloudila jsem mu rukama po hrudi, zádech a všude, kam jsem dosáhla. Když jsem jemně pohladila jeho místo, zasténal mi do úst. Sjel svými rty přes lícní kost, krk, až k dekoltu. Teď jsem musela zasténat já. Odtrhl se ode mne, zadíval se mi do očí, a když viděl souhlas, opět spojil naše rty. Pomalinku mi rozvazoval vrchní díl plavek. Nejprve rozvázal šňůrky za krkem, potom na zádech. Podprsenka odlétla, bůh ví kam. Jemně, jako pírko, mě pohladil po tváři a jel níž, přes ňadro až ke kalhotkám. Jeho rty kopírovaly dráhu ruky, ale zastavili se na mém prsu. Jeho jazyk dráždil mou bradavku a já jenom sténala. Jemně ji skousnul a já si nedočkavě přitáhla jeho rty. Rozvázala jsem mu šňůrku na boxerkách a vklouzla rukou dovnitř. Cítila jsem, jak se napjal, a opatrně vzala jeho chloubu do dlaně. Když zalapal po dechu, začala jsem jím pohybovat. Tentokrát sténal on.
Po pár chvílích se napjal a vydechl: „Nessie.“ Usmála jsem se a on mě opět začal líbat. Potom se přesunul ke druhému ňadru. Rukou mě hladil po vnitřní straně stehna. Odpojil se ode mne, ponořil se a stáhnul mi kalhotky. Potom stáhnul ještě plavky sobě. Rukou mi zajel do mého „tajného místečka“. Laskal ho, dráždil, hrál si s ním. Nebo spíš s ní. Cítila jsem, jak mě pohlcuje vlna rozkoše. A tentokrát jsem vybouchla.
„Jacobe!“ vykvikla jsem. Políbil mě na rty a vnikl do mě. Pocítila jsem prudkou bolest a do očí mi vyhrkly slzy. Zaryla jsem mu nehty do kůže na ramenou. Zarazil se a čekal. Po chvíli bolest odezněla a já mu boky vyšla vstříc. Začal se ve mně pohybovat. Tempo zrychlovalo, dech se zadrhoval a můj žaludek se vydal na procházku, zatímco srdce mi bouchalo v hlavě. A pak… Nejkrásnější pocit na světě zalil moje tělo a já se vznášela. Jacob ještě párkrát přirazil a pak přiletěl za mnou. Chvíli jsme si, naprosto vyčerpaní, odpočívali v náruči, pak jsme se ale vzpamatovali a postavili se.
Moment! Kde máme plavky?!
Autor: eliskababy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nemůžu tě milovat... 9. kapitola:
Skvělé!!!!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!