Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Není souzeno 17. - Video

04.10.2009 (18:45) • RenesmeCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1480×

,,Zafarino, ještě!" tleskalo malé děvčátko.

,,A co, Nessie?"

,,Džungli." řekla jsem nadšeně. Najednou jsem byla jako kdyby v transu. Za chvíli jsem se vzpamatovala.

,,To bylo úžasné." Zafarina se usmála.

,,Běž na chvíli za Benjaminem, potřebuju si něco udělat" rozběhla jsem se k upírovi.

,,Benjamine!" objala jsem mu nohu.

,,Nessie, pusť mě." prosil. Zavrtěla jsem hlavou. ,,Za kytičku?"

,,Takovou, co jsem ještě nedostala."

,,A jaké jsi měla všechny?" pokrčila jsem rameny. Šáhla jsem mu na obličej.

,,Dobře, dostaneš slunečnici."

,,Ale já nechci slunce! Mám ráda déšť."

,,Promiň, ale deštnici ještě nevypěstovali" zasmál se.

,,Ale ty mi ji vypěstuješ viď?"

,,Možná později." Benjamin se sehl k zemi a pod jeho rukou vyrostla vysoká žlutá květina, byla větší než já.

,,Potřebuje vodičku." zatleskala jsem. Ustoupila jsem od něho na pár kroků a nade mnou se protrhl déšť. Usmívala jsem se na ostatní, kteří nebyli v mém dosahu, takže nemohli zmoknout.

Rozběhla jsem se do domu.

,,Ness! Do domu ne!" okřikla mě Bella.

,,Proč?"

,,Prší na tebe." zasmála se. Benjamin dvakrát tleskl a mraky zmizeli. Vešla jsem do domu a zatahala Rose za sukni.

,,Hele, já mám kytičku od Benjamínka"

,,Už další?" usmála jsem se na ni. Rosalie mi vzala kytku z ruky a dala ji do vázy.

Zase jsem vyběhla ven. Viděla jsem Edwarda jak zase padá k zemi, držíc se Belly.

,,Takhle to dál nejde" řekla upírka. Otočila se na mě a mile se mě zeptala.

,,Nessie, chceš pomoct mamince?"

,,Jasně!" rozběhla jsem se k Belle.

,,Opovážíš se ji dotknout Kate!" Šlo vidět jak je Bella nasupená.

,,Ale já ti chci pomoct, mami." škemrala jsem. Bella zavrčela na Kate, která se k nám přibližovala. Mamka rychle chytla Edwarda a procedila skrz zuby.

,,Jen, Edward. Na ni nesáhneš!" Kate si povzdychla a šáhla si na Edwarde. Ten se usmíval jak sluníčko.

,,Nic." Kate se ho znovu dotkla.

,,Zase nic."

,,To bylo 10 000 voltů!"

,,Prostě nic Kate." znovu na něj šáhla.

,,Tohle bylo moje nejsilnější."

,,Počkej, já to zkusím." řekla Zafarina. Seskočila jsem s Belly, ale po pár krocích jsem ztuhla stejně jako ostatní. Pomalu všichni začali oživovat.

Poslední záběr byl jen když se otvírali dveře, kdo byl ale za nimi, to už jsem se bohužel nedozvěděla.

Vzpomněla jsem si na ty upíry. Zafarina vždycky mě dala do nějaké džungle nebo tak. Benjamin mi dělal kytičky a nechával nade mnou pršet déšť když jsem chtěla a Kate? Tu mi trvalo si nejdéle vzpomenout, ale vždycky mi rozsvítila rozbitou žárovku a nebo něco jiného.

Tenkrát jsem byla šťastná, měla jsem všechny asi moc ráda. Že bych s tím nepočítala? že odejdou Zafarina, Kate, Benjamin, Meggie a další? bylo by to možná tak, ale já jsem měla jednu velkou díru, ne hodně malých. Ano, byla tu jedna malá, ale tu jsem měla vyřešenou, byla novodobá.

Koukla jsem se na hodinky.

,,Sakra, už jsou čtyři." Za dvě hodiny se měl Charlie vzbudit. To stihnu maximálně ještě jeden film, pečlivě jsem vybírala. Nakonec si moje ruka vybrala zklamaného Emmetta.

- Emmett seděl na gauči a byl hrozně smutný.

,,Emme, co je?" zeptala se Rose.

,,Oni mě nakazili." obvinil dva návštěvníky se strašně bílou kůží.

,,Nakazili?" zeptala jsem se.

,,Jo, já jsem byl tak natěšenej na ten boj."

,,Málem si o něj nepřišel." uklidňoval ho Edward.

,,No jo! blbá Alice!" ta vyplázla na něj jazyk.

,,Tak si zajeď do Voltery a vezmi si i ty dva." štěkla na něj.

,,No počkej, pojedu do Voltery s tebou v kufru a řeknu že k nim verbuješ."

,,To zkusíš Emmette!" pohrozil mu Jasper.

,,Tos uhod." řekl Emm a popadl Alici. Zamířil do garáže, šlo slyšet jak jen startuje auto a pak Alicin křik. ,,Jazzi, pomoc" Jasper běžel dolů a kameraman pomalu vyšel ven.

Emmett ujel. Potom tam byl střih a napsáno. O čtyři dny později. Někdo rozrazil dveře.

,,Brácha jsem doma!" křičel Emmett.

,,Kde je Alice, Emmette?"

,,No, Aro byl nevýslovně nadšen a tak mi dovolil oddělat Felixe."

Záběr na Edwarda, svíjel se v křečích smíchu.

,,Domluvil jsem se s ním že ji pustí tak za tři roky." Jasper vykulil oči. Emm se vyvalil na gauč a pustil si televizi. Za chvíli se tam objevila Alice, ještě bledší než kdy předtím a začala říkat.

,,Emmette, tys mě zavez do Vlotery kde mají každý den stejný hadry. Bylo to tak otravné, že jsem se zabila. Odteď budeš proklet tím, že tě budu oblíkat a budeš se mnou chodit do obchodů." Všichni se smáli. Já jsem přišla za Jasprem a nechápavě jsem se ho zeptala.

,,Jazzi, ty chodíš s duchem?" zase výbuch smíchu.

,,Jasně, a Rose bude za chvíli taky." Alice se položila na zem a pak rychlým pohybem si sedla a začala překvapeně říkat.

,,Já žiju? Jak jsem se sem dostala?"

Emm se rozhlédl po místnosti a pak vztekle řekl.

,,Všechno zkazí, já asi sním tu bábovku."

,,To se opovaž ta je moje!" zakřičela jsem a běžela ji zachránit. Záběr na mě jak běžím ke kuchyňskému stolu a pak šel slyšet jen Emmetův výbuch smíchu.

,,Já myslel, že má ráda krev."

,,No jo Sethe, ale na bábovky má slabost."

,,No, když se kouknu na Jakea…" šel slyšet velký plesk.

,,Jdeme Sethe, Lea tě hledá" řekl nějaký kluk.

Za chvíli jsem přiběhla zase do obýváku.

,,Miláčku, máš kolem pusy čokoládu" řekla mi Bella.

,,Ne, Ne to je nová krev. Skus."

,,Vážně?" zeptal se Emmett. Otřela jsem si prstíkem krém kolem pusy a dala olíznout Emmovi.

,,Fuj, to je hnus!" zašklebil se.

,,Emme, ona dělá už vtipy jako ty, co s ní jednou vyroste." kroutila hlavou Rosalie.

,,Vezmeme si ji do parády." napadlo Alici. Emm mě chytl do železného sevření a řekl.

,,Nikam nejde beze mne." Alici se nadzvedl koutek.

Za chvíli nesli Alice a Rose nahoru.

,,Opovážíte se jedna z vás!" zakřičel Emmett.

,,Ale no tak Emme, pro krásu se musí trpět." zasmála se zlověstně Rose. Zase záběr na Edwarda, který byl v křečích.

,,Kamero! Přivítej zbrusunového člena naší rodiny, jmenuje se Emma." kamera zaměřila na schody. Vyšel Emmett v růžovoučkých, jindy vyzývavých šatech, na vysokých podpatcích silně nalíčený a na hlavě měl malou fontánku (culíček, který nosí malé holčičky)Teď už nebyl Eda sám, celý dům se otřásal smíchem a s ním i taky kamera.

,,Zmlkněte!" zakřičel. ,,Takhle se k dámě nechová," řekl tenoulinkým hláskem a ladně sestupoval se schodů. Na posledním schodě se zastavil a pokrčil ruku.

,,Čekám tady na gentlemana."

,,To sis vybrala špatně, Emmo, tady jsou jen burani." zachichtal se Jasper.

,,Ccccc."

Po schodech sestoupila Alice a Jasper ji hned nabídl ruku.

,,Sorry Emmo, skus být víc sexy." řekla Alice.

,,Sexy?" Emm začal špulit rty. „Tak kdo mě vysvobodí dostane pusu." zavelel. Edward zvedl telefon a začal něco říkat. Za chvíli to položil.

