Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neodcházej, prosím... - 2. kapitola

5.Anik-Rosalie

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Neodcházej, prosím... - 2. kapitolaEdward znovu potkává Bellu. Ona mu nabízí něco, po čem tak hrozně touží.

09.05.2010 (15:45) • ScRiBbLe • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1588×

2. kapitola - Chci...

A najednou ji spatřil. Seděla ve stínu mohutného stromu. Nohy se mu podlomily. Cítil se neskonale šťastný. Stál tam a díval se na ni.

Náhle tichounce promluvila:  „Západ slunce,“ usmála se. Trochu ho to vyděsilo, nebyl si jistý na koho mluví, nikdo tu nebyl.

„Romantická a úchvatná krása, smutek i veselí, signalizující konec i začátek, naději i zmar, opakující se na věčnost.“ Mluvila pomalu, za každým slovem se zhluboka nadechla. Otočila se a něžně se na něj usmála. Vykročil vpřed, sedl si vedl ní. Mlčky se na sebe dívali.

„Tvoje oči,“ zašeptal.

„Co je s nimi?“

„Jsou tak smutné, našel bych v nich smysl života.“ Jako by mu hlas, kterým to řekl, vůbec nepatřil. Byla to myšlenka, kterou vyslovil. Nechtěl to říct, ale jeho ústa ho neposlouchala. Řekl to tak něžně a jemně, že se jí srdce divoce rozbušilo a měla pocit, že bolestí pukne. Zvedl ruku a dotkl se její tváře. Jen trochu, zlehounka, bál se, že se rozplyne a zmizí. Stále se mu dívala do očí. Naklonil se k ní blíž a přitáhl si ji k sobě. Chtěl ji políbit, ale v mžiku se od ní odtrhl, rychle vstal a ustoupil. Zvedla se a vydala se pomalu k němu.

„Stůj!“ vykřikl. Poslechla ho.

„Co se děje?“ zeptala se opatrně.

„Nechci, aby to zašlo příliš daleko,“ vzdychl. Odměřeně se na ni podíval.

„Nejsem člověk,“ řekl to tak tvrdě a lhostejně, jako by ta slova vůbec nic neznamenala. Popošel na stranu. Jeho obličeje se dotkly umírající sluneční paprsky. Tvář se mu na okamžik proměnila v diamanty. S hlavou skloněnou se vrátil zpět do stínu.

„Jsem-“

„Já vím,“ přerušila ho. Překvapeně se na ni zadíval.

„Jak?“ zeptal se. Věnovala mu jen jeden z jejích okouzlujících úsměvů. Naprosto ho odzbrojila. Dál už se nevyptával. Zahleděl se jí do očí a hledal v nich strach a pohrdání. Nenašel v nich nic víc než obdiv. Chtěl se k ní přiblížit, ale ona ho předběhla.

„Chci, aby si se ze mě napil.“ Odhrnula své hnědé vlasy a nabídla mu krk. Nevěřícně se na ni zahleděl. Pak pomalu sklouzl pohledem na odhalenou kůži. V žilách jí proudila krev. Viděl ji. Teplou a živou. Vzhlédla k němu, z kapsy vytáhla žiletku a lehce přejela po krku. Z rány jí na povrch vystouplo pár kapek krve. Fascinovaně pozoroval, jak pomalu stékají po její bílé kůži.

„Já, já-“ hlas se mu zlomil. Naprázdno polkl. Obklopila ho vůně její krve. Omamná a úžasná. Zježily se mu chlupy po celém těle. Zaplavila ho touha napít se. Cítit tu úžasnou chuť, která se mu rozlije v ústech a zaplaví jeho smysly. Rozechvělým krokem k ní přistoupil. Stiskla mu ruku a zasténala. Jen kousek ho dělil od její teplé, naprosto úžasné krve. Myšlenka přemohla tonoucí smysly. Odstrčil její ruce a ustoupil, až se zarazil o strom. Chtěla mu pohlédnout do tváře, ale nechal ji svěšenou.

„Nemůžu,“ řekl roztřeseným hlasem.

„Proč?“ zamračila se.

„Prostě to nejde!“ Nesouhlasně zakroutila hlavou.

„Když si mě tu našel, tak jsem viděla, jak moc to chceš.“

„Bello,“ pohlédl na ni.

„Chtěl jsem to, ano, ale ne jen kapku. Chtěl jsem všechno, chtěl jsem tě zabít.“ Soucitně na něho pohlédla a přistoupila k němu. Vyděšeně a překvapeně na ni pohlédl. Vzhla se na Edwarda a pevně ho objala. Chvíli stál a poté jí objetí opětoval. Slunce zašlo za horizont. Oba je pohltila tma. Bellina tvář, kterou k němu zvedla byla ponořená do tmy. Sklonil hlavu, stoupla si na špičky a spíš náhodou, než úmyslně se dotkla svými rty jeho. Ucukl, jako by okusil pavoučí jed. Vzápětí se jí sám lehce dotkl, aby ji neztratil. Chtěl něco říct těm sladkým rtům a ty se v odpověď pootevřely. Jednou rukou ji objímal kolem pasu a druhou měl jemně zabořenou do jejích vlasů. Zvedla k němu rozzářený obličej.

„Od té doby, co jsi mě zachránil, jsi to právě ty, na koho myslím, když jdu večer spát a když ráno vstávám. Neuběhla ani jedna minuta, ve které bych nechtěla být s tebou... A doufám, že nikdy nepřijde ta vteřina, co se naše cesty rozejdou."

>>Shrnutí<<

Autor: ScRiBbLe (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neodcházej, prosím... - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře