Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nepolíbená, ale přece dokáži milovat - 34. kapitola

17.09.2011 (20:15) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 42× • zobrazeno 5420×

„Nepouštěj mě,“ zasténala jsem a vychutnávala si poslední doznívání rozkoše.

„Neboj se, nikdy,“ ujistil mě a vyžádal si ode mne jeden nemotorný polibek, což bylo v tomhle stavu mé maximum. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a Edward si začal jemně pohrávat s mými vlasy přilepenými potem k mé tváři.

„Bolelo to?“ zeptal se poťouchle.

„Ne,“ zakroutila jsem stále ohromeně hlavou.

„Jsi při tom rozkošná,“ pronesl těsně u mého ucha a pak se postavil i se mnou v náručí. „Je čas na spánek,“ pousmál se a položil mě do peřin. Nestydatě si mě prohlížel, až jsem pocítila mírný stud a zvlhlá stehna přitiskla k sobě. „Jednou z tebe vykřešu všechnu vášeň, která se v tobě skrývá,“ usmál se a položil se vedle mě na záda a mou hlavu si položil na hrudník. Když jsem se k němu ještě víc přitiskla, pocítila jsem něco tvrdého a po pár vteřinách mi došlo, co to je.

„Ty... ty jsi...“ nedokončila jsem a soucitně na něj pohlédla.

„Vzrušený?“ doplnil, „na nejvyšší stupeň, ale rád počkám klidně i čtvrt století,“ pronesl galantně.

„Děkuju,“ špitla jsem, „asi bych si měla obléknout tričko na spaní,“ pronesla jsem a se vším sebezapřením se od Edwarda odtáhla a posadila se na posteli.

„Pokud ti překáží ten župan, klidně si ho svlékni... a tričko není potřeba,“ provokativně se usmál.

„Jste chlípný, pane Cullene!“ dělala jsem uraženou, ale v mysli se tiše smála.

„A vy provokativní, slečno Swanová,“ zašeptal medově, až se mi jeho onyxové oči zařezaly do posledního mozkového závitu. Konečně jsem se odhodlala vstát a vyzkoušet tak, zda mě nohy unesou. Pár vteřin jsem si připadala jako batole, kterému se podařilo zvednout zadeček s plínkou a přitáhnout se u stolu baculatýma ručičkama, pak jsem ale nabrala ztracenou rovnováhu a popošla jsem ke skříni.

„Bylo to tvé první vyvrcholení?“ ptal se zvědavě, až jsem se zapýřila, nejsem na takové otevřené konverzace zvyklá a myslím, že během dnešního večera jsem se mu otevřela víc než dost. „To ano,“ přisvědčil spokojeně.

„Tahleta věc se čtením myšlenek se mi moc nelíbí,“ zavrtěla jsem hlavou a prohlížela si, co bych si na spaní oblékla.

„Nesdílím tvé pocity a ty odvádíš téma,“ obvinil mě s úsměvem.

„Ano, Edwarde, jsi můj první kluk ve všem – první polibek a první vášnivý polibek," zdůraznila jsem, „první upír, první při mém... No, prostě první,“ rozhodila jsem rukama a vzala jedno šedivé tričko velikosti XXL, ve kterém se mi jistě bude spát pohodlně.

„Rád tě trápím,“ natáhl ke mně své paže a s úšklebkem pozoroval, jak se schovávám za dveře skříně, abych se mohla převléct, naštěstí jsem si taky včas uvědomila, že nemám spodní kalhotky.

„S tebou budu mít ještě hodně práce,“ zamračil se, když jsem vylezla s tričkem sahajícím mi až ke kolenům. „Víc cudně už vypadat nemůžeš, ale oceňuji, že se mě nesnažíš svádět jako všechny ostatní, hned se cítím o něco líp.“ Zasmála jsem se a s podivným pocitem blaženosti se vypravila k posteli.

„Nevejdu se tu,“ konstatovala jsem, když jsem si uvědomila, že překryl skoro celou postel svým tělem. Bleskurychle mě stáhnul k sobě a naše těla přitisknul jako dva plátky sýru v obalu. Nebránila jsem se.

„Jsem unavená,“ šeptla jsem do jeho ramene.

„Omlouvám se, dnes jsem ti nedal pokoj, viď?“ tvářil se provinile a hladil mě po zádech.

„Jsem příjemně unavená,“ vysvětlila jsem a potěšena jeho vítězným výrazem zavřela klížící se víčka.

„Miluju tě,“ zašeptal do ticha a já se k němu přimkla ještě víc.

„Taky tě miluju,“ usmála jsem se a byla v šoku, že se tohle děje právě mně. Chvíli jsme mlčky leželi, ale pod tíhou dnešních událostí jsem se o pár minut později začala propadat do snového bezvědomí.

Ocitla jsem se na louce. Všude rostly ty nejkrásnější druhy květin, jaké si jen dokážete představit, svítilo sluníčko a rozehřívalo mou ztuhlou pokožku.

„Bello?“ ozvalo se za mnou a já se s trhnutím otočila. Stála tam žena, měla čokoládově hnědé vlasy, které na sluníčku vrhaly červené odlesky – přesně jako ty mé.

„Mami?“ vydechla jsem překvapeně a se slzami v očích oněměla. Dívala se na mě tím úchvatným a láskyplně mateřským pohledem, který jsem nikdy nepoznala a připadalo mi to tak samozřejmé, až z toho bolelo srdce. „Mami,“ vydechla jsem opět a rozeběhla se jejím směrem.

„Ano, holčičko,“ zašeptala s úsměvem.

Utíkala jsem, co mi síly stačily, ale čím víc jsem se snažila, tím dál maminka byla. Natahovala jsem před sebe paže ve snaze si ji přitáhnout, ale jakoby mi někdo nechtěl dopřát těch pár vteřin v jejím náručí.

„Mami, musím ti toho tolik říct!“ vykřikla jsem a sledovala, jak rozpíná své páže a zve mě k sobě. Usmívala se a byla tak neskutečně krásná, až jsem si s hrůzou uvědomila, že si ji téměř nepamatuju. Pak jakoby ji něco začalo táhnout zpátky. Její nohy se nikterak nepohybovaly, jen se posouvala dál ode mě. Chtěla jsem přidat na běhu, ale byla jsem až příliš unavená a najednou se mi z dohledu ztratila úplně. Když jsem zastavila a rozhlédla se kolem, uvědomila jsem si, že stále stojím na tom stejném místě.

„Bells.“ S trhnutím jsem se probudila... ne, probudil mě slabý šepot mého jména. Připadala jsem si utahaná, jako bych uběhla maraton. Zamžourala jsem do tmy, dlaněmi šátrala naslepo, dokud jsem si neuvědomila, že vedle mě leží Edward.

„Edwarde?“ vydechla jsem tiše v otázce a dostalo se mi tiché odpovědi v podobě zamručení.

„Chceš si o tom promluvit?“ zeptal se a jistě mě pozorně sledoval.

„Teď ne, jsem hrozně unavená... kolik je hodin?“ ptala jsem se s nadějí na dalších pár hodin poklidného spánku.

„Ještě máš spoustu času, tak jen spinkej,“ políbil mě na líčko, přitiskl pevněji k sobě a pořádně mě zachumlal do peřiny. Chvíli mi trvalo, než jsem opět zabrala, protože jsem z toho všeho byla tak nějak naměkko. Navíc jsem si konečně připustila, že už si ani pořádně nepamatuju, jak maminka vypadala. Na její hlas, její objetí či pohled...

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nepolíbená, ale přece dokáži milovat - 34. kapitola: