Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neodcházej, prosím... - 5. kapitola

3.Maruska - Louka


Neodcházej, prosím... - 5. kapitolaEdward hledá Bellu, ale jeho pátrání se nedaří. Bella se probouzí a zjišťuje, proč se to děje. Takže, prosím Vás o komentáře. Pokud jich tu nebude alespoň 15 (jestli můžu být, tak troufalá), tak nepřidám další díl.

  

 

5. kapitola - Nala

 

Edward

 

Nervózně přešlapoval po místnosti. Hlavou se mu honily zmatené myšlenky. Zasahovala ho jedna hrůzná představa za druhou. Všechny se týkaly Belly.

 

,,Posaď se,” promluvila něžně Esmé.

„Ne!“ zakřičel. Smutně sklopila oči. Všiml si toho.

 

„Promiň,“ omluvil se a stiskl jí jemně ruku. Pak se otevřely dveře, konečně dorazil Carlisle. Edward k němu nedočkavě přiběhl. Carlisle se na něj mlčky podíval.

 

„Tak co?“ řekl netrpělivým a prosebným tónem.

 

„Domů se nevrátila,“ řekl potichu. Edward bolestivě zaúpěl.

 

„Musíme ji najít, jinak-.“ Hlas se mu zlomil.

 

„Dobře, vyrazíme,“ vydechl Carlisle. Edward přesně věděl, kde byla, kam šla. Po chvíli došli na to místo, jejich místo. Cítil ji tu, jako by byla někde tady. Rozeběhl se po jejich stopách přes hustý les. Cítil tu strach, Bellin strach. Zachvěl se a cítil ho jako svůj vlastní. Zanedlouho doběhli k útesu. Už ji necítil. Nebyla tu, jako by odešla z jeho života navždy. Jako by nikdy neexistovala, jako by kus něho odešel spolu s ní. Podlomila se mu kolena a pomalu se svezl na zem. Bezmocně lapal po dechu.

Tady její cesta skončila,” řekl s lítostí Carlisle a položil mu ruku na rameno. V očích měl něhu, soucit a zármutek.

To nemůže být pravda!“ Slyšel se, jak slabě ze sebe vyráží mezi vzdechy. Zvedl k Carlislovi oči, nechápající, plné bolesti, bezmocné. Musí to být omyl, tohle se nemohlo stát! Ne, nemůže to být pravda. Ale je to pravda, Edwarde, vždyť to víš, nezůstal jsi tu s ní. Neochránil si ji a teď je mrtvá. Měl si s ní být, neměl si nikam jezdit. Myšlení najednou bolelo. Všechno bolelo. Měl pocit, že kdyby mohl, tak zemře, že mu srdce pukne tou neskutečnou bolestí. Seděl tam, oči se mu leskly jako mrtvé hvězdy, díval se, jak slunce zachází za horizont a myslel na ni.

Bella

 

Ležela na staré, zatuchlé posteli. Pomalu otevřela oči. Zaúpěla bolestí, hlava jí třeštila a tělo měla v jednom ohni. S námahou zamžourala do tmy. Nic neviděla. V nose jí začal štípat odporný, těžký vzduch. Bylo v něm cítit něco kovového, dobře věděla, co je to. Byla to krev, nevěděla, jestli je její nebo někoho jiného. A pak to uslyšela. Nejdřív tichounké zaskučení. Ztuhla a rychle zamrkla, jako by jí to pomohlo něco vidět. Po druhé to znělo naléhavěji. Skoro nedýchala, naslouchala do ticha, ale slyšela jen tlukot vlastního vyděšeného srdce. Temnou nocí zazněl výkřik – byl to pronikavý, zoufalý výkřik na věky prokletého. Srdce se jí stáhlo. Snažila se posadit, ale ruce měla přivázané k nějaké trubce. Najednou uslyšela tiché, šouravé kroky, které se k ní blížily. V ústech jí vyschlo. Oči upírala na dveře a ty se pomalu otevřely. Viděla dvě postavy, jedna patřila ženě. Byla to upírka, v jejím stínu se někdo krčil. Už ho viděla v lese. Jazyk se jí přilepil na patro. Cítila, jak se jí do srdce vkrádá strach, jaký ještě nikdy nepocítila. Postava ženy se k ní přiblížila, v očích se jí zablesklo.

 

„Tak to jsi ty?“ pronesla jedovatě, pobaveně se zasmála a přimhouřila oči. Bella se snažila uhnout před jejím nenávistným pohledem. Nechápala, co se tu děje a proč je tady. Měla spoustu otázek, ale na většinu nechtěla slyšet odpovědi. Do mysli se jí vkrádaly děsivé představy, že tady zemře. Naprázdno polkla, do očí se jí nahrnuly horké slzy.

 

„Proč?“ vzlykla.

 

„Edward, říká ti tohle jméno něco?“ zvýšila hlas. Zdálo se, že se jí srdce najednou zastavilo. Rázem měla ve všem jasno.

 

„Jsem jeho žena, Nala!“ zasyčela, ale Bella už to věděla.

 

„Miluji ho,“ zašeptala. Nala se rozpřáhla a se vší silou Bellu uhodila do obličeje. Ucítila v ústech chuť vlastní krve.

 

„Dělejte si se mnou, co chcete, můžete mě zabít, roztrhat na kusy, ale nikdy-.“ Hlas jí zlomily slzy.

 

„Nikdy ho nepřestanu milovat,“ dodala potichu. Nala od ní ustoupila dozadu.

 

„Jak si přeješ!“ vrhla pohled na toho tvora, který se stále krčil u stěny.

 

„Běž a vezmi si to, co Edward nikdy nemůže mít!“ přikázala. Bella se na něj podívala a uviděla, jak se mu ústa třaslavě roztáhla v odporném zavrčení. Po zádech jí přeběhl mráz. Bleskově se po ní vrhl, pohyboval se přihrbeně a šátravě, skoro jako pavouk. Nebylo v něm nic lidského. Zahlédla jen stín, jak k ní přiskočil. Po dravčím způsobu jí trhl hlavou, rozevřel čelist a zahryzl se. Zaječela bolestí. Cukala se, snažila se mu vytrhnout, ale nedařilo se jí to. Po chvilce se přestala vzpírat, už neměla sílu. Tiše naslouchala odporným mlaskavým zvukům, které vydávalo to stvoření. Cítila, jak z ní pomalu odchází život. Vzpomněla si na otcovy láskyplné oči, které se na ni smály, na matčina slova útěchy, která jí pomáhala, když byla na dně, zlomená. Srdce se jí stáhlo lítostí nad tím, že už nikdy nevklouzne do jejich náručí. Vzpomněla si na místo, kde ho potkala. Na šumění modrého oceánu, na lehký vítr, který jí cuchal vlasy, na sladkou vůni květin, na to, jaká je tráva na dotek. Na západ slunce a na jeho paprsky, které ji šimraly na tváři. Na něj. Na jeho hluboké oči, do kterých si přála vstoupit, na to, jak se něžně špičky prstů dotýkal její kůže. Na jeho polibky, u kterých zapomínala dýchat. Zatoužila ho ještě vidět, alespoň jednou, naposledy. Po tváři jí stékala slza plná bolesti. Pak ji pohltila temnota a vzala ji do jiného světa, do světa tmy.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neodcházej, prosím... - 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!