Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nesmrtelné dítě 1. kapitolka + Prolog (bonus)

natáčení

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nesmrtelné dítě 1. kapitolka + Prolog (bonus)Povídka Nesmrtelné dítě je o Lucy, která nemá ani nejmenší ponětí o světě upírů. Bohužel do něj vkročí. A jak? Díky nesmrtelnému dítěti. V této povídce se dočtete, co může takové nesmrelné dítě způsobit. P. S. Děkuji mé úžasné sestřičce SteavieRae za to, že mi tento obrázek vytvořila, protože já jsem na grafiku úplný pako =D

14.05.2010 (15:15) • Amicale • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2949×

Nesmrtelné dítě – Prolog (bonus)

„Ne,“ řekla Caius možná až příliš ostře. „Ty děti nemohou existovat.“ Obrátil se na Ara. „Aro ty sám víš jak se to odvíjí. Už nemůžeme dál čekat. Nechceme přece aby byli Volturiovi zpochybňováni.“

„Máš pravdu bratře. Jsou velmi nebezpečná pro naše utajení,“ řekl Aro a založil si ruce. Obrátil se na Marcuse a ten přikývnul. „Jane, Alecu, Felixi, Demetri,“ zvolal. V mžiku stáli před ním. „Budete tak laskavý a vezmete si to na starost?“ usmál se.

„S radostí pane,“ řekla Jane a v jejích karmínově červených očí se zableskala jiskra. Ostatní postupně přikývli.

„Tak se mi to líbí,“ usmál se znovu Aro.

„Kde nejvíce, pane?“ zeptala se Jane.

„V Americe a Jižní Evropě.“

Přikývla. Celá skupinka se vydala ke dvěřím.

„Nashledanou mý mladí přátelé,“ zavolal za nimi a usadil se na trůně.

„Teď můžeme jen čekat,“ zamumlal si Caius pro sebe.

Nesmrtelné dítě – 1. kapitolka (bonus)

Ráno jsem se probudila a byla jsem celá polámaná, což už jasně naznačovalo, že dnes nebudu mít dobrý den. Posadila jsem se na postel a zjistila, že můj přítel David je už dole. Vstala jsem a šla se obléknout, když jsem si vzpomněla na to, co se mi dnes zdálo.

Bylo to strašné. Stála jsem nad mým mrtvým přítelem u nás v jídelně, ale to nejhorší bylo to, že jsem věděla, kdo ho zabil. Zabila jsem ho já. A když jsem se od něj otáčela, sedělo tam hrozně roztomilé miminko. U jsem si ho chtěla pochovat, když jsem si všimla, že má krvavě červené oči. Lekla jsem se a začala couvat, ale do něčeho jsem narazila. Pomalu jsem se otáčela a zjistila, že to je zrcadlo. Ale než jsem se do něj mohla podívat, probudila jsem se.

Jak jsem si na to vzpomněla, začala jsem se třást. Zatřepala jsem hlavou, abych na to nemyslela. Oblékla jsem se a šla dolů do jídelny. Už na schodech jsem ucítila míchaná vajíčka.

„Dobré ráno, lásko,“ řekl mi sladce David a já se musela usmát. Jak jsem ho milovala. V tu chvíli jsem si vybavila znovu ten hnusný sen. Zase jsem se zachvěla.

„Dobré není to pravé slovo, miláčku. Jsem celá polámaná,“ odpověděla jsem mu.

„To nevadí,“ řekl, „dneska si uděláme pěkný den. Je sobota,“ dodal s úsměvem. „Půjdeme do divadla, pak si zajdeme na oběd, pak do cukrárny a pak se uvelebíme u bazénu,“ mrknul na mě.

„Tak to bude skvělé, už se těším,“ zasmála jsem se.

„Super, tak si pojď dát něco k snídani,“ řekl, „udělal jsem míchaná vajíčka. Máš na ně chuť?“ zeptal se.

„Cítím, že jsi dělal míchaná vajíčka,“ zasmála jsem se, „a ano, mám na ně chuť.“

Sice to bylo divné, protože jsem snídani vždy dělala já, ale potěšilo mě to. Dal na stůl dva talíře a doprostřed prkýnko. Pak odešel do kuchyně. Když se vrátil, vůně míchaných vajíček zesílila a on položil hrnec na prkýnko. Nandal prvně mě a pak si nandal sám sobě.

„Děkuji,“ řekla jsem.

„Ale, nemáš za co. Musím ti někdy pomoct,“ zasmál se, „vždycky ji děláš ty a já se cítím blbě,“ řekl zahanbeně.

„No tak, ty víš, že se cítit blbě nemusíš,“ objala jsem ho. Když jsme dojedli a domyli nádobí, šli jsme se převléknout do společenského. David byl dřív, a tak řekl, že ne mě počká dole. Do divadla jsem si vybrala moc krásné společenské šaty. Sešla jsem dolů a tam na mě už čekal David.

„Vypadáš nádherně, Lucy,“ zašeptal a políbil mi ruku.

„Děkuji, ty taky vypadáš krásně,“ řekla jsem mu. Vyšli jsme ven a nastoupili do auta. Dojeli jsme před divadlo a David mi pomohl vystoupit. Překvapilo mě, že už má lístky koupené, protože jsme pro ně ani nešli. Vstoupili jsme do sálu, našli si svá sedadla a představení začalo.

***

„Tak co, jak se ti to líbilo?“ zeptal se mě David hned, jak se herci uklonili.

„Bylo to skvělé,“ řekla jsem nadšeně, „a jak se to líbilo tobě?“ zeptala jsem se taky. David moc divadla nemusí, takže jsem věděla co odpoví… teda aspoň tušila.

„Taky myslím, že to bylo skvělé,“ řekl s úplně vážnou tváří, jako největší odborník na divadelní hry. Praštila jsem ho se smíchem do ramene.

Po divadle jsme šli do restaurace. David si dal grilovaná žebra a já si dala mojí klasiku – smažený sýr s kroketami.

Pak jsme se stavili v cukrárně pro dva zákusky a vydali se domů.

Přišli jsme domů a šli jsme se převléknout do plavek. Sešli jsme se u venkovního bazénu a vyndali zákusky. Pak už jsme si jen užívali jeden druhého, někdy jsme si skočili do vody a jindy jsme si zas povídali na lehátkách. Takhle to šlo asi až do šesti večer.

Po šesté hodině jsme šli dovnitř, protože se začalo stmívat. Nevím proč, ale měla jsem nutkání, vynést odpadkový koš.

Nakonec jsem to nevydržela a šla ho vynést. Vyšla jsem před dům k naší popelnici, otevřela jsem víko a hodila tam pytel s odpadky. Ale jak jsem tam hodila ten pytel, vypadl mi z prstu snubní prstýnek od Davida.

Sáhla jsem tam pro něj. Už jsem ho měla a chtěla jsem vyndat ruku, když mě něco kouslo do ruky. Potlačila jsem zařvání a složila jsem se na zem.

V ruce jsem svírala prstýnek a schoulila se do klubíčka. Ta bolest byla strašná jako kdyby mě někdo upaloval a řezal žiletkami dohromady. Nemohla jsem křičet, protože by to rozrušilo sousedy a Davida a nemohla jsem se ani pohnout. Prostě jsem jen ležela mezi naší popelnicí a keřem a čekala na to, až umřu.

Vzpomínala jsem na Davida, rodiče, prarodiče, na to, že už je nikdy neuvidím.

Postupně začal oheň zesilovat a já myslela, že už je ze mě škvarek. Nevím, jaká doba to byla (mě to připadalo jako celá věčnost), když začala bolest postupně odstupovat.

Začala od konečků na nohou a na rukou. Když odstoupila úplně, otevřela jsem oči…

SHRNUTÍ

1. kapitolka - 2.kapitolka

Autor: Amicale (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nesmrtelné dítě 1. kapitolka + Prolog (bonus):

 1
1. Mal
19.06.2019 [21:23]

Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře