Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenávidím tě! - Strýček Laurent 6

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tak jo, jak si pár z vás přálo, je tu pro vás šestá kapitola, něco málo z minulosti. V této kapitole se taky přihodí zvláštní událost, ale nebojte. V dalších dílech vše pochopíte =)))Přeji pěkné čtení ;)

09.05.2010 (11:00) • AnnieJaneV • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2256×

Strýček Laurent

Tak to už je na mě moc! Jestli z něčeho obviní mého strýčka, tak už se neudržím a ten barák jim rozmlátím!

„No! Tak v jakém světle znáte mého strýčka?!“ Všichni na mě koukali jako spadlí z višně, asi ho neznají, tedy spíše určitě!

„Edwarde, hlavně se uklidni, pak ti vše povím, ano?“ Já jsem klidný! Jen začínám vidět rudě! Co si vůbec o sobě myslí!

Začal jsem se pomaličku uklidňovat, přešel jsem ke křeslu, protože mě začínali bolet nohy. No jo no, moje lidská půlka je, pokud jde o únavu, na houby! Posadil jsem se a to mě taky aspoň trochu uklidnilo. Kývl jsem Carlislovi, že může začít. Pochopil a váhavě spustil.

„No víš, Edwarde, když byla Bella ještě člověk a byla s námi, tak jsme ji zachránili před stopařem, který ji začal lovit. Tedy spíše Edward ji zachránil.“ Kývnul hlavou k Edwardovi a já měl málem infarkt! Cože, že ji on někdy zachránil?! Tomu nevěřím! „Jmenoval se James, měl vlastní skupinku. Jednou, když jsme se rozhodli jít si zahrát, narazili jsme na ně. Bohužel Bella byla s námi. James začal lovit Bellu, jeho družka mu v tom pomáhala a Bellu málem dostali… “

„Jo ale taky si vzpomeň, že by se to nestalo, kdyby ta malá potvůrka neutekla na letišti a nechtěla dát za nás všechny svůj vlastní život, blázínek!“ Tak v tomhle s Alice souhlasím. Mamka by se nejraději roztrhala na kusy, aby všechny zachránila. Jo, tak aspoň teď vím, že to nedělá jenom mě, ale dělala to i jim. Musel jsem se usmát, mamka je občas skutečně malá potvůrka.

„Alice, nepřerušuj mě, i když máš pravdu.“ Carlisle se taky musel usmát, a když jsem se podíval kolem sebe, všichni se usmívali. Ano vzpomínky na mamku jsou vždy plné úsměvu. „Jak jsem řekl předtím, málem ji dostal, ale naštěstí jsme dorazili včas. I když James ji kousnul a tím pádem hrozila přeměna, ale Edward má naštěstí tak dobré sebeovládání, že z ní veškerý jed vysál a tím ji úplně očistil. Bella pak měla pouze jizvu.“ Bylo vidět, jak si ulevil, že to předtím zvládli. No, stejně je moje maminka upír, tak proč si ulevuje?

„Jo, to chápu, ale jak do toho spadá strýček Laurent?“ Vážně tohle nechápu!

„Kolikrát mám opakovat, že strýček jsem tady já?!“ Začal vyšilovat Emmet, já jen nad tím zakroutil hlavou a všímal si pouze Carlislea.

„No, James měl tříčlennou skupinu. Měl svou družku jménem Victoria a pak se k nim přidal jeden nomád. On sice Bellu odmítl lovit, měl pro to své důvody, a my jsme byli jen rádi. James a Victoria byli těžcí soupeři, ale nás bylo víc a oni jen dva. Jamese jsme zničili, ale Victoria nám utekla, ale Alice byla vždy na pozoru před jakoukoli hrozbou. Tedy asi měsíc jsme o Belle nevěděli vůbec a obávali jsme se nejhoršího, ale pak Alice viděla Bellu, že je v pořádku a pak vždy ji něco jakoby chránilo před viděním, ale věděli jsme, že žije, a to pro nás bylo hlavní.“ Ukončil ten příběh Carlisle a já jsem byl ještě více zmatený něž dříve. Ale jedna otázka mě zajímala ze všeho nejvíc.

„Ten nomád, jak se jmenoval?“

„Laurent,“ vydechl Carlisle smutně. Začal jsem chápat, že v jejich existenci je toho hodně spojeno s maminkou, i když jde třeba jen o Laurenta, je to pořád historie, do které patří maminka.

Ona v deníku vlastně psala, že Carlisle je nejlepší v sebeovládání a pomohl by komukoli bez váhání. Mamka psala, že je doktor, hm, zajímavá volba.

„Jsi opravdu tak dobrý v sebeovládání, jak psala mamka v deníku, vážně pracuješ jako doktor?“ Musel jsem se zeptat. Začal jsem být zvědavý a ani jsem netušil proč, ale byl jsem.

Carlisle se nepatrně usmál a odpověděl. „Ano, jsem dobrý v sebeovládání a pracuji jako doktor, ostatně Edward, potom co se stalo, se zapojil do mé práce a vůbec mu nevadí pracovat s krví.“ Bylo vidět jak je na něj hrdý, jako otec na syna. Teď mě píchlo u srdce, já nikdy neměl otce, který by na mě mohl být pyšný. No, ale co, já mám maminku, která je na mě pyšná neustále, tedy aspoň pořád to říká. Z mých úvah mě vytrhla otázka, na kterou jsem sice čekal, ale ne teď.

„Bella neví, že tu jsi?“ Jo Alice to vážně pálí a to teď je velmi špatné! Ach jo!

„No, já… “ Jak jim to mám normálně říct? Cítil jsem, jak pomalu rudnu. Tak jo, nadechni se a v klidu to vysvětli. „Ne mamka neví, že jsme tu. Chtěl jsem sem přijít a sám vás požádat, aby jste šli a omluvili se. Ona je vážně nešťastná a trápí se jen při pomyšlení na rodinu, která jí nakonec nechtěla.“

„Nechtěl jsi říct, abychom se před ní plazili po koulenou?“ zeptal se slizce Edward a já měl chuť po něm skočit.

„Jediný, kdo by se měl plazit před ní po kolenou, jsi ty. Ty říkáš, že ji miluješ?! To určitě! Nechápu, jak tě může vůbec potom všem ještě milovat! Kdyby tě nemilovala, zabil bych tě!“ Zavrčel jsem z plna hrdla a vyznělo to tedy podle mého dokonale, ale reakce ostatních mě velmi překvapila, hlavně Jasmíny reakce byla nečekaná. Stoupla si před něj v obraném gestu a začala výhružně syčet. Proč to dělá, to si vážně myslí, že bych napadl někoho, pro koho byla moje maminka schopna obětovat vlastní život? Sice pro někoho kdo ji tak moc ublížil, ale přesto, udělala by pro něj vše. Zvedl jsem ruce v gestu, že se vzdávám, aby věděla, že nechci nikomu ublížit. Byl jsem velmi zmatený a hlavně překvapený. Proč ho brání?!

Teď jsem, abych pravdu řekl, žárlil. Sice jsem nevěděl proč tak reaguju, ale nedávalo mi smysl, proč ho brání.

„To je v pořádku, Jasmíno, on mi neublíží. Ale děkuji ti,“ řekl Edward, vřele se na ni usmál a přitom jí pohladil po ruce. Tak teď jsem uvnitř zuřil jako býk v aréně! Co si to k ní dovoluje! Vždyť spolu nejsou. Přece říkal, že pořád miluje maminku a teď si tady hladí jinou. Já věděl, že mu nemám věřit!!! Je to lhář a podvodník! A ještě s tak mladou… upírkou! Á, jak já ho nenávidím!!!

Už jsem chtěl znovu zavrčet, když mi opět zazvonil telefon, ovšem jinou melodií a já věděl, kdo teď volá.

„Laurent,“ zašeptal jsem si pro sebe, i když jsem věděl, že to všichni uslyší.

Autor: AnnieJaneV, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nenávidím tě! - Strýček Laurent 6:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře