Tak, a máme tu epilóg, nie príliš dlhý, ale nechcela som tam zbytočne natlačiť vety, ktoré by to celé zničili. Nečakajte, že bude plný emócií a bude sa končiť vetou: A všetci žili šťastne až do smrti alebo teda po celú večnosť. Máte tu krátky náhľad, ako to vyzeralo o štyri roky, o ich dieťatku... Dúfam, že sa vám takýto epilóg páči aspoň trochu. :) Forevergirl
10.08.2011 (07:15) • Forevergirl • FanFiction na pokračování • komentováno 70× • zobrazeno 8413×
Epilóg:
„Demetri, ak okamžite nedáš Edwarda z toho stromu dole, roztrhnem ťa ako hada!“ kričala Bella na Demetriho cez celý hrad, keď ich zbadala zo svojej izby a hnala sa rýchlo dole. Vonku sa už stmievalo. No v tej chvíli vyletel Edward zo svojej pracovne a objal svoju manželku.
„Nechaj ich tak,“ šepol jej do ucha a dravo sa vrhol na jej pôvabné pery. „Chcem si ťa aspoň na chvíľku užiť.“
Bella mu bozky oplácala, no potom sa od neho odtiahla, bol zmätený. „Nemáš byť stále vlezený v pracovni. Tvoj vlastný syn ťa nevidel už týždeň, ani ja,“ vyčítala mu Bella. Edward si povzdychol a sklonil sa k jej ramenu, položil si naň hlavu a tvár si zaboril do jej krku.
„Chodím za ním každú noc, keď spí,“ odvetil do jej pokožky na krku.
„Áno, ale on nevie, že si s ním.“ Bella si založil ruky na prsiach a nahnevane naňho pozerala. Zdvihol hlavu a ospravedlňujúco sa na ňu usmial, ale Bellou to absolútne nepohlo.
„No tak, miláčik. Vieš, že sa musím postarať o všetky územia, aby boli v správnych rukách, je to náročné aj na upíra. Vydrž pár dní a budem voľný,“ sľuboval jej a zlatými očami klipkal ako bábika, nemohla sa naňho v tejto chvíli hnevať.
„Mal by si ísť za ním aspoň teraz, než si k tomu znova sadneš. A dúfam, že to bude trvať naozaj len pár dní. Miesto vedľa mňa v posteli je príliš studené a ja som prečítala takmer celú knižnicu,“ šepla laškovne. Edward natiahol ruku k jej vlnitým vlasom a prehrabol jej ich.
„Myslím, že dnes v noci by som si mohol urobiť čas. Aj tak mám pocit, že namiesto tých papierov stále vidím len moju nahú manželku,“ priznal a zoširoka sa usmial. Pritiahol si ju za boky k sebe, oči mu diabolsky svietili a venoval svojej prekrásnej manželke ešte jeden vášnivý bozk. Chytil ju okolo pásu a pomaly išli von za svojim synčekom.
„Včera som dokončil tie návrhy na náš nový dom, potom ti ho ukážem,“ poznamenal Edward cestou.
„Nemusíme stavať dom, môžeme ostať tu na hrade,“ povedala mu Bella, ale vedela, že svojho tvrdohlavého manžela nepresvedčí.
„Bella, pre malého toto nie je vhodné miesto na vyrastanie.“ Žiarivo sa usmial na svoju ženu, keď sa naňho mračila. „Nemrač sa, miláčik. Budeš mať vrásky.“
Bella ho pleskla po hlave a z hrude sa jej ozvalo vrčanie. Edward sa začal smiať a vo dverách do záhrady sa vpil do jej pier. Musel si ju nejako uzmieriť, očividne mu to pomohlo okamžite.
„Podvodník jeden,“ šepla mu do pier.
„Už viem ako na teba, anjelik.“ Bella pootvorila pery, aby niečo povedala, ale Edward ju zastavil svojimi ústami, keď si dožadoval pozornosť svojej krásky.
„Ale no, je tu dieťa,“ ozval sa Emmettov pobavený hlas. Bella sa hneď odtiahla od Edwarda, ten zavrnel ako starý kocúr, keď ho pustila a zavrčal na Emmetta. Ale vtom sa ozval tenký smiech ich synčeka. Rozbehol sa k nim, skočil k Edwardovi, ktorý si ho vyhodil do náručia.
„Ocko, že mi dnes prečítaš rozprávku?“ spýtal sa ho malý Edward a uprel naňho prosebný pohľad. Bella sa na oboch blažene usmiala, mal pred sebou krásny pohľad.
„Samozrejme, zlatíčko, choď sa zatiaľ umyť a ja potom prídem, dobre?“ Maličký sa rozžiaril a vlepil svojmu ockovi veľkú pusu na líce. Vyskočil mu z náručia a rozbehol sa do hradu.
„Idem ho okúpať,“ šepla Bella a vybrala sa za ich synom, ale Edward ju zastavil. Pritiahol si ju k sebe a pery priložil k jej uchu.
„Len čo zaspí, budem sa venovať svojej sexi manželke, mohla by si si potom dať tú červenú košieľku,“ šepkal jej vzrušeným hlasom a svojím vzrušením sa otrel o jej boky. Bella potichu zavzdychala, oči jej v momente sčerneli. No vtedy sa za nimi ozval tichý smiech. Emmett.
„Dúfam, že máš tie plány už urobené, lebo ešte deň s tvojimi bratmi a skončia roztrhaní na kusy,“ zavrčala Bella, odtiahla sa od Edwarda a pomaly kráčala do hradu. Edward ešte chvíľu so zasnením sledoval pohybujúce sa boky svojej manželky a potom sa nahnevane otočil na Demetriho s Emmettom.
„Obaja potrebujete nejakú ženu, ste úplne nemožní!“ štekol po nich.
„Ja mám dnes rande,“ ozval sa Emmett zrazu a zamyslene sa usmieval.
„S kým, prosím ťa?“ spýtal sa ho Edward so sarkastickým tónom, Emmetta to trochu rozladilo, lebo naňho zavrčal.
„S Rose, keby si nevedel, kto to je, tak je to najlepšia priateľka tvojej ženy. Teba síce nemá rada, ale mňa áno.“ Ešte naňho teatrálne vyplazil jazyk a namosúrene sa vrátil do hradu. Demetri len pokrčil ramenami.
„Ja idem na lov,“ oznámil mu a zmizol mu pred očami. Tak sa Edward tiež vybral do hradu za svojimi dvoma anjelikmi.
„Mami, však ocko príde za mnou?“ pýtal sa Edward svojej mamky, keď ho umývala v malej vaničke. Edward má už štyry rôčky, stal sa z neho múdry poloupír, ktorý je ich neskutočným darom a šťastím. Vlasy a tvrdohlavosť má po svojom ockovi, ako vždy hovorí Bella a takisto aj meno. Edwarda priam rozplakala, keď mu povedala, že chce, aby sa ich syn volal po ňom. Je to malý čertík, ale na svoj vek úžasne múdry.
„Neboj sa, miláčik. Ocko už bude mať viac času, robil plány na náš nový dom a ešte má pár povinností. Ale dnes mi sľúbil, že bude mať na nás viac času, dobre?“ povedala mu nežne a na hlavičku mu dala uterák, aby mu vysušila bronzové vlasy.
„Nebudeme sa sťahovať ďaleko od uja Emmetta a Demetriho, však?“ spýtal sa jej okamžite a tvár mu vykúkala z osušky. Belle žiarili oči pri pohľade na maličkého.
„Zlatíčko, ujo Emmett a Demetri pôjdu s nami. Hrad necháme chvíľu tak a pôjdeme všetci do Ameriky, do malého mestečka Forks. Dedko hovoril, že tam je stále zamračené a chceme, aby si bol medzi ľuďmi, tam budeš mať tú možnosť, dobre?“
Edward sa na chvíľu zamysel, no potom sa rozžiaril. „Už sa teším,“ povedal jej a pobozkal ju na líce, keď uňho kľačala. Chytila ho do náručia, pritúlila k sebe a išli do jeho izby. Edward vliezol pod prikrývku a Bella zapla malú stolnú lampičku. Z jednej strany si k nemu ľahla, vtedy sa otvorili dvere. Dnu vošiel rozžiarený Edward, z poličky plnej kníh zobral jednu s čarovnými rozprávkami a ľahol si k Edwardovi z druhej strany.
Maličký sa naňho sladko usmieval a čakal, až začne s čítaním. Edward mu dal bozk na čelo a začala čítať. Malý ho celú dobu počúval, Bella sa na nich blažene usmievala, mala také šťastie, až to bolo nemožné. No ich chlapček bol o chvíľku tuhý, spinkal medzi nimi, bol taký krásny. Bella sa postavila a odložila knihu. Edward bol v momente u nej, ale Bella ešte prikryla poriadne malého Edwarda. Postavila sa nad posteľ a sledovala toho anjelika.
„Je úžasný,“ šepol jej Edward, objal ju zozadu okolo pásu a hlavu si položil na jej rameno, takto mali tváre vedľa seba.
„Po svojom ockovi,“ povedala mu Bella a nežne sa usmiala na ich synčeka, ktorý spokojne oddychoval.
„Nie, po jeho úžasnej mamičke. Múdrosť, krásu, tvrdohlavosť...“ vymenúval, až ho Bella zastavila svojimi prstami, keď mu prešla po perách.
„O tej tvrdohlavosti by sme sa mohli dlho hádať. Ale je rovnako charizmatický ako jeho ocko. Stačí jeden úsmev, dotyk a všetky ženy mu budú ležať pri nohách.“ Obaja sa potichu rozosmiali.
„Ešte som ťa nevidel ležal pri mojich nohách,“ šepol jej laškovne do ucha a zubami ho pohladil. Bella ho capla s chichotom po hlave.
„Ani nikdy neuvidíš. Ale chceš vedieť, čo robí so mnou tvoj úsmev?“ Edward začal horlivo prikyvovať na jej otázku. Bella ho chytila za ruku, ktorou ju objímal a klesala ňou po tele, až prešla k zapínaniu riflí. Jeho ruka už samovoľne vkĺzla nižšie a dotkla sa jej horúceho miestočka.
„Presne toto,“ šepla mu odpoveď na svoju otázku. Edward sa zachvel a vyhodil si svoju manželku do náručia. Ešte podišiel k postieľke a pobozkal maličkého na čelo a v sekunde bol s Bellou v ich spálni. Zvalil ju na posteľ, no Bella ho hneď pretočila pod seba a zavrčala naňho.
„Ako je možné, že sa to stalo?“ spýtal sa Edward so smiechom.
„Čo myslíš? Že práve ja som skrotila neskrotného milenca?“ šepla so vzrušením v hlase.
Edward ju prevalil pod seba. „Chceš povedať, že už nie som taký dobrý milenec ako predtým? Už viem, som asi pod papučou,“ odvetil jej laškovne a rukou sa vnoril do jej podprsenky.
„Áno,“ vzdychla Bella. „Už nie si taký dobrý, už si geniálny milenec. A teraz sa mi okamžite venuj, lebo sa zbláznim od vzrušenia.“
Edward sa znova rozosmial. „Ale buď trochu tichšie, miláčik, lebo zobudíš maličkého,“ upozornil ju a vášnivo sa vrhol na svoju manželku.
„Pamätáš na tie dni, keď si má zvádzal a ja som ťa odmietala? Veľa sa toho zmenilo,“ skonštatovala. Edward sa na ňu pobavene pozrel.
„A pamätáš, keď si mi vtedy v lese dala tú facku, ty dračica?“ Bella sa zasmiala a chytila mu tvár do dlaní.
„Vy dvaja ste pre mňa všetkým, milujem vás, až to nie je možné,“ šepla mu s vážnym výrazom.
„Aj my ťa milujeme, anjelik. Navždy.“
Tak čo? Páčilo sa?
Všetkým Vám chcem neskutočne poďakovať za všetky komenty počas celej poviedky. Boli pre mňa obrovským povzbudením a radosťou. Síce sa táto poviedka skončila, ale ja v písaní pokračujem, ale toto bola zatiaľ moja najobľúbenejšia poviedka z tvorby, ktorá sa mi skvelo písala. Chcem začať písať poviedku Vášnivé výzvy, tak sa možno "stretneme" tam. :) Ešte raz Vám neuveriteľne ďakujem.
Autor: Forevergirl (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Neskrotný milenec - Epilóg:
Táto poviedka bola dokonalá. Toť vše.
Děkuji,děkuji,děkuji.Strávila jsem s touto povídkou nádherné chvíle.
Tahle povídka byla vážně skvělá Je škoda, že už končí, ale konec byl krásný Prostě náááádherná povídka
Všetkým vám ďakujem za komenty, či za názory.
Ale určite túto poviedku zmažem po určitej dobe, lebo som to na konci celé pokazila a už ma prešla aj chuť do písania. Ale aj tak vám ďakujem, že ste komentovali všetky kapitolky.
An: naprosto s Tebou souhlasím. Naštěstí máš více citu než já a napsala jsi to diplomaticky
S touto povídkou jsem snad od začátku do konce. Někdy jsem sice koment zapomněla... Ale rozhodně jsem přelouskala všechno se zatajeným dechem. Tento konec se mi líbil i přes jisté maličkosti, které ovšem tak neřeším, protože jinak to byl naprosto skvělý příběh. Oceňuji, že tam byl malý Edward místo Renesme a celkově z posledního dílku prostě dýchala ta atmosféra, pohoda, klídeček. Rozhodně se ti to povedlo.
Celkově se mi povídka moc líbila, ale při té poslední a předposlední kapitole jsem se nestačila divit. Všechno bylo dobře rozepsané, bylo to dobře poskládané a dobře napsané, ale pořád to mělo velké ALE. Doufám, že přijmeš malou radu na závěr. Někdy je méně více a i jediná věta dokáže pokazit dojem, v tvém případě to byly hned dvě věci. Povídka sama o sobě stála pevně v základech, ale pokud jsi zvolila jako komplikaci znásilnění byl to zásadní děj, ale v něm jsi vyhořela. Každá, KAŽDÁ znásilněná žena má své příznaky a pochybuju, že by se hned Bella chtěla tulit a smát jak je Edward úžasný. Neměla by na to prostor. Někdy jsou lepší komplikace takové, které ti děj nezmění na úplně novou rovinu. Kdybys tím znásilněním mínila Bellu nechat odejít, nechala ji trpět dlouhodobým strachem z doteků, nebo ji alespoň podrobila několika denní depresi, ze které by vzešlo něco nového, bylo by to v pořádku, ale ty jsi jen vyplnila text, který v sobě neměl absolutně žádnou emoci ublížené ženy. Pomíjím to, že je Bella upírka, což znamená, že je poměrně dost nebezpečná. Pochybuju, že zvíře zahnané do kouta by se nebránilo. Bella se chovala jako křehká lidský květinka. Příště bych se tohohle vyvarovala, pokud nebudeš psát povídku o Belle, který se přes celý děj bude snažit důvěřovat mužům z ošklivého zážitku. Jen málo autorek dokáže popsat dobře takové věci jako znásilnění, potrat a smrt. Buď je to geniální, nebo příšerné, nic mezi tím. Bohužel se ti to nepovedlo a myšlenka tak vyšuměla, jak asi měla, protože jsi z Petera potřebovala udělat padoucha za každou cenu, ale nedomyslela jsi důsledky, které by z toho Bella musela mít. Pět vět přemlouvání a dva záchvaty pláče, popřípadě jedna sprcha, byla dost málo. Nejreálnější povídky, převážně čerpají z nějakého zdroje. Stačilo by si přečíst na netu rozhovor někoho kdo to prožil. Příště by ten okamžik mohl být emocionálnější a nás čtenáře zasáhnout. A další věc to těhotenství, to bylo snad ještě horší než znásilnění. Nejen, že to přišlo v blbou dobu, tak i fantasy svět má své zásady a když jsi si u své povídky stanovila hranice, že se bude odehrávat s reálnými problémy, tak ten „duch matky“ byl docela dost. Když jsi chtěla Belle dát dítě, mohli ho adoptovat, nebo najít, nebo co já vím, ale duch který jim dá přes jednu noc dar, byl promiň mi mou upřímnost, ale směšný. Působilo to na mě stejně, jako bys naučila ochrnutého chodit, nebo němého zpívat. Pokud je Bella upírka, prostě nemůže otěhotnět a tím ses měla řídit, ne nás utáhnout na sladkost bez logiky. I sebe roztomilejší děcko nemohlo smazat fakt, že to z konce udělalo maškarádu. Někdy je opravdu lepší se některých věcí vyvarovat, pokud s nimi nemáš vedlejší úmysl a použít jiné, které by se ke stávajícím kapitolám hodily. Ne každý konec je správný a ten tvůj na mě působí, jako by ses snažila flašku od piva zapečetit víkem od sudu. Prostě to nesedělo.
Miluju tuhle povídku, je dokonalá Tohle je asi jediná ff u který jsem byla od začátku, i když ne úplnýho, což mě trochu mrzí, až do konce. Myslela jsem, že když jsem nad touhle povídkou strávila tolik času, tak že potom budu schopná napsat opět nějakej sloh, kterej vždy u konce povídek píšu, ale tentokrát prostě už nemám co dodat, snad jen, že ti z hloubi duše děkuji, že jsem si na moje narozeniny mohla dočíst ff Neskrotný milenec, že jsem si ji vůbec mohla přečíst a že byla dokonalá, vášnivá, upřímná, romantucký, krásná a NESKROTNÁ
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!