Jak dopadne naše setkání s Volturiovými? To zatím nikdo nevíme. Ale jsme připraveni na vše. Příjemné čtení, Kakis.
14.02.2011 (07:15) • Kakis • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1229×
Rozestavěli jsme se do jedné dlouhé linie, kterou z každé strany uzavíral jeden vlkodlak. Jacob na levé straně vedle mě, Caitlin na pravé vedle Nathana. Uprostřed stáli Bella, Edward, Esme a Carlisle. Z druhé strany vedle mě stála Alice s Jasperem. Rosalie a Emmett se postavili vedle Nathana. Čekali jsme na příchod Volturiových.
Dlouho jsme tam jen tak stáli, než se v lese před námi začalo něco dít.
Na louku vystupovaly postavy zahalené v černých pláštích. Bylo jich dvanáct. Jako nás. Zmocnil se mě strach. Nevyvázneme z toho bez ztrát. Volturiovi mají staleté zkušenosti, kdyby došlo na boj. Alice poznala moji nervozitu.
„Mysli na něco pozitivního, hezkého,“ navrhla mi.
Zkusila jsem to. Opravdu jsem se trochu uklidnila. Trochu, pomyslela jsem si. Nedokážu se úplně uklidnit.
Skupina černých plášťů se zastavila a všichni najednou si shrnuli kapuce v automatickém pohybu.
„Zdravím vás, přátelé,“ začal mile ten černovlasý muž. Pochopila jsem, že to nejspíš bude jeden z vládců.
„Co chceš, Aro?“ procedil spolu s tichým zavrčením skrz zuby Edward.
„To se nemůžeme jen přijít podívat na staré známé?“ Aro se zatvářil trochu zraněně. Brzy se mu však na tváři opět objevil lehký úsměv. Přejížděl očima celou naši řadu.
„Á, Nathane, jak vidím, opět ses vrátil,“ konstatoval Aro.
Nathan přikývl. Aro ho pohybem ruky vyzval, aby šel k němu. Chytil jeho ruku.
„Co to dělá?“ ptala jsem se zmateně Alice.
„Když se Aro někoho dotkne, dokáže číst jeho myšlenky,“ vysvětlila mi.
„Aha,“ poznamenala jsem. Tahle upírská rodina je vážně zajímává. Chtěla jsem přemýšlet o dalších členech tohoto klanu, stojících zatím mlčky, když Aro promluvil.
„Zajímavé pouto, které přitahuje tebe k té vlčici,“ Aro ukázal na Caitlin, „nebo spíš ji k tobě.“
Caitlin lehce zavrčela. Nelíbil se jí jeho přehnaně milý tón. Mně taky ne.
„Odkdy se přátelíte s vlkodlaky?“ zeptala se malá blondýnka se zájmem. V očích jsem jí viděla touhu zničit nás.
„Trochu jsme pozměnili smlouvu a navíc tito dva patří do naší rodiny,“ obeznámil Volturiovy Carlisle a ukázal na Caitlin a Jacoba.
„Rozumím,“ odpověděl Aro a opět přejel naši linii. Jeho pohled se zastavil na mně.
„Vidím, že máte nového člena,“ řekl se zaujetím Aro a vyzval mě, abych šla k němu.
„Mysli pozitivně,“ připomněla mi Alice.
Šla jsem nejistým krokem k Arovi. Myslela jsem na všechny šťastné momenty mého života. Když jsem podávala Arovi ruku, promítala jsem si zrovna piknik s kamarádkami v lesích za Olympií.
„Co to bylo?“ zeptal se Aro, v očích zmatek. Nedošlo mi, že uvidí mé myšlenky.
„Co se děje?“ ptala se okamžitě dívka, stojící za ním.
„Ona umí ukazovat myšlenky,“ vysvětlil mu Edward. Určitě viděl v jeho hlavě celou scénu.
Neodpověděl, ale opět vzal mou ruku. Chvíli ji držel a já se snažila na nic nemyslet.
„Zajímavý život,“ podotkl, a já se vrátila zpět do řady. Jacob do mě strčil čumákem. Chtěl mě uklidnit. Volturiovi se o něčem radili. Z kroužku vystoupila malá blondýnka a s ďábelským úsměvem se na mě podívala. V té chvíli mě pohltila bolest.
Bolest tak příšerná, že by člověka roztrhala na kusy. Nebylo to jako bolest při proměně. Tohle bylo jiné. Necítila jsem oheň, ale krutou, nekončící bolest. Svíjela jsem se v křečích na zemi a křičela. Nic z toho nepomáhalo. A pak najednou bolest přestala.
Otevřela jsem oči a před sebou uviděla stát Bellu v obraném postoji. Chránila mě svým štítem.
„Jane, nech toho!“ křičela na blondýnku. Ta se jen škodolibě smála.
„Jane,“ uklidnil ji Aro a ona konečně odvrátila pohled ode mě. Bella se uvolnila. Já se zvedla ze země.
Chvíli jsme jen tak stáli a nic se nedělo. Všichni těkali očima z jednoho na druhého. Alice a Edward najednou zůstali stát jako přimrazeni. Alice ponořena do své vize, Edward pouslouchající myšlenky.
„Nessie, běž!“ vykřikli oba najednou.
Rozběhla jsem se lesem k La Push. Na území vlkodlaků Volturiovi nemůžou. Utíkala jsem, jak nejrychleji jsem dokázala.
Něco se stalo. Nastane boj, běhalo mi v hlavě pořád dokola.
Autor: Kakis (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nessie - 15. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!