Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenávist vs. Láska 24. kapitola

28.04.2010 (12:45) • Jeanine • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3792×

24. Návrat a podivné přivítání

Bella:

Cesta letadlem mi připadala neskutečně dlouhá. Nemohla jsem se dočkat, až uvidím Edwarda a co bude říkat na to, kým teď jsem. Včera, když jsem volala tátovi, byl nějaký nervózní a prý má pro nás nějaký překvapení. To ještě netuší, s čím přijdeme my.

„Bello,“ oslovila mě Sam.

„Ano?“ otočila jsem se k ní.

„Znáš mého otce dobře?“ znejistěla.

„Moc ne, ale vím, že je to rozumný a hodný člověk. Upír. Určitě bude nadšenej, až tě uvidí.“

„Když já mám docela strach, co když mě nepřijme. Má přece už novou rodinu,“ začala být smutná.

„No tak mu tě nepřivedeme hned a chvilku počkáme. Uvidíš, jak se na to budeš cítit,“ uklidňovala jsem ji.

„Neboj, Sam, až Carlisle zjistí, že má vlastní dceru, radostí se zblázní,“ přidala se Leah.

„A co ostatní? Jak mě asi přijmou? Budu mít další macechu,“ začala zmatkařit a věřím, že kdyby mohla, tak vyskočí z letadla a pravděpodobně by se jí ani nic nestalo.

„Sam, já jsem byla člověk a okamžitě mě málem přijali za člena rodiny, kdybych se nedozvěděla pravdu o tom, kdo jsou. Alice mě měla za sestru a Esmé za dceru. Neboj se. Nebude to tak zlý,“ pořád jsem ji uklidňovala. Zdá se, že to zabralo, opřela se zase klidně do sedadla a koukala ven z okýnka.

„Budou tě mít rádi, uvidíš.“ Stiskla jsem její ruku a mé gesto ji očividně potěšilo.

„Dobře, už se nebudu bát, vždyť je to můj otec, určitě bude nadšený,“ usmála se.

Olympijský poloostrov nás samozřejmě přivítal deštěm. My jsme tomuhle počasí moc přizpůsobený nebyly. Leah měla džínovou minisukni a blůzku. Sam kožený kalhoty a tílko a já jsem přijela v jednich letních šatech, co mi zabalila Alice. Byly světlounce modrý s květinovým vzorem a předpokládám, že na dešti zprůhlední.

„Kruci,“ zanadávala jsem.

„Co se děje?“ lekly se obě holky najednou.

„Ten déšť asi neudělá dobře mým šatům,“ vysvětlila jsem jim.

„No jo, máš pravdu. Na, hoď přes sebe alespoň tenhle šátek,“ hihňala se Sam.

„Převleču se,“ začala jsem naléhat.

„Hele, támhle je mamča s tvým tátou, Bello.“ Ukázala směr Leah a mě se rozklepaly kolena.

„Co mu řeknem?“ zpanikařila jsem zase pro změnu já.

„Pravdu!“ chytla mě Leah za ruku a táhla mě k nim. Já jsem stihla ještě čapnout Sam.

„Mami, Charlie,“ pozdravila je Leah a oba je políbila na tvář.

„Bello?“ divil se táta. Asi je na mě ta proměna vidět víc, než jsem myslela.

„Ahoj, tati,“ koukala jsem do země vyděšená, co mi asi řekne.

„Cos to? Jsi jiná!“ nemohl najít správná slova.

„Dobrý den, já jsem Sam. Asi bych vám to měla vysvětlit já. Je to má vina,“ uculovala se.

„Dobře, ale raději né tady. Je tu moc lidí,“ přikyvoval táta.

Pobrali jsme kufry a směřovali k autu a pak mi to došlo.

„Tati, kde je Jacob? Určitě by si nenechal můj návrat ujít,“ chytla jsem ho za ruku a on střelil pohledem po Sue.

„No jo, brácha tady taky není,“ docvaklo i Leah.

„Co se děje? Je nějakej problém?“ zeptala jsem se ještě jednou, když nic neříkali.

„Nasedněte, řeknem vám to cestou. Ale nejdřív vaše vysvětlení. Chci vědět, co se stalo z mé dcery!“ zamračil se.

„Pane Swane, já jsem poloupírka. Jsem dcera Carlislea Cullena, ale vychovával mě nevlastní otec v Itálii. Utekla jsem a byla jsem sledována dalšími dvěma upíry. Požádala jsem tady Leah o pomoc a Bella se jim dostala do rány, když ji chránila. Zkoušela jsem ten jed vysát, ale bylo už pozdě, tak ho v ní trochu zůstalo. Vaše dcera Bella je poloupírka jako já!“ podala rychlé vysvětlení Samantha.

„No páni! To bylo rychlé shrnutí. Jak ti je, Bello?“ strachoval se táta. Leah se jen uculovala.

„Líbí se mi to, tati, a hlavně teď můžu být klidně s Edwardem. Už nám nic nebrání!“ zasnila jsem se.

„Neříkej dvakrát, ale jsem rád, že jsi v pořádku. Měli jsme o tebe strach, všichni.“ Usmál se táta. Sue se na něj zamilovaně podívala a pak mi došla další věc.

„Tati, nechtěli byste nám něco říct? Tobě se u Sue asi líbilo až moc, ne?“

„No, holčičko, zamilovat se může každej. I v pokročilém věku. Budeme se se Sue brát. Mělo to být překvapení, ale když vy jste takový všímavý.“ Začervenal se.

My jsme se na zadním sedadle rozchechtaly. Takže já budu mít za ségru zabíječku upírů. No to je mazec.

„Počkat, počkat, to ale není ten problém, o kterém jsme se bavili předtím,“ uhodila Leah.

„No, vlastně ne. Zdá se, že dorazil otec tady vaší kamarádky,“ skoro šeptal, ale náš skvělý sluch to zaznamenal. Úsměv nás najednou přešel.

„Kde jsou?“ zeptala se vyděšeně Sam.

„To nevím, měli jsme vás dostat do bezpečí, Bello. A to taky mám v plánu!“ Byl neúprosný.

„Charlie, zastav!“ poručila mu Lee. „Tak na to, že mě z tohohle vyškrtnou, můžou zapomenout,“ zavrčela naštvaně Lee a táta konečně zastavil. Lee stihla vyskočit z auta a pak už byly vidět jen cáry oblečení. Alespoň si nebudu připadat tak nahá, až zmoknu.

Lee zavětřila a pak na nás kývla, ať jdem za ní. Neváhaly jsme a tátovo protesty nezabraly.

Utíkaly jsme déšť nedéšť za Leah, která jediná věděla, kde jsou, díky tej vlčí telepatii. Po několika kilometrech přibrzdila. Zuby mi stáhla šátek z ramen, proměnila se zpátky v člověka a zabalila se do něj.

„Kruci, zase další kus z mého šatníku. Budu muset vyrazit s Alice na nákupy,“ ušklíbla se.

„Tak co se tam teda děje?“ zeptala se Sam. Já jen zírala.

„Bello, nemusíš tam, jestli nechceš.“ Otočila se na mě.

„Samozřejmě, že chci!“ nechápala jsem, jak se může takhle blbě ptát.

„Tak dobře, je jich jen šest, takže se asi nepřišli bít. Něco tam smlouvají s Carlislem a Edward jim tlumočí Jacoba. Navrhuji přijít nenápadně zezadu. Vy je můžete pro případ ochránit štítem. Nemají šanci, jen zjistíme, co chtějí,“ vysvětlovala situaci Leah.

„Co asi. Aro chce mě! A možná potrestat tebe. Zabila jsi mu přece nejlepší hledače. Takový těžko ještě sežene,“ řekla naštvaně Sam.

„Myslí si, že jdu sama. Na moje myšlenky totiž nevyzrajou a ještě pořád se mám nad čím zaobírat, co se týče Paříže, takže vás udržím v tajnosti. A když budete dost daleko, tak vás neuslyší a snad ani neucítí. Vítr vane proti. Tak jdem na to!“ poručila a jedním skokem se proměnila ve vlka.

Edward:

V Jacobově mysli jsem zaslechl Leein hlas. Jen doufám, že Bella s tou holkou nejdou s ní.

„Zdá se, že je sama, Edwarde. O Belle nic neříká,“ poslal mi myšlenku Jacob.

„Dobře,“ odpověděl jsem mu.

„Co máte za tajnosti, Edwarde?“ opáčil se na mě Aro, samozřejmě mu naše posunky neunikly.

„Myslím, že tu máme viníka.“ Seth na mě zavrčel. Uklidnil jsem ho pohledem.

„Předpokládám, že mě sem přišli potrestat, za to, že jsem jim roztrhala ty dva panáky na cucky. No neměli si zahrávat.“ Měla zvláštní vlčí výraz, když na to myslela.

„Pěkně jsi nám zavařila, sestřičko!“ okřikl ji v mysli Seth.

„Já? Za to může Sam,“ vymlouvala se.

„To je ta holka, pro kterou si přišel?“ zeptal se Jacob.

„On tu není kvůli mně?“ zaradovala se.

„Smlsnou tě jako malinu, Leah,“ šklebil se Seth.

„Tak to pochybuju, já mám svý bodyguardy,“ začala se hihňat, ale to už Aro soptil.

Carlisle se mu snažil domluvit, že tady jeho dcera není, ale on si stál za svým.

„Musí tu být, když byla naposledy s ní!“ ukázal prstem na Leah, „nechci nic jiného, jen svou dceru. I Edwardovi už jsem odpustil, že ji pomohl utéct. Vydejte mi ji!“ pořád pohledem prošpikovával Leah.

„Takový kecy, skočím na něj a roztrhám ho,“ pomyslela Leah. Měl jsem pocit, že ví něco víc.

Musel jsem se usmát, Aro vážně vypadal zoufale. Hlavou se mu honil plán na to jak nás všechny zabít.

„Leah, je tady?“ otočil se na ni Carlisle.

„Ano, ale nepřijde, dokud ti Aro neřekne pravdu!“ tlumočil jsem její slova.

„Jakou pravdu, Aro?“ zeptal se ho Carlisle.

„Edwarde, Samantha je Carlislova dcera!“ vysvětlila mi Leah, protože Aro mlčel a najednou se mi jeho mysl ztratila.

„Řekni mu pravdu, Aro,“ přidala se Sulpicie.

„Sulpicie, mlč, nechápeš to!“ okřikl ji a my všichni jsme jen zírali na jejich manželskou hádku. Vždycky jsem si myslel, že to Aro u nich velí. Marcus a Caius se mu smáli.

„Říkali jsme ti, že se do toho jednou zamotáš a že své ženě nemáš tak věřit,“ upozornil ho Marcus.

Využil jsem jejich rozepře a šeptl jsem Carlislovi, že neslyším jejich mysl, že je někdo blokuje.

„Aro, to já jsem jí řekla pravdu o jejím otci! Jela jsem s tebou jen proto, aby se vše vyjasnilo. Jsi sobec a jen proto, že jsi miloval její matku sis ji přivlastnil. Byla tvůj majetek, ale nikdy ne dcera!“ křičela na něj Sulpicie a on jen valil oči.

„To si ještě vyřídíme! Jane, Alecu!“ rozkázal svým posluhovačům.

Jane s Alecem udělali krok vpřed a začali se soustředit na své schopnosti. Jane se v první řadě podívala na mě a Alec na Emmetta. Připravil jsem se na bolest kterou mi chtěla způsobit, ale nedostavila se.

„Co se děje?“ nechápal Aro.

„Ta mrcha, někde tu je!“ odpověděla mu Jane. Všichni se začali rozhlížet a Jane své schopnosti zkusila znova.

„Uděláš to ještě jednou, ty italská bloncko, a já osobně tě zabiju!“ slyšel jsem za sebou Bellin hlas, byl trošku jinej, takovej upírskej.

Všichni jsme se otočili jejím směrem.

-----------------------------------------

23. - 25.

Shrnutí

Autor: Jeanine (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nenávist vs. Láska 24. kapitola: