Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neodcházej, prosím...

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Neodcházej, prosím...Edward má manželku jménem Nala. Nenávidí ji. Po hádce od ní odchází a potkává svou osudovou lásku... Bellu.

09.05.2010 (11:45) • ScRiBbLe • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1892×

1. kapitola - Bella!

„Co chceš dělat? Odejít?!“ křičela Nala. Edward se otočil a rázným krokem se přesunul k ní.

„Jo! Už to tu s tebou nevydržím ani minutu! Pořád mě kontroluješ, podezíráš! Tohle není normální!“

„A kdo by tě nepodezíral? Nikdy nejsi doma!“

„Kdybys nebyla tak nesnesitelná, tak-“ odmlčel se, ale co tím vlastně chtěl říct? Tak bych tě mohl znovu milovat? Ne! Bylo to jen slovo, prázdné, bez citů.

„Tak, co?!“ Ticho. Bezmyšlenkovitě se zahleděl z okna.

„Odpověz mi!“ procedila skrz sevřené rty. Mlčel, už neměl sílu otevřít ústa. Podíval se na ni. Na ženu, kterou kdysi miloval. V obličeji se mu nepohnul ani jediný sval. Chytla ho za košili a zacloumala jím.

„Jen si běž, stejně se vrátíš! Já tě nepustím!“ Náhle jeho ledově klidný obličej zkřivil vztek. Prudce se vyškub z jejího sevření. Kus jeho košile zůstal v Nalině ruce. Nadechl se, jako by chtěl něco říct, ale vzdal to. Výraz v jejím obličeji vypadal pobaveně. Odporně se zasmála. Odvrátil se od ní a vyběhl ven. Pršelo. Pár kapek studeného deště se mu volně sneslo na tvář. Zabořil ruce hluboko do kapes džínů a odcházel. V hlavě si promítal poslední okamžiky – Nalu. Cítil, jak se jím prohnala horká vlna zuřivosti. Nechápal, jak se jeho láska k ní mohla změnit v obrovskou nenávist. Zatímco přemýšlel, došel k oceánu. Zastavil se a na vteřinu přestal dýchat. Stál v místě, kde se voda pojí se zemí. Všude kolem se rozprostírala tráva, nebyla vysoká. Vítr mu foukal do vlasů. Tráva se před ním vznešeně ukláněla. Sem tam z ní vykukovali malé kvítky, které toto místo provoněly a jejich vůně se úzce pojila s vůní oceánu. Asi o dva metry dál se tráva začala ztrácet. Vypadalo to, jako by se měnila v šedý písek. Po pravé straně stál malý, starý dům. Jeho omítka byla popraskaná. Některé střešní tašky, které už nebyly červené, ale vybledlé od slunečních paprsků, chyběly. Ve zkroucených okenních rámech se třpytily pavučiny. Na jižní straně domu se po omítnuté zdi natahovalo hnusné, zaprášené, velké víno. Vypadalo bez života. Tak se teď cítil, jako už dávno mrtvé víno. Dům zel prázdnotou. Před ním se vlnil oceán. Měl nejopravdovější barvu inkoustu. Kolem trčely kusy skal a do nich se zaduněním narážely vlny. Do vzduchu vylétávaly chuchvalce pěny. Mraky se nadobro rozplynuly a odkryly mu tak pohled na zapadající slunce. Mělo naoranžovělou barvu jako na těch středověkých obrazech. Vlna se před ním rozpadla a pak znovu povstala. Sluneční odraz, který se po ní sklouzl, ho na chvilku oslepil. Náhle ucítil nádhernou vůni. Vonělo to povědomě. Vonělo to jako krev. Byla to krev! Rozhlédl se a uviděl dívku, které seděla nedaleko něho. Svírala si nohu. Uviděl, jak jí mezi prsty protéká krev. Chtěl ji ochutnat. Chtěl to víc, než cokoli jiného na světě. Během vteřiny byl u ní. Rozechvělýma rukama se dotkl její zakrvácené nohy. Nechala se, klidně seděla.

„Chci…“ zachroptěl. Pod prsty mu tepala její krev. Pulzovala rychle a silně. Slyšel ji. Zvedl krvavou ruku k ústům. Jemně se jich dotkl. Na rtech mu ulpělo pár kapek krve. Přejel po nich jazykem. Explodovaly mu v puse. Zatočila se mu hlava, ochromila ho touha napít se, a ještě jednou. Vypít z ní všechen život.

„Pomůžeš mi?“ prořízl ticho její tenoučký hlásek. Vzhlédl a podíval se na ni. Rázem jeho touha po krvi zmizela. Jejich oči se jako by dotkly. Čas se zastavil, přestal existovat, přeléval se přes ně, až úplně ztratil význam.

„Jsi zraněná,“ vzpamatoval se. Vzal ji do náruče. Dívka se unaveně usmála a omdlela. Za pár minut se ocitl u nemocnice. Zastavil se a pohlédl na tvář neznámé dívky. Byl naprosto fascinovaný její krásou.

„Co se stalo?“ vyrušila ho sestřička. Prohlédla si dívku.

„Doktora!“ zakřičela. V okamžiku se u Edwarda objevilo pět lidí v bílých pláštích s nosítky. Položil na ně dívku a díval se, jak ji odnášejí pryč. Ztěžka dosedl na židli s hlavou plnou myšlenek. Nemyslel na Nalu, na nenávist k ní. Myslel na ní. Na dívku, která učarovala jeho duši. Po hodině se zvedl, zamířil k východu, byl rozhodnutý, že odejde, ale u dveří se zastavil. Otočil se a šel zpátky. Poté si to rozmyslel. Chtěl odejít, ale-

„Pane, vy jste přivedl tu dívku?“ Zbrkle zamrkal. Naproti němu stál starý doktor.

„Já – oh – a-ano,“ vykoktával. Doktor se usmál.

„Zachránil jste jí život. Ztratila spoustu krve, ale bude v pořádku. Jestli chcete, můžete ji navštívit.“ Edward přitakal ani nevěděl jak. Následoval doktora a vyčítal si svou malou duchapřítomnost. Nemůže tam jít, ale už bylo příliš pozdě na to, aby se otočil a zmizel. Doktor otevřel dveře do pokoje a naznačil mu, aby vešel. Edward se nejistým krokem přesunul do místnosti. Dívka na něj upírala zrak, jako by čekala, že přijde. Divoce se jí rozbušilo srdce. S úsměvem sklopila oči.

„Díky,“ zašeptala. Nic neřekl. Její přítomnost ho dočista zbavila slov.

„Jmenuji se Bella.“ Natáhla k němu ručku. Přišel k ní a jemně ji sevřel. Cítil, jak se celá chvěla.

„Edward,“ pokusil se o úsměv.

„Už bych měl jít,“ řekl rychle. Pustil její ruku. Zatvářila se smutně. Zavřel dveře a opřel se o ně. Zamiloval se do ní. Tohle byla ona! Na ni čekal, tak dlouho. Bella byla jeho spřízněná duše.

Domů přišel ráno. Jeho žena seděla v křesle a četla si knížku. Ani na něj nepohlédla. Jako tělo bez duše procházel domem. Zastavil se v pracovně, postavil se k oknu. Zrovna vycházelo slunce. Jeho paprsky ho nemilosrdně pálily do očí. Přimhouřil je. Kůže mu zářila jako tisíce diamantů. I Když bylo jisté, že Bellu bezvýhradně miluje, nemohl se tomu poddat. Ale jak mohl udusit něco, tak spalujícího jako byla jeho láska k ní? Snažil se zapomenout, ale nebyla chvíle, kdy by na ni nemyslel. Ty dny bez ní pro něj byly palčivé a bolestivé jako otevřená rána. Cítil nezkrotnou touhu vidět ji, zase se jí, třeba jen na okamžik, dotknout. Vyšel z domu – do šedého dne, jeho kroky se rozléhaly ulicí. Sklesle a pomalu procházel již známou krajinou. Tudy chodil, když odcházel od Naly a tudy se k ní vracel. Svoje tělo nechal, ať ho zavede kamkoliv. Došel na místo, které znal. Tady ji poprvé viděl. Rozhlédl se a najednou…

>>Shrnutí<<

Autor: ScRiBbLe (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neodcházej, prosím...:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře