Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nepravděpodobné? Ale jděte! - Prolog

09.12.2010 (21:00) • Texy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2695×

Spoluautorská povídka s Verony1, která se zrodila v našich myšlenkách. Bylo jen otázkou času, než ji začneme publikovat. Prolog je mým dílem, další kapitola je od Verony. Doufáme, že se bude líbit a moc vás prosíme o komentáře, jak se vám náš nápad líbí. Mimochodem, jeden smajlík vás snad nezabije a ještě oceníte tvorbu, která nevznikne jen tak z ničeho nic. Samy autorky o tom ví své.

Děkujeme!

° Prolog °

I ta největší absurdnost se může stát krutou realitou.

Nikdo:

Bella Swan je mladá teenagerská holka, která žije se svojí potrhlou mamkou a jejím přítelem Philem ve Phoenixu v rodinném domku u pláže, a má se stěhovat ke svému otci Charliemu do Forks.

Říkáte si, že to už znáte a je to ohrané? Já se vám nedivím. Ale tenhle příběh bude trochu jiný. Pokud vydržíte dokonce prologu, věřte, že uvidíte nějaké rozdíly. A celý tento příběh se bude ubírat jiným směrem. Nu, posuďte sami.

Když se Bella ráno probudila, přivítal ji obličej její věčně vysmáté maminky, která jí donesla snídani do postele. Užívala si poslední týden se svojí dcerou, co to šlo. Bella se svobodně rozhodla, že odjede ke svému otci, aby mamce zbytečně nepřekážela. I když ona jí tvrdila, že nepřekáží, Bella to cítila jinak. A tak se jednoho slunečného dne rozhodla, že odjede.

Její otec byl štěstím bez sebe, ale když mu následně došlo, co obnáší mít doma sedmnáctiletou pubertální dívku, zhrozil se. Ale neodvolal to a začal Belle upravovat pokojíček. Koupil jí novou postel, nové povlečení a dokonce i nový počítač. Prostě se taťka překonal. A rozhlásil to po celém městě, aby všichni věděli, že náčelníkovi policie přijede dcera.

A Bella si užívala pozornosti na svou osobu. Nebyla to totiž ta Bella, kterou většina vás zná. Tichá, uzavřená, výborná ve škole. Ne. Tahle Bella byla průměrnou studentkou, která byla ráda středem pozornosti, a měla obrovské množství přátel. Často ráda chodila na akce, nakupovat nebo třeba do kina. A milovala tanec.

Poprvé se setkala s tancem jako malá, když ji maminka přihlásila na balet. Ale Bellu to nebavilo, a tak skončila. Mamince to bylo líto, tak se Bella rozhodla, že bude dělat něco jiného. Jednou šla ze školy, mohlo to být tak v páté třídě, a uviděla na ulici tanečníky. Tolik ji ten styl uchvátil, že začala chodit do taneční skupiny a patřila mezi nejlepší.

Naštěstí se nenechala unést i taneční módou. Nenosila kalhoty s rozkrokem až u kolen ani zbytečně velká trička. Oblékala se spíše podle poslední módy. Úzké džíny, dlouhé barevné topy. Ale mohli jste ji na ulici potkat i v tuctovém oblečení, protože nosila to, v čem se cítila pohodlně. Ale ani v tom tuctovém oblečení byste ji nepřehlédli.

Víte, ona Bella byla zvláštní. I když žila ve městě, kde neustále svítilo slunce, ona měla bílou pokožku, která jí dokonale kontrastovala s jejíma čokoládovýma očima. A také s vlasy, které měly tmavě hnědou barvu. Vysoká sice moc nebyla, jen něco přes sto šedesát centimetrů, ale co vám příroda nenadělí, musíte si nějak vynahradit. A v tomto případě to byly podpatky.

Na poslední večer ve Phoenixu se s kamarádkama domluvila, že si zajdou do kina na film, o kterém všichni básnili, opěvovali ho a jenom chválili. Bella byla sice velmi smutná, že odjíždí a že všechny kamarády má ve Phoenixu, ale na druhou stranu čekala od Forks něco nového. A tak když zjistila, na který jdou film, byla šťastná. Chtěla na něho sama jít, ale zjistila, že ve Forks není kino a pochybovala, že by ji taťka hned po příjezdu pustil do kina. A tak jí kamarádky udělaly radost a koupily jí lístek na Stmívání.

Odešla z kina s úsměvem na rtech, který měl ale dva důvody. Prvním, ostatně jako u každé dívky, která odcházela z kina, to bylo kvůli Edwardovi a celému příběhu. Ale druhým důvodem byl fakt, že hlavní hrdinka se jmenovala stejně jako ona.

Když se rozloučila s kamarádkami i s maminkou a jejím přítelem a nasedla do letadla, nemohla spát. A její fantazie začala pracovat na plné obrátky. Představovala si, že se stane všechno tak, jak to bylo v kině. Že přijde na první hodinu biologie a tam uvidí Edwarda a postupem času zjistí, že je upír a všechny holky jí ho budou tiše i nahlas závidět. Celou dobu se tím zabývala, ale když na letišti uviděla svého taťku, všechno vypustila z hlavy a šla se s ním přivítat.

Ale podívejme se i na druhou hlavní postavu této povídky. Na Edwarda! Každá dívka by chtěla kluka jako je Edward. Vzhledově připomíná manekýna, vybranou mluvou kluka z minulosti a srdcem ochránce a milujícího kluka.

Jeho byste na ulici nepřehlédli. I když celkovým vzhledem je tuctový, protože hodně kluků má bronzové nepořádné vlasy, vypracované tělo, perfektně upravené ruce i tvář a dokonale padnoucí hezké oblečení, přeci jenom detaily jeho vzhledu už jsou ojedinělé. Oči v barvě roztaveného zlata nemá hned jen tak každý, alabastrově bílou kůži také ne a to jeho neskutečné charisma! Za to ale nemůže on, nýbrž to, čím je.

Edward žil se svojí adoptivní rodinou různě po celém světě, ale zrovna teď byli u známých na Aljašce. V poslední době neměl moc rád společnost, tak nechal všechny své sourozence, Alice, Jaspera, Rosalie i Emmetta, s rodiči, Carlislem a Esmé, v domě a sám odešel do lesa. Jen tak si pročistit hlavu.

Edward byl vždycky veselý kluk, který si užíval svého života plnými doušky. Lépe řečeno, užíval si svého věku, který se už nezmění. Navždy sedmnáctiletý! No komu by se to nelíbilo? Nemusel řešit problémy se stárnutím, s hledáním manželky nebo třeba s hledáním práce. Pokaždé se všechno opakovalo. Až na tu manželku.

Edward s rodinou jezdil po celém světě, aby skryl svou pravou identitu a v každém novém bydlišti nastoupil na střední, vystudoval ji, potom se někam přihlásil do zaměstnání, kde vydržel jen chvíli, aby nikdo nic nepoznal a potom se znovu odstěhovali. A takhle to dělali všichni z jeho rodiny.

Ale Edward se přeci jenom od ostatních něčím lišil tak, že hodně vybočoval. Nepočítaje to, že byl schopný číst myšlenky. Jako jediný z rodiny neměl svou druhou polovičku. Ať se snažil sebevíc, vymetal všechny večírky v okolí, všechny festivaly i koncerty, nemohl najít tu pravou. Poslední dobou už byl velmi zoufalý. Chodil za svojí nejoblíbenější sestrou Alice, aby se podívala do budoucnosti, jestli mu to s nějakou dívkou, kterou si vytipoval, vyjde. Ale ona mu pokaždé řekla ne. Ale i to se mělo změnit.

Jednou, bylo to den před odjezdem do nového bydliště, se rozhodl, že se všemi svými sourozenci půjde do kina. Dlouho tápali, na který půjdou film, ale když se dozvěděli, že dávají film o upírech, neváhali ani chvilinku. Koupili si lístky přes internet a vyrazili do celkem dost vzdáleného kina úplně natěšení, že se budou opět smát, protože filmy o upírech jim přišli vždycky směšné.

Ale z kina vycházeli všichni, až na Emmetta, který se smál od začátku až do úplného konce, zaražení. Kdyby tušili, že Stmívání bude až tak realistické, raději by na ten film nešli. Ale co je zarazilo ještě víc, byla jména postav. Edward, Alice, Jasper, Rosalie, Emmett, Carlisle, Esmé. Přemýšleli, jestli je někdo vystopoval a natočil o nich film. Přišlo jim to sice jako velká absurdnost, ale v dnešní době je možné všechno.

Emmett je ale přesvědčil o tom, že to byla pouhá shoda náhod a svoji dobrou náladu přenesl na ostatní. Dokonce i na Edwarda, který se jinak poslední dobou neustále mračil.

Když přijeli domů, ptali se rodičů, do kterého města se stěhují. Edward se ani ptát nemusel, přečetl jim to z myšlenek a totálně znehybněl. V jejich myšlenkách bylo pouze jedno malé městečko. Forks. Městečko, kde se odehrával děj celého Stmívání. Ale po prvotním šoku se uklidnil a přišla vlna jeho vlastních myšlenek, ve kterých si utvářel svou vlastní budoucnost s Bellou Swan. Sice nevěřil tomu, že by to mohla být pravda, ale mít alespoň imaginární partnerku, by také nebylo na škodu.

Bella i Edward se zabydlovali a nemohli se dočkat prvního školního dne. Ale ani jeden nepomyslel na to, že by se něco tak nereálného mohlo stát skutečností.

Texy / Verony1 / 1. kapitola

Autor: Texy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nepravděpodobné? Ale jděte! - Prolog: