Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevyřčená přání - 1. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nevyřčená přání - 1. kapitolaIsabella Volturi příjíždí do Forks, aby získala zpět svou bývalou lásku (Jaspera), o kterého přišla vlastní blbostí. Když se s Jasperem setká, pochopí, že věci se změnily a už není nic, jak bývalo, ale to jí rozhodně nepřiměje přestat bojovat. Jak nakonec všechno skončí? Co se stane, když pozná Jasperova bratra? Zjistí, že získala lásku, ale bude to láska od Jaspera? A hlavně, bude opětována?

02.11.2010 (18:00) • Terisekk • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4273×

Tak a jsem tady - ve věčně deštivém Forks. Nevím, jak tady Jazz může bydlet. Opatrně jsem kroužila okolo louží, abych do nich nešlápla a nenamočila si boty. Nastoupila jsem do svého půjčeného auta a odjela rychle od školy, kam teď budu pár týdnů chodit. Jela jsem do hotelu, kde jsem se ubytovala, do té doby než si koupím svůj vlastní domeček.

Přijela jsem před hotel, kde si moje auto vzali a šli ho zaparkovat do garáží. Prošla jsem recepcí a šla rovnou do svého apartmá. Nemám náladu se s nikým bavit, vždy mě otráví špatné počasí. Což tady je skoro každý den. Je to šílené. Měla bych počkat až se Jasper přestěhuje do jiného, teplejšího města.

Vešla jsem do svého apartmá a zamířila jsem si to rovnou do koupelny. Vlasy mi hrozně zplihly a lepily se mi nepříjemně na obličej. Vlezla jsem si do sprchy a nechala na sebe téct vodu. Bylo to příjemné odreagování. Zítra budu muset jít do školy, naposledy jsem se učila před padesáti lety. Mám docela trému.

Vyfoukala jsem si vlasy a upravila je do culíku. Nemám ráda déšť ani mokré věci, které se na mě nepřirozeně lepí a studí. Zítra asi bude Jasper hodně překvapený, neviděli jsme se od té doby... no, prostě hodně dlouho. Chci vidět, jak se bude tvářit.

Nechala jsem spadnou své tělo na krásně měkkou postel. Chvíli jsem se dívala do stropu, ale pak mě přemohla únava a já usnula.

 

 

Á! Proradný budík. Nahmatala jsem tu malou uječenou věc na nočním stolku a vztekle do něj flákla. Musím vstávat do školy. Nikdy jsem ve škole nebyla. Nikdy to nebylo nutné, otec mi zařídil domácí studium a na vysokou jsem jít nechtěla. No co, všechno je jednou poprvé.

Šla jsem si dát ještě ranní sprchu, abych měla jistotu, že jsem se probrala. Oblékla jsem se do čistého oblečení, vzala jsem si na sebe minisukni, černé punčochy, bílé tílko a k tomu černé kozačky na jehlovém podpatku. Jemně se nalíčila a mohla jsem vyrazit. Jasper bude velice překvapený, ale o to mi šlo, ne?

Nasedla jsem do své autíčka a vyjela směr škola. Bylo teprve půl deváté, ale potřebuji si vyzvednout papíry v kanceláři a taky než najdu potřebné učebny, to mi bude taky chvíli trvat.

Zaparkovala jsem nejblíže ke vchodu, co to šlo. Už zase pršelo, nechci si namočit hlavu a oblečení. Moc mi nešlo v podpatcích běhat, ale zvládla jsem to. Zamířila jsem ke dveřím, na kterých byla pověšená cedule “Kancelář“. Otevřela jsem dveře a vstoupila dovnitř. Ovál mě teplý vzduch, tady se mi líbí.

„Dobrý den. Mohu vám nějak pomoci?“ zeptala se mile starší paní.

Měla šedivé vlasy stažené do drdolu a na sobě měla zelený svetřík.

„Dobrý den, jsem Isabella Volturi. Měla jsem si dneska vyzvednout rozvrh a nějaké papíry.“

Přešla jsem k pultu, za kterým seděla. Asi bude potřeba podpis rodičů, sice jsem Caia neviděla několik let a než abych ho o něco žádala, tak ten podpis zfalšuju.

„Ano, tady to máte.“

Podala mi papíry a začala vysvětlovat. Zabralo jí to celou čtvrt hodinu. Kdybych byla člověk, asi bych měla hlavu jako pátrací balon.

„Snad se ti u nás bude líbit, zlatíčko. Přeji hezký den,“ rozloučila se se mnou a propustila mě.

„Děkuji. Nashledanou,“ rozloučila jsem se s ní také a odešla jsem zpět do zimy a deště.

Na parkovišti už se začala sjíždět auta. Hlouček kluků, co stál naproti mně, se po mně podíval. Udělalo mi to radost, a proto jsem jim zamávala. Nezabývala jsem se jimi dále a pokračovala ve své cestě. Musím najít učebnu číslo šest - tam mám mít Angličtinu. Hledala jsem chvilku v mapce, a pak jsem to naštěstí našla.

Podala jsem učiteli papír, který měl podepsat. Naštěstí jsem se nemusela ani představovat. Všimla jsem si blonďaté upírky. Vypadala jako bohyně Afrodita, klidně se s ní mohla měřit. Posadila jsem se na místo vedle nějakého kluka. Seděl sám a nikde jinde jiné místo nebylo.

Utíkalo to docela rychle. Celou hodinu jsme nepromluvili ani hlásku, možná neměl odvahu, možná ho zajímal výklad. Nevím, mě to moc nebavilo, tohle jsem se už dávno učila a tak jsem si malovala nějaký klikyháky do sešitu.

Matematika uběhla stejně rychle jako angličtina. Pak jsem měla dějepis. Podala jsem učiteli papír a ten mě donutil se představit. Všimla jsem si dvou upírů, kteří seděli úplně v zadu. Jeden byl velmi svalnatý. Měl krátké kudrnaté hnědé vlasy a na tváři stálý úsměv. Druhý nebyl tak svalnatý, ale zaujal mě více. Měl bronzové vlasy rozčepýřené do všech stran. Střetla jsem se s jeho pohledem. Nemohla jsem se od něj odtrhnout až tehdy, když do mě lehce drknul učitel, abych začala s představováním.

„Ahoj, jsem Isabella Volturi, prosím, jen Bella.“

Začala jsem s představováním. Zahlídla jsem jak si ti dva vyměnili vyděšené pohledy.

„Je mi sedmnáct a přistěhovala jsem se z Itálie.“ Skončila jsem, nepotřebují více vědět. Poslední dvě místa byla vzadu přes uličku vedle těch dvou. Posadila jsem se na tu židli blíž k nim, abych věděla o čem si povídají.

„Neslyším její myšlenky,“ sdělil ten s bronzovými vlasy tomu druhému.

Takže to bude Edward. Aro se zmínil o čtenáři myšlenek, o kterého by měl veliký zájem.

„A frustruje tě to, co?“ řekla jsem potichu výsměšně. Cítila jsem na sobě jejich pohledy.

„Co jsi to říkala?“ zeptal se mě Edward, měl tak krásný hlas.

Mohla bych ho poslouchat od rána do večera. Dělala jsem, že ho neslyším a věnovala se látce. Bylo to nudný, tolikrát mi Aro vyprávěl o tom, co zažil, takže nic nového jsem se nedozvěděla. Caius, můj otec, se o mě moc nestaral. Aro je mi daleko bližší než on. Caia zajímalo jen jak vypadá a jak sbalí tu krásnou dívku.

Konečně konec hodiny. Čekala jsem na zvonek jak na smilování. Sbalila jsem si věci do tašky a šla pryč. Jestli to tak půjde dál, tak se školou seknu.

Ti dva čekali na chodbě opření o stěnu, aby pěkně viděli na každého, kdo vyjde z učebny. Jen doufám, že nečekají na mě. Počkala jsem si na skupinku lidí a vetřela se k nim do davu, ale nezachránilo mě to.

„Hej!“ křičeli na mě. Nebudu se zastavovat, nejsem nějaký pes, který poslušně přiběhne na zavolání.

„Počkej,“ křičeli dál. Chytly mě prsty kolem zápěstí a strhly zpátky. Spadla jsem na hruď Edwarda. Rychle jsem se vzepřela a vyhoupla se na nohy.

„U Vás v Americe je zvykem obtěžovat cizí lidi? Promiňte, ale za těch pár let, co tu žiju jsem si nevšimla!“ řekla jsem vztekle a vyškubla jsem se mu.

Tak dobře, nežiju tu pár let. Spíš pár desítek let, ale to nemusí vědět. Jsem tu kvůli Jazzovi, ne, abych tu vykládala svůj životopis jeho rodině.

„Jsi z Arovy gardy?“ zeptali se mě.

Zahnali mě do kouta. Byla jsem opřená o stěnu a oni dva si stoupli přede mě. Nebyla cesta úniku. Mohla jsem se pokusit proplést se mezi jejich těly, ale nebyla jsem rychlá jako upír, takže to by nešlo…

 

// >>

Autor: Terisekk (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nevyřčená přání - 1. kapitola:

 1
1. MatikEsmeCullen
11.07.2011 [23:28]

MatikEsmeCullenKrásne ... Znie to zaujímavo Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře