Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevyřčená slova lásky - 10. kapitola

04.10.2010 (21:45) • KacenQaCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3199×

Edward:

Viděli jste někdy upíra v šoku? Ne? Tak to jste mě měli vidět po…- ani nevím, jestli to nazvat polibek- byl jsem totálně mimo. Je pravda, že jsem jako první sklonil obličej blíže k Belle, ale nebyl jsem první, kdo polibek začal. Nemohl jsem odolat, a kdo by se nechal zahanbit, aby se nepřidal? Bella pomalu začala ztrácet dech a tak jsem se přemístil na krk. Už v malém koutku v mé mysli jsem myslel, že mám vyhráno a budu moc být s ní, ale ona se odtáhla. Ani se na mě nepodívala a nasedla do auta. Já jsem se jako opařenej vzpamatovával ze šoku, po chvilce jsem nasedl, ale pořád jsem si nebyl jistý, jestli jsem pořádku.

Celou cestu jsem nemluvil a pořád přemýšlel o tom, jak se dokázala dravě zapojit, musí v tom něco být, nebo ne? Už jsem parkoval v garáži a okem jsem šlehl k Belle, ona svým zrakem propalovala palubní desku. Chtěl jsem mít ve všem jasno, a proto jsem začal.

„Bell, víš, co to mělo znamenat?“ Asi jí chvilku trvalo, než našla nějakou odpověď, ale takovou jsem rozhodně nečekal.

„Edwarde, to, co se stalo venku a v té restauraci. Neber to vážně, nic z toho neber vážně, bylo to jen z pomatení smyslů, ani já sama nevím, co jsem to udělala, natož ti to vysvětlovat, byli jsme a budeme sourozenci a nic na tom nebudeme měnit.“ Zakončila svůj monolog.

„Ale…“ nenechala mě domluvit. Dala mi prst na rty.

„Pšt, nic neříkej, nech to tak, jak je. Já se omlouvám a zároveň na to zapomínám a ty udělej to samé.“ Nedopřála mi ani jeden pohled a z auta odešla. Neměl jsem náladu jít těsně za ní a poté vysvětlovat rodině, co se stalo. Už takhle měli mysl plnou otázek, proč nejdeme spolu? Dali jsme se dohromady? Vypnul jsem to a nemyslel na nic, jen na ten teplý, sladký, lahodný polibek.

Po nějaké době jsem konečně vytáhl paty z auta a otevřel dveře. Po nikom nebylo ani vidu, ani slechu, a tak jsem nepozorovaně vklouzl do svého pokoje. Myslel jsem, že mám vyhráno, ale jakmile jsem rozsvítil, nadskočil jsem metr vysoko a hleděl na Jaspera na mé posteli.

„Asi jsem tě vylekal, ale musíme si o tom promluvit.“

„O co jde?“ dělal jsem ze sebe blbého.

„Edwarde, máme na to celou noc, ale ani já, ani ty tady nechceme celou noc otálet. Poznám, když Bellu něco trápí. Žiju s ní už mnoho let a je to moje sestra. Poznám i na tobě, že se trápíš a to jak svou mocí, tak i pohledem na tebe. Mám vás rád a nechci, abyste se trápili před mýma očima, když vím, že tomu můžu zabránit a pomoc vám. Co se stalo?“ Těžko se mi to říkalo, ale potřeboval jsem to někomu říct, už jsem to nedokázal v sobě držet dál a Jasper byl ten pravý, který by to mohl pochopit. Posadil jsem se vedle něho na postel.

„Jaspere, já nevím jak začít.“

„Od začátku, to bude nejlepší.“ Zhluboka jsem se nadechl.

„Od té chvíle, co jsem tvou sestru potkal na večírku, jsem věděl, že mě k ní něco táhne, ale nevěděl jsem co. Byl jsem nezkušený, ba ne, jsem pořád nezkušený. Když jsem se dozvěděl, že jsem upír, a že už neuvidím svou rodinu, byl jsem zdrcen, ale uvědomil jsem si, že budu pod střechou s bohyní krásy a mám naději se s ní sblížit. Postupem času jsem si oblíbil každého člena rodiny, ale k Belle mám a budu mít pořád více náklonnosti. Když mě ignorovala, trhalo mi to srdce více než cokoli na světě, ale pořád jsem si nedokázal uvědomit, co to vlastně cítím. Co to je, neznám ten cit. Pak přišel ten nápad ohledně stráveného času s Bellou, byl jsem štěstím bez sebe, to jsi určitě cítil i ty. A pak, když jsem ležel vedle ní, vedle porcelánové panenky, měl jsem nutkání se jí dotknout, políbit, pohladit,“ sklopil jsem hlavu, „ večeře dopadla dobře, dokonce lépe, než jsem čekal, když jsme vyšli ven, začalo pršet, Bella se rozeběhla do deště a točila se. Byla tak roztomilá, přistoupil jsem k ní a podal jí sako, aby nenastydla, v tu ránu otevřela oči, přitáhla si mě blíže k sobě a naše rty se setkaly. Nebyl jsem schopen nic udělat, natož ji zastavit. Pak přestala, nasedla do auta a vyjeli jsme domů. V garáži jsem s ní chtěl mluvit, ale ona mě odbyla tak rychle, řekla mi slova, která mě zabolela, tak moc, že jsem nebyl schopný odtamtud odejít. Jaspere, ty si neuvědomuješ, co to je být jí na blízku a přitom vědět, že jí mít nikdy nebudu. Moje srdce je z kamene, ale když jsem s ní v jedné místnosti, jsem jí na blízku, srdce ožije a nejradši by vyletělo z hrudi a to jen pro ni.“ Byl jsem na pokraji sil a začal jsem vzlykat. Jasper mě objal kolem ramen a poplácal mě.

„Edwarde, už sis uvědomil, co to znamená?“ Věděl jsem to dávno, ale nechtěl si to přiznat.

„Láska, láska dokáže zahojit, ale i pořádně zranit. Dokáže udělat takovou hlubokou díru do těla i na duši, že ani ty sám ji nedokážeš zacelit. Vím, jak se teď cítíš, já si prožil něco podobného. Tenkrát, jsem byl ještě člověk, ale pamatuju si na to, jako by to bylo včera. Je to také jediná vzpomínka z lidského života.“

„Byl jsem mladý a nevěděl, co je to láska, neznal jsem význam tohoto slova. Potkal jsem krásnou dívku jménem Maria. Dívka byla královnou střední školy a já byl jen šedá myš v rohu. Byla krásná, točilo se kolem ní plno kluků, ale já doufal, že si mě všimne. Jednou se ve škole konala dámská volenka a já byl překvapen, když zrovna ona ke mně přišla a pozvala mě. Byl jsem štěstím bez sebe, nevěděl co jí říct a tak jsem jen přikývl.

Doma jsem se parádil a mnoho dalšího, dokonce jsem si místo brýlí obstaral kontaktní čočky. Čas nastal a já se vydal na párty. Přišel jsem dovnitř a rozhlížel se, na parketu tančily páry a usmívaly se. Hledal jsem Mariu a taky, že jsem jí našel. Tančila v objetí fotbalového hráče. Srdce mi spadlo až k nohám a ještě po tom výstupu, který předvedla, jsem byl na dně.

Odešel jsem se sklopenou hlavou a nikdy jsem se nechtěl zamilovat. Od té doby jsem byl moc citlivý, to je možná důvod, proč mám takovýto dar. S nikým jsem nepromluvil ani slovo. Rodiče si mysleli, že jsem nemocný, neboť já se nebavil ani s nimi, ale jednou jsem to už nemohl vydržet a šel do lesa, byl jsem tam celou noc, až to přišlo, napadla mě puma. Byl jsem roztrhaný na kusy, ale ani taková bolest se nedala vyrovnat té, kterou způsobila Maria. Carlisle mě našel a proměnil. Měl jen Bellu a pak jsem přišel já, časem jsem si našel Alice, kterou jsem proměnil a v té chvíli se zamiloval až po uši a věděl jsem, že ona je ta pravá.

Od té chvíle jsem nejšťastnější člověk na světě.“ To mě teda potěšilo, je to horší než dřív. Vycítil moji úzkost.

„To, ale neznamená, že ty jsi na tom stejně. Máš úplně jiný případ, tobě to alespoň někdo obětuje.“

„Obětuje? Kdo?“ zařval jsem v návalu zoufalství.

„Já mám moc vycítit dary a já mám moc s nimi manipulovat, ať jsi nadaný, jak chceš, ale já to vycítím lépe. Myslíš si, že by se Bella trápila tolik, kdyby tvé city neobětovala?“ Ukázal mi její obličej ve své mysli, v té době, když z garáže přicházela domů. Měla opuchlé oči od pláče a s nikým nepromluvila ani slovo, trhalo mi to srdce na kusy, když jsem jí takhle viděl a to vše kvůli mně.

„Edwarde, jsem na tomto světě dlouho, takže něco málo vím o těchto věcech, ať už jsi člověk, nebo upír, láska je všude stejná. Proto ti radím, nevěš hlavu a chvíli počkej, vím, že je to těžké, ale kdo si počká, ten se dočká. A já pevně věřím, že to bude brzy, jen neudělej unáhlený krok, který by tě mohl mrzet.“ Z jeho vyprávění jsem byl docela v šoku, nebyl jsem schopen slova.

„Nechám tě tu samotného a přemýšlej o tom, zvažuj všechna pro a proti a sám zjistíš, jestli má cenu čekat na tento vztah, mohl bych ti to říct, ale nejlepší bude, když si to uvědomíte oba navzájem a to společně.“ Poplácal mě po rameni a odešel.

Lehl jsem si na postel a přemýšlel o tom všem, co jsem dnes večer slyšel. Láska byla jediné slovