Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neštěstí ve štěstí - 1.kapitola


Neštěstí ve štěstí - 1.kapitolaTato povídka je moje druhá, je o Belle, které se jednoho dne přihodí jistá věc, bude štastná? Prosím o komenty.

Neštěstí ve štěstí

Začátek 1.

Ne mami, vážně tam chci jet.“ další odpověd která nebyla až tak docela pravda. Ale do Forks jsem jet musela, nechtěla jsem, aby se mnou máma zůstávala pořád doma. Jeli jsme na letiště, ve Forks jsem byla naposledy ve dvanácti, neznám tam moc lidí.

‚Byl to dobrý nápad‘ ta věta mi probíhala v hlavě celou cestu do Forks.

Charlieho jsem uviděla hned, jak jsem vystoupila z letadla. Stál tam a vypadal nervózně.

Přišla jsem k němu.

„Ahoj, tati.“

„Bello, změnila ses.“ Řekl a vyšel k autu. Táta byl policejní náčelník, takže měl policejní auto.

Jeli jsme mlčky.

Když jsme konečně dojeli domů, zjistila jsem že se dům ani trochu nezměnil, dokonce ani můj pokoj.

Vybalila jsem si věci a šla udělat večeři.

S Charliem jsme se navečeřeli, a já potom šla do pokoje, pro svojí toaletní taštičku, šla jsem se vysprchovat a spát.

Měla jsem zase noční můru, jako ostatně každý večer.

CRRRRRRRRRRRR. Néé, budík, dnes už smím do školy. Bohužel.

Zase to okounění, nepřipadala jsem si nějak zvláště krásně, ale ostatní to asi viděli jinak. Nachystala jsem se a šla dolů na snídani, Charlie už byl pryč. Dala jsem si müsli s mlékem a mohla jsem vyrazit, měla jsem svoje červený auto bez střechy, moc mě nezajímalo, jaká je to značka.

Jela jsem rychle, asi 130 km za h.

 

Do školy jsem přijela asi za deset minut, šla jsem do kanceláře pro rozvrh a další papíry.

Hned jak jsem přišla na první hodinu se po mně všichni ohlíželi. Sedla jsem si vedle nějaké holky Angely, byla velice milá.

„Ahoj, já jsem Angela, ty jsi Isabella že?“ řekla hned jak jsem si k ní přisedla.

„Říkej mi Bello, těší mě.“ Řekla jsem a usmála se na ni.

Postupem dne mě seznámila s Jessicou, Mikem a Tylerem. Oba kluci na mně pořád koukali, až mi to bylo nepříjemné. A jak se zdálo vadilo to i Jessice.

 

U oběda na mně mávali at jsi za nimi přisednu.

Zrovna jsem si nabírala jídlo a chtěla se jít posadit. Když jsem do někoho narazila, spadla na zem a všechno jídlo mi spadlo na hlavu. Všichni byli ticho, ale nakonec se všichni rozesmáli.

Vzhlédla jsem a myslela že mám snad vidinu, stál nade mnou, vypadal jako anděl, měl zrzavo-hnědé vlasy a zlaté oči, ale jeho výraz byl flustrovaný. Měla bych se mu omluvit, já do něj přece jen vrazila.

Pomalu jsem se postavila.

„O-omlouvám se.“ Vykoktala jsem.

Usmál se na mně tak krásně, že jsem málem zase upadla, ale ustála jsem to, chvíli jsme tam tak stáli, a já jsem nakonec šla na záchod si to alespoň trochu umýt, moc to nešlo, nakonec to dopadlo tak že jsem měla skoro celou hlavu mokrou.

Nikomu z učitelů jsem to ale naštěstí vysvětlovat nemusela, protože to všichni viděli.

Šla jsem na biologii, když jsem vešla do třídy každý se začal smát, šla jsem si sednout na poslední volné místo, tudíž k tomu klukovi.

„Skvělý začátek školy.“ Zamumlala jsem sotva slyšitelně.

Ten vedle mě se uchechtnul.

Než jsem se stačila otočit, už vešel učitel.V bývalé škole jsem byla hodně dobrá a tady se to nezměnilo. Zazvonilo a já vyběhla ze třídy jako střela, docela mně překvapilo, že jsem neupadla. Podívala jsem se na rozvrh a zjistila že je tělocvik, byla jsem ráda, tělocvik mně bavil, sice jsem byla pěkný nemehlo, ale na staré škole jsem byla dobrá rostleskávačka.

Převlékla jsem se, tělocvik jsme měli odděleně, kluci a holky. A my měli učitelku, naštěstí.

„Tak holky, dostala jsem takový nápad, co takhle založit malé rozstleskávačské družstvo?" Zeptala se, byla jsem nadšená a všichni ostatní taky.

„Tak zkusíme co je ve vás.“ Pokračovala učitelka.

Holky byli opravdu dobré, vybrala všechny, ale ze mě byla nejvíc nadšená. Chtěla, abych já vymyslela sestavu.

Dostali jsme s holkama klíč od školy, abychom mohly chodit vždy, kdy bude potřeba cvičit.

Na konci školního roku bude soutěž.

Po tělocviku jsem jela domů a připravila večeři.

„Tak jaký byl první den?“ zeptal se mně Charlie u večeře.

Řekla jsem mu úplně všechno, od mého trapasu do roztleskávání. Povídali jsme si dlouho a já si šla lehnout až kolem půlnoci.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neštěstí ve štěstí - 1.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!