,,Emmo to byl pohádkový princ, říkal že byl na cestě, ale když se dozvěděl že někdo jako ty opravdu existuje - " udělal pomlku. Emmett si zatím všechny významně prohlídl. ,,Tak se otočil a jel radši domů." zase všichni ve smíchu.-

Kdybych je neznala osobně, asi bych si myslela že to bylo uděláno podle nějakého scénáře. Bohužel, tohle se u nás dělo pořád. Vytáhla jsem VHS a dala na jeho místo, sama jsem pak běžela tam kde bych měla zrovna být. U mě v pokoji. Charlie zrovna otvíral dveře.

,,Promiň Ness, nechtěl jsem tě vzbudit."

,,Stejně jsem nespala."odpověděla jsem. Charlie pomalu zavíral dveře.

,,Počkej, Charlie mohl bys mě prosím teď omluvit ve škole na tři dny?"

,,Proč?"

,,Bude svítit sluníčko, řekni že jsem třeba na kempu s rodinu."

,,Aha, slunce. To abych tě hlídal co?"

,,Nemusíš, chtěla jsem na ty tři dny zajet domů za rodinou, nebude to vadit?"

,,Vlastně ani ne, ale o víkendu se mnou půjdeš do té La Push?"

,,Když nebude slunce." Charlie se zasmál a jako kdyby mi říkal. Však já si to s ním domluvím, ať nesvítí.

Šla jsem do koupelny a dala si dlouhou osvěžující sprchu. Slyšela jsem Charlieho jak mluví do telefonu, už ho potřebovali v práci. Rychle jsem zašla k  mojí skříni, prohlédla jsem si ji důkladně, ale žádné jeany a tak tam nebyly. Musela jsem pohledat v kufru abych našla aspoň jedny, k tomu ještě tričko a byla jsem hotová.

Sestoupila jsem ze schodů a vyhnala se ven. Ještě jsem rychle zamkla byt a klíček strčila pod okap, tem kde byl vždycky. Pořádně jsem se nadechla čerstvého vzduchu. Ve vzduchu panoval klid, jen jemná lesní vůně a kapku i šiplavá zima, kterou jsem ale byla celý život obklopena, takže mi vůbec nevadila.

Došla jsem k mému autu a otevřela si dveře. Rozhlídla jsem se po kabině, klíčky byli v zapalování. Měla bych být více opatrnější, nikdo by mi ho neukradl a kdyby jo, tak by ho tady těžko schoval, ale přesto.

Nastoupila jsem a zavřela za sebou dveře. Jak mi včera šel Jazz s Alicí na nervy, tak jsem se na ně dneska i těšila. Kupodivu jsem se usmála, při vzpomínce na video a jejich kousky, vážně byla moje rodina komická a já jsem byla nepatrnou částí jejich života a nepatrnou vlastnost jsem od nich měla schovanou v sobě. Žádné schopnosti a tak… Jen některé jejich chování, sice to nemuselo být velké, ale malé zárodky Emma, Jazze, Rosalie, Alice a dalších tam určitě byli.

S touhle myšlenkou jsem nastartovala  a začala couvat. Ani jsem nestihla vycouvat a ozvala se hlasitá rána. Vylekaně jsem vyběhla z auta a šla se podívat co se stalo. Obešla jsem auto ze všech stran asi třikrát.

Našla jsem jen drobné vady, které musely být menší sabotáží.  Obě dvě přední kola vyla propíchnutá a zadní kapku vypuštěné. Když jsem se podívala pod kapotu, všechno bylo zpřeházené a některé hadičky nezašroubované.

Takže teď se do Port Sales nedostanu vůbec!  To bylo jasné jak facka.  Zatlačila jsem auto na jeho místo a dala se do opravování. Teď by se mi tady hodila vážně Rosalie, ta by se jen koukla a vědělas co dělat. Ale když jsem si před chvílí namlouvala, že mám z ní kousek v sobě tak bych to taky měla zvládnout ne?

Nejdřív jsem zapojila brzdové hadičky a pak se snažila uvést do provozu motor. Ani jsem si neuvědomila kolik je hodin. Když jsem vytáhla hlavu z pod kapoty, všude byla najednou tma. Přičítala bych to zatmění slunce, ale to by tady někde muselo být.

Zpoza rohu se ozýval zvuk motoru, takže Charlie jel už domů. Nečekala bych že sem dojede tak rychle, ale taky bych nečekala že za mnou doběhne a začne hysterčit co se stalo a proč jsem jak černá kočka. Když jsem mu asi  na pátý pokus vysvětlila co se stalo, odběhl si do kuchyně zavolat. Když pak přišel, poslal mě do domu a řekl že zítra auto bude opravené, takže bych zítra mohla jet domů, jenže mě už se teď vůbec nechtělo …

Autor: RenesmeCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Není souzeno 17. - Video: