Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neplakej!

J.C. Bower - TMI

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Neplakej!Povídka :) Isabella Swonová měla deprese v Phoniexu.....jakoby jí chyběla polovina ..duše a i TĚLA..s její rovnováhou a šikovností byla známá skoro po celém městě. Pak se přistěhuje do Forks a její vidiny ožijí...:)

21.09.2009 (07:30) • TeriCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2495×

Narodila jsem se proto abych umřela a v takovémhle stavu? Nedotknutá,bolestná.... Ptáte-li se mě na to jestli jsem byla spokojená s tímto životem odpovím ano.... zeptáte-li se zdali jsem spokojena ,že umírán odpovím ne... nestihla jsem všechno .... Co můj Jacob? V poslední době jsem za ním ani moc nejezdívala do La-Push! Nelíbí se mi to..... kdybych si aspoň byla jistá ,že mi doopravdy odpustil všechnu tu bolest.

Otevřela jsem oči,bylo to trochu složité,protože mi slunce tak mocně ozařovalo obličej ,že jsem si naokamžik opravdu myslela ,že jsem v nebi.
Vstala jsem s neobvykle lehkým pocitem....a šla se umýt. Jakmile jsem se viděla v zrcadle pocit odpadnul...začlo mě opět křečovitě bolet břicho a já se za něj chytla ,neschopná se pohnout. Maminka už zvyklá mými bolestmi mi pomohla k posteli a řekla: ,,Bello ,zase to bolení viď, nepůjdeš do školy..." povzdychla si. ,,Ach Bello ,to už je asi 10 den v měsíci."
Jen jsem zavrtěla odhodlaně hlavou. ,,Otevřu ti okno,ať ti sem proudí slunce." ,,Ne!" řekla jsem odhodlaně . Zírala na mě s nevysvětlitelně roztáhlýma očima. ,,Od kdy nemáš ráda teplo a světlo?" Chtěla jsem jí říct pravdu. Že je to od té doby co mám ty vidiny ,že od té doby mě žaludek svírá a nejen to. Jakoby mi chyběl kus sama sebe. Taky od té doby co je v mých vidinách zima a déšť. Ale nakonec jsem zavřela ústa a zakňučela. Maminka mě pohladila po hlavě a odešla do práce. Zůstala jsem sama a to bylo zlé. Nechtěla jsem to zažít znovu,zavřela jsem oči ,ale pak zase otevřela i když jsem nevěděla co je lepší. Pak se najednou ochladilo a já věděla ,že už to přišlo. Zavřela jsem oči a nechala se unášet tím nejkrásnějším pocitem a zároveň nejhorším. Přišel ke mě Anděl. Bylo tam rozmazané pozadí neviděla jsem kde a jaká postel to byla.

Lehli jsme si a chvíli si jen vpíjeli do očí. Byl neuvěřitelně krásný. Nikdy jsem si nemyslela ,že si moje chabá fantazie dovede představit něco takového. Měl jasné řezané rysy a neuvěřitelně karamelkové oči. Jeho jemně bronzové vlasy byli ležérně a naprosto dokonale nagelované nahoru takže to vytvářelo nezapomenutlný efekt. Pak mě políbil na tvář a vidina ustala. Vzdychla jsem si a slza mi stekla po tváři. Když míjela bradu rychle jsem jí otřela do peřiny abych si nemusela přiznávat ,že pláču. Už jsem se rozhodla,přes velké bolení břicha a pukliny ve mně jsem vstala a začala dobalovat včera napůl zabalené věci. Musela jsem vybírat pečlivě. Kufr byl zpoloviny prázdný. Neměla jsem oblečení do nejdeštivějšího místa v Americe. Chtěla jsem jet do Forks. Vyndala jsem svoje našetřené peníze a lítostivě se na ně podívala. Bylo mi úzko když jsem jich pár vyměnila v  obchodě za bundu a dva teplé svetry. Když jsem si vzpoměla jak jsem se musela potupovat v té hrozné kavárně abych si nějaké vydělala. Rozhodně jsem toho,ale nelitovala.

Dělala jsem dobře a něco hluboko ve mně co se kdysi Forks tak příčilo na mě křičelo: ,,Jeď ,Jeď ! Konečně ! " Bylo mi trochu zle když jsem to večer oznamovala Renée. Podívala se na mě s hlubokým  otazníkem v očích. Pochopila jsem co se jí nezdá a řekla jsem jí. ,,Potřebuju změnu a chci vidět Charlieho mami,to přeci pochopíš ne ? " Trochu jsem jí uklidnila ,ale né natolik. Nesměla jsem zapomínat ,že je to pořád moje bláznivá,ustaraná,chaotická maminka. Nakonec jsem seděla v letadle a ani jsem nevěděla jak. Vzala jsem si sluchátka a poslouchala ukliďnující hudbu houslí,kterou asi letadlo mělo říkat,nejbojte se nic se vám nestane,doletíme v pořádku!
Chtělo se mi vykřiknout ,že to vím a,že to tak přeci musí být...nemohu se celý život chovat jako blázen. Pak jsem se,ale podívala na cestující vedle mě a přišla na jiné myšlenky. Byla  to žena tmavé pleti,ale dost zvláštně oblečená. Připomínala mi obrovský brus na velikonoce. Měla na sobě spoustu vrstev strakatého oblečení a usmívala se na všechny strany.
♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥
Čím jsme se blížili Forks tím mi bylo líp a břicho povolovalo. Bolet přestalo až když už jsem seděla v Charlieho policejním autě.
,,Vypadáš mnohem vyšší než naposled", utrousil Charlie na rozpoustání konverzace. ,,Hmm,díky mám možná jen vysokou podrážku."  A pak jsme mlčeli ..to bylo na Charlim moc příjemné :) Nenutil vás mluvit zbytěčně.
Vybalila jsem si a koukala se na pokoj. Stěny byli modré a postel velká dřevěná. Na posteli bylo spoustu barevných opraných polštářů a pohoz byl velmi veselý. Byl to tuším nějaký odstín fialové. Pokoj se nezměnil až na nástěnku a pár kusů nábytku navíc. Přibyla tu skříň pro mě abych si sem bezpečně vložila oblečení bezestrachu,že se na mě při otevření sesype lavina látky. Pak tu přibyl stůl s velmi starým počítačem. Měla jsem naštěstí svůj notebook,který jsem dostala od mamky a Phila dohromady k Vánocům. Bylo mi dobře až na ten déšť. Taky tu bylo hodně zeleno,myslím venku,ale to mi už nevadilo začínala jsem si zvykat. Jakmile jsem si na poličky vystavila fotky Renée a Phila na basebolovém hřišti,zapla jsem si telefon a zavolala jí. Zvedla to celá ztřeštěná a ozvala se : ,,Halo? Bello! Jsi v pořádku,jaký byl let,co Charlie ? A prší? "
Poslední otázce jsem se musela zasmát. Bylo jasné ,že prší. Vždycky pršelo. ,,Ahoj mami,uklidni se ,všechno je v pořádku. Cítím se  klidně,Charlie má radost,že mě vidí. Let byl dlouhý nakonec jsem to celé prospala. Říkala jsem ti,že to zvládnu ."  Ozvalo se něco jako Uff. Potom jsme si s Renée prohodily pár slov. Takových rádoby pravidel. Že si budeme každý den psát a,že mě co nejdřív přijede navštívit. A ať o sobě dávám co nejvíc vědět jinak prý i bude kontrolovat Charlieho.

Po hovoru jsem s sebou plácla na postel a byla velmi,velmi unavená.

Autor: TeriCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neplakej!:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře