Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Němý pláč - 25. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Němý pláč - 25. kapitola Poslední díl...

21.05.2010 (14:30) • Regi • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 14832×

 

 

25. kapitola

 

Nevěřila jsem vlastním očím! Ne, to nemůže být pravda! Zavřela jsem víčka a počítala do tří a přála si, aby to byla nějaká vidina... Ale nebyla, o všechno jsem přišla!

Byla jsem vystěhovaná, všechno cenné jako televize blbá lednice bylo pryč. Oblečení bylo vyházené ze skříně a ani Nessiny věci nezůstaly ušetřené. Moc dobře jsem věděla, kdo to má na svědomí. Vzkaz přilepený na stěně mi to potvrdil: Vystěhujte se do 24 hodin! Zkurvený hajzl! Ztrhla jsem ho a papír zahodila někam do rohu. Malá začala plakat a já brečela s ní. Probůh, co mám dělat?

Svezla jsem se do kouta a brečela.

„Co tu ještě děláte! Neměla jste vypadnout?! Teď už vám ty vaši hošánci se kterýma chrápete moc nepomůžou, co? Vždycky, když je holka v maléru, tak se vypaří. Měla sis vybrat líp, teď táhni!“ rozkřičel se na mě správce domu.

Zvedla jsem k němu své uslzené oči. Byl celý pomlácený a jednu ruku zafixovanou. V tu chvíli jsem si přála, aby ho Emmett zabil. To vědomí, že kdybych chtěla, tak by to udělal, mě děsilo.

„Neslyšíš, ty děvko, jdi si za někým z těch svých, co ti protahujou díru. Já už o tebe nemám zájem.“ Odflusl si vedle mě. „A toho parchanta si vem s sebou, ne že mi ho tu necháš!“ Pohrozil mi dlaní.

Myslela jsem, že už odtud neodejde, ale možná měl strach, že tu se mnou někdo je, tak raději odešel a já zůstala sama. Přesto se ve dveřích zastavil a otočil se na mě se slovy, ať už jsem pryč, že se sem stěhuje nový nájemník. Celou dobu jsem se krčila v koutě a nebyla schopná ze sebe vydat hlásku, jen jsem tiše polykala své vzlyky.

Stěží jsem se pohnula z místa a v náručí s dítětem jsem zabalila nejnutnější věci. Stejně mi nic jiného nezbývalo...

 

 

 

Seděla jsem v autě a malou jsem měla na hrudi pod huňatou bundou a dávala jí své teplo, klidně oddychovala – spala. Pozorovala jsem venku padající sníh, na tuhle roční dobu začalo sněžit dost pozdě. Seděla jsem tu celé dopoledne, musela být utahaná stejně jako já.

Zůstala jsem na ulici a přemýšlela nad možnostmi, které mi zbývaly. Mohla jsem se vrátit do Forks s ostudou, že jsem to nezvládla. Peníze na letenky bych ještě dokázala dát do hromady, ale byla tu hrozba, které jsem se bála nejvíc... Edward. Mohl by to brát jako útěk a tam by mě rozhodně našel a vzal mi mého andílka, to bych nepřežila!

Další možnost jsem zamítla, ke Cullenům se za žádnou cenu nevrátím! Vždyť jsem celou dobu bojovala za to, abych od nich byla co nejdál a teď bych měla poníženě prosit o střechu nad nadhlavou? To nikdy!

Políbila jsem svoje spící děťátko po čepičce a připadala si tak sama...  Znovu jsem v duchu počítala každý cent a jeho vydání. Když půjdu do motelu, budeme sice v teple, ale brzo bez peněz a jestli to zjistí Rosalie! Využije toho a vezme mi moje děťátko. A nebo třeba měla pravdu. Možná jsem doopravdy špatná matka. Třeba by mojí holčičce u nich bylo líp. Měla by vše. Milují rodinu, zázemí, cokoliv by si přála. Zaplatili by jí drahé školy, cestovala by a poznala svět... To já jí nikdy nabídnou nebudu moct. Vždyť já jí teď nemůžu dát ani domov...

Setřela jsem si slzy, přes které jsem už ani neviděla. To pomyšlení, že bych se jí vzdala, jako jsem přišla o svého anděla mě bolelo ještě víc. Měla jsem pocit, že z toho odloučení bych se zbláznila. Nevidět už svoje dítě za které jsem bojovala a byla ochotná i za ni zemřít.

 

Prozatím nám auto nabízelo ochranu před sněhem a větrem, ale teplo nám nedopřávalo. S takovou malá dostane zápal plic, prolítlo mi hlavou a já se rozhodla jednat. Musíme do tepla! Malou jsem zabalenou ve své bundě posadila do sedačky a vyjela.

Motel byl nedaleko a nejspíš poslední kategorie, už na recepci jsem poznala, že to nebyl nejlepší nápad, po pultě lezl šváb a za ním stál chlápek, drbající se ve vlasech. Došlo mi, že má vši a celý páchnul, až se mi zvedl žaludek. Neváhala jsem a otočila se ven, najít něco jiného, v tomhle prostředí nemůžu nechat své dítě. Ještě, že jsem Nessie nechala v autě, jen přeběhnutí z auta do motelu a zpět mě stálo mokré oblečení.

 

Další hotel by o mnoho lepší, hlavně byl čistý, i když dražší. Už jsme tu byli třetí den, omluvila jsem se ze školy a Nessie z jeslí. Pak když mi telefon začal vyzvánět Rosiným číslem a kupou neznámých, raději jsem ho vypnula a už nezapnula. Už tak toho na mě bylo hodně a já stejně nevěděla, co bych jim řekla. Vše jsem si musela rozmyslet...

 

Jak jsem tak seděla na posteli a pozorovala svojí holčičku, jak klidně si hraje s nožičkami a vůbec nemá ponětí, že nemá domov. Že její maminka všechno pokazila. Slíbila jí, že se o ni postará a nebude jí nic chybět, ale nezvládla to.

Volala jsem Charliemu, nevím proč, ale měla jsem v tom naději. Ale té jsem se nedočkala. Jakmile vzal telefon a uslyšel můj hlas, byl štěstím bez sebe. Byl na mě tak pyšný, jak všechno sama zvládám – školu, péči o malé dítě a domácnost... A já mu nebyla schopná říct, že to tak není, že to jeho holčička pokazila.

To byla další rána do mého srdce, zklamala jsem.

 

 

Poslední dobou mi tekly slzy skoro pořád a málo kdy se mi je povedlo zahnat. Vedle postele ležel balíček novin s pronájmy a pracovními nabídkami. Zvážila jsem snad všechno, co šlo. Ale všechny byty byly nehorázně drahé, skoro jsem se divila René, jak dokázala sehnat, tak levný byt. Klidně bych šla i pracovat, ale hlídání Nessie by bylo stejně drahé jako nájem a navíc je tu její krmení. Na okamžik bych si přála, aby byla lidské dítě a dala se nakrmit sunarem. Ale to jsem hned zahnala. Za nic bych ji nevyměnila.

Jak jsem tam tak seděla, došlo mi, co musím udělat... A to mi sevřelo srdce a vehnalo do očí další salvu slz. Byla jak andílek, tak maličká a nevinná a nesmí platit za mé chyby. Pomalu jsem ji oblékala do dupaček a hrála si s ní, líbala ji na bříško a na baculaté tvářičky.

Naložila jsem ji do auta a vyjela. U jejího otce jí bude lépe, tam ji všichni budou neskonale milovat a pečovat o ni. Mléko pro ni můžu odsávat a posílat jim ho. Nic jí nebude chybět.

Holt, v téhle hře o lásku jsem prohrála. A já už neměla sílu o ni bojovat.

 

 

Až k jejich vile jsem jet nechtěla. Moc dobře jsem věděla, že stačí zavolat Rose a ona si pro mojí holčičku přijde a bez řečí si ji vezme. A bude ji milovat víc, než její vlastní otec. Vyhnu se tak alespoň pohledům ostatních, které mě budou opovrhovat a bůh ví, co ještě...

Zastavila jsem před zatáčkou k domu Cullenových a rozloučila se se svým děťátkem. Mačkala ji ve svém náručí a nemohla uvěřit tomu, pro co jsem se rozhodla. Ale jsem matka a musím udělat to, co je dobré pro ni a ne pro mě. Nesmí trpět se mnou! I když jsem věděla, že bez ní zemřu. Až mě nebude potřebovat, udělám to! Ten žal bych stejně nevydržela.

 

S chvějícími prsty jsem zapnula telefon...

 

 

 

 

((-- shrnutí

 

 

serie II.

 

 

Jak už jste si všimli, tak tato povídka končí.

Jsem ráda, že jste to se mnou a s mými bláboly vydrželi tak dlouho. Chtěla jsem napsat ještě epilog, ale myslím si, že otevřený konec je lepší varianta...

Chtěla bych Vás požádat o vaše názory na tuto povídku. Ráda bych znala vaše pocity a dojmy, co se vám líbilo a naopak. Děkuji za vaše komenty a trpělivost.

Autor: Regi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Němý pláč - 25. kapitola :

 1
3. Danka2830
08.11.2011 [20:43]

Danka2830no pravdu povediac toto nie je vôôôbbec pekne ukončené... dúfam že v tej ďalšej sérii sa to vysvetlí a vyrieši... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. kikuska
08.07.2011 [16:33]

Ja som rada, že som našla túto poviedku až teraz a viem, že to pokračuje, pretože inak by som bola teraz v strese a prosila o pokračovanie. Takýto koniec nieje pekný. Len by každému ublížil. Keď si predstavím, že pred pár dňami bola možnosť, že to skončí takto, tlačia sa mi slzy do očí. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Forevergirl
16.06.2011 [6:48]

ForevergirlNo ešteže je pokračovanie. Bella nemôže nechať Nessie Cullenovcom...nie, nie Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře