Nová povídka. Bella dostala stipendium na Dartmouthu, tak se stěhuje do New Hampshiru i se svou nedávno narozenou dcerou. Doufá, že tam zapomene na Edwarda, ale život s ní má jiné plány...
23.01.2010 (13:00) • Regi • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 11742×
Němý pláč
Prolog
Sešli se jen oni dva, bez svědků u prostřed lesa. Každému to vyhovovalo z jiného důvodu. Dívka přiběhla k chlapci a skočila mu okolo krku. „Edwarde...“
Nic v ní nedokázalo utlumit tu radost, kterou v sobě dnes cítila. Alespoň si to myslela.
„Bello.“ Odstrčil ji.
Dívka byla zmatená, nikdy se k ní tak hrubě nechoval. Udržoval si od ní odstup, jako by se jí štítil a na tváři udržoval chladnou masku.
„Stalo se něco?“ vzbudil se v ní strach.
„Odcházíme, Bello,“ vyřkl bez zájmu.
Nikdo by neřekl jak ho ty slova bolí. Jeho... , staletého upíra, kterému záleželo jen na jediném, na dívce s vystrašenýma očima stojící před ním.
„Jdu s vámi,“ řekla rozhodně. Vždyť po ničem jiném netoužila.
„Nechápeš to. Jdu jen já a má rodina,“ objasnil ji a v dívce zakořenil střípek pochybností.
„Ty... ty už mě nechceš?“ zeptala se ho a jazyk se jí třásl nad těmito slovy.
„Ne. Já tě nikdy nemiloval a milovat nebudu,“ vyprskl téměř výsměšně.
Dívce vytryskli slzy. „Proč? Proč to říkáš? Proč mi lžeš?“ vykřikla.
Chlapec by ji nejraději objal, utišil, odvolal svá slova, ale nemohl. Musel jí ochránit sám před sebou a svým světem do kterého nepatřila. I když ji bezmezně miloval.
„Probuď se Bello, podívej se na sebe. Jsi pouhý člověk.“ Udeřil její slabinu. „Jak by někdo jako já, mohl cítit něco k tobě?“ vysmíval se jí dál.
Chtěla vykřiknout, aby jí přeměnil a udělal jí jemu rovnou, ale nemohla. Věděla, že by to nikdy neudělal a také si vzpomněla na toho tvorečka v sobě.
„Opovržení?“ zeptala se ho a podívala se mu do jeho zlatých očí.
„Přesně tak,“ potvrdil jí. „Sbohem, Bello. Slibuji, že už mě nikdy nespatříš,“ rozloučil se s ní. Naposledy jí políbil do vlasů, vychutnal si její vůni a odešel. Slyšel jak ho volá, ale nebyl schopen se otočit, kdyby to udělal, neodešel by.
Dívka tam už nestála, ležela na zemi stulená do klubíčka a plakala. Myslela si, že to bude její nejšťastnější den, protože se stalo něco úžasného. Zázrak, který nikdo nečekal. Zjistila že je těhotná. S ním.. , se svým andělem. Nevěděla jak je to možné, ale bylo to tak. Čekali spolu děťátko, dnes mu to chtěla říct, ale on se to už nikdy nedozví. Nikdy nezjistí, že je otcem.
1. kapitola
Sklonila jsem se nad postýlkou své dvouměsíční dcerky, která si hrála si svými nožičkami a upírala na mě své zelená očíčka.
„Jak to, že ještě nespinkáš, Nessie?“ kárala jsem ji s láskou a pohladila po bronzových vláskách, vlnili se jí na hlavičce jako zlaté chmýří. Tím dotykem mi poslala svou nevinnou myšlenku.
„Tak ty chceš chovat?“ zasmála jsem se. Vzala ji do náruče a miminko se mi v rukou zachumlala a po chvilce usnulo. Pozorovala jsem ji jak sladce spinká a do očí se vehnaly slzy, přesně jako v den, kdy jsem jí poprvé sevřela v náručí.
Nessie nebyla obyčejné dítě byla z části upír a z části člověk. Stejně jako já. Ona to měla v genech po otci, a já se tak změnila po porodu. Byla jsem rychlejší, silnější, rány se mi snadno hojili a nemusela jsem tolik spát. Instinkty se mi zbystřili, bylo to, jako by mi někdo vyladil rádio, které jsem měla ukryté v hlavě. Přesto jsem nebyla upír a ani jsem se mu nemohla rovnat. Sotva jsem zvládla ulovit tu nejpomalejší zvěř. Ale lovit jsem potřebovala, krev mi vytvářela mléko a já musela Nessie kojit. Zkoušela jsem jí nakrmit tou červenou tekutinou, ale když jí vypila víc, tak jí pokaždé vyzvracela a lidské umělé mléko odmítala.
Chápala jsem ji, mě lidské jídlo už nechutnalo tolik jako dřív, přesto jsem ho k životu stále potřebovala.
Položila jsem své děťátko zpátky do postýlky a přikryla ji. Sama jsem se potřebovala vyspat. Zítra náš čekal důležitý den. Nový život pro nás obě.
René s Charliem mě ještě v těhotenství donutili podat si přihlášku na vysokou. Přijali mě na Dartmouth v New Hampshiru. Získala jsem plné studium a zařadili mě i do programu pro mladé svobodné matky. Kdybych tu nebyla, nevěřila bych.
Teď jsem byla svém malém dvoupokojovém bytečku nedaleko školy, na kolej jsem kvůli Nessie nemohla. René mi pomohla najít tenhle byt, nebyl sice v nejlepší čtvrti a nijak nejnovější, přesto svůj účel splnil a nebyl drahý. Okolo bylo spousto lesů, vhodné pro naši potřebu. Charlie a René mi slíbili, že mi budou každý měsíc posílat peníze, aby jsem mohla planit nájem, a sebe s malou uživit. Za všechno jsem jim moc vděčila, vzali statečně když jsem jim oznámila že budu matka. Díky nim jsem teď měla vše, co jsem pro malou potřebovala. Dokonce mi venku na ulici stálo menší starší autíčko, abych nemusela s malou cestovat veřejnou dopravou.
V noci se mi zdálo o Edwardovi, byl u mě a na tváři svůj nádherný úsměv. Držel mě v náručí a já naši malou. Šeptal mi, jak nás miluje a vyznával mi lásku. Cítila jsem se v bezpečí a milovaná. Byla to nádherná chvíle, všude tolik lásky a štěstí. Dokud jsem se neprobudila uprostřed noci a tiše neplakala do polštáře...
Autor: Regi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Němý pláč - prolog + 1. kapitola:
Až dnes som prvýkrát narazila na túto poviedku a iba mi povedz: Kde som bola doteraz?????
Prvá kapitola a prolog skrátka neskutočné... Krásne napísané a som veľmi zvedavá čo bude ďalej...
Na jednu stranu som veľmi rada že už je táto poviedka dokončená, lebo tie nervy pri tom čítaní sú hrozn é.... Aj keď som si všimla že už píšeš 3.sériu...
Konečne som sa dostala k tejto poviedke.
Krásny začiatok, takže idem rýchlo ďalej
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!