Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neodcházej, prosím... 3. kapitola

Raptor

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Neodcházej, prosím... 3. kapitolaEdward se rozchází s Bellou, aby ji ochránil, ale je z toho zničený víc, než by čekal. Odjíždí za Esmé a Carlislem.

12.05.2010 (12:45) • ScRiBbLe • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1156×

3. kapitola – Je mi to líto.

Ruku v ruce vyprovodil Edward Bellu domů a s hlavou plnou výčitek se vracel ke své ženě. Jak jsem mohl být tak slabý? Miluju ji, jako jsem nikdy nikoho nemiloval. S ní je můj život opravdovým životem. Jen s ní je jsem úplný. Ona vyplnila ten prázdný díl ve mně. Ale opravdu můžu být tak sobecký a zůstat s ní? Zůstat s Bellou znamená jediné – nevyhnutelnost krutého osudu. Vzpomněl si na její krev, cítil ji jako by byla u něj. Zatočila se mu hlava, do úst se mu nahrnuly sliny. Zvládl to! Odolal tomu, ale co příště? Dokáže to? Nebyl si tím jistý. Už jednou to nezvládl právě se svojí ženou, kdyby to nezvládl s Bellou, byl by to konec, znamenalo by to-

,,Kde jsi byl?“ pronesla ledově Nala. Lekl se a trhl sebou.

„Já-“ odmlčel se a přemýšlel, co řekne. Něco upoutalo její pozornost, vrhla se k němu.

„To je krev?“ zachroptěla. Podíval se na rukáv. Byly na něm dvě kapky krve. Vyděsil se. Byla to Bellina krev! Toužebně vzala jeho ruku do své a přivoněla si ke skoro zaschlé krvi.

„Je lidská,“ ohromeně k němu zvedla oči.

„Já, já-“ nervózně těkal pohledem po místnosti.

„Zachránil jsem člověka,“ vyhrkl.

„Člověka?“ zopakoval s odporem. Uvěřila mu. Úlevou se mu podlomily kolena. Díky mé neopatrnosti na to mohla Nala přijít. Kdyby se tak stalo, znamenalo by to pro Bellu jediné… Ne! Tohle nedopustím! Otočil se a vyběhl ze dveří. Nala za ním něco křičela, neposlouchal ji, teď měl v hlavě jediné – Bellu!

Během pár minut se ocitl u domu, kde bydlela. Opatrně našlapoval do schodů, jako by se bál všeho, co na něj čeká, až zaklepe. Nesměle zaťukal. Nervózně přešlapoval na místě, dveře se otevřely. Stál tam její otec.

„Dobrý večer, je vaše dcera doma?“

„Ano, je,“ podezřívavě si ho prohlédl.

„Potřebuji s ní mluvit,“

„Už je dost pozdě,“

„Nutně.“ Jeho hlas zněl naléhavě. Charlie se na něho zahleděl.

„Tak dobře.“ Zavřel dveře. Zanedlouho se opět otevřely, stála tam.

„Edwarde?“ Vrhla se na něj a objala ho. Tentokrát jí objetí neopětoval. Pustila ho a rozpačitě si skousla ret.

„Děje se něco?“

„Musím ti něco říct.“ Otočil se a odcházel. Chvíli se za ním dívala a pak se k němu rozeběhla. Šli mlčky vedle sebe, až se Edward zastavil a bolestně se na ni zadíval.

„Bello, jsem ženatý.“ Jeho slova se nesla temnou nocí. Zasmála se, myslela, že je to vtip, ale výraz v jeho obličeji říkal něco jiného. Úsměv jí zamrzl na rtech.

„Tohle jsem nechtěl, Bello.“ Chtěl ji pohladit po tváři, ale odstoupila. Zvedla k němu oči, čas se zastavil. Donutila ho, aby našel v těch očích se zatajeným dechem a užasle bolest a lásku.

„Já,“ Když viděl, jakou bolest jí způsobuje, musel na chvíli přestat mluvit, zavřel oči a nedechl se.

„Je mi to líto.“ Ten výraz v její tváři, jako by ji zabíjel, udupával do prachu.

„Je ti to líto?“ zasmála se, ale znělo to spíš jako zaskřípění, zvuk patetický a zlomený zároveň.

„Proč si mě nechal, abych se do tebe zamilovala?“ V jejích slovech byly slyšet slzy.

„Bello.“ Chtěl ji obejmout, držet a už ji nikdy nepustil, ale nešlo to. I přes tu bolest, kterou cítil, ji musel opustit.

„Takže, tohle je ta vteřina?“ V očích ji nemilosrdně pálily slzy. Snažila se je polykat, ale jedna jí stékala po tváři. Hrdlo se mu stáhlo lítostí.

„Ano,“ zašeptal. Utěšilo by ji, kdyby věděla, že Edwardova bolest je ještě větší? Uvnitř se cítil prázdný. Trpce se na něj usmála.

„Sbohem,“ řekla tvrdě a odcházela. Její tělo se zdálo unavené a odsouzené k zániku. Dveře se zaklaply. Nasedl do auta, vztekle bouchl do volantu.  Právě teď ztratil vše, jeho život už neměl význam. Nastartoval auto a rychle odjel. Potřeboval si někomu vylít srdce, někomu se vyzpovídat. Věděl komu. Přijel před dům svých rodičů. Prudce zabouchal na dveře. Otevřela jeho matka Esmé.

„Edwarde, co ty-“ Slova se rozplynula.

„Co se stalo?“ Vrhl se jí do náruče.

„Edwarde?“ Ve dveřích se objevil jeho otec. Pustil Esmé a vkročil do domu. Sedl si do křesla. S hlavou skloněnou se díval na své třesoucí se ruce položené na kolenou, jako by byl tím pohledem zcela pohlcen.

„Co se stalo?“ řekla opatrně jeho matka.

„Potkal jsem dívku,“ začal pomalu.

„Zamiloval jsem se do ní a ona do mě,“ odmlčel se a stále hleděl na svoje ruce. Esmé a Carlisle si vyměnili překvapené pohledy.

„Málem jsem se z ní napil,“ vzhlédl k nim.

„Edwarde!“ Carlislův hlas se rozlehl po místnosti. Esmé se zajíkla.

„Ale neudělal jsem to,“ opáčil.

„Víš, co jsi tím mohl způsobit?! Nejenom sobě, ale i jí!“ rozkřikl se rozlobenně Carlisle.

„Ano,“ špitl.

„A co tvoje žena, Nala?“ Cítil, jak se v něm zvedá vztek.

„Nenávidím ji! Nejradši bych ji zabil!“ procedil skrz zaťaté zuby. Prudce vstal a vší silou udeřil do skleněného stolu. Sklo prasklo a rozletělo se po celé místnosti.

„To neříkej!“ zakřičel Carlisle.

„Udělal jsem obrovskou chybu, když jsem se do ní otiskl a teď si přeju, aby byla mrtvá!“

„Dost!“ zakřičel.

„Člověk chybuje,“

„Ale ty nejsi člověk, nemůžeš si dovolit chybovat!“

„Já vím,“ hlesl a svezl se na zem. Zvedl k nim oči. Leskly se v nich slzy. Esmé si k němu sedla, pevně ho objala a hladila jeho vlasy. Carlisle se nadechl, chtěl něco říct. Jeho žena po něm střelila pohledem.

„To bude dobré,“ utěšovala ho.

„Ne, nebude. Jedině s ní jsem se cítil šťastný!“ vzlykl.

„Nala to ví?“ pronesl klidně Carlisle.

„Ne,“ zavrtěl hlavou.

„Co nevím?“ ozvalo se za nimi.

Autor: ScRiBbLe (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neodcházej, prosím... 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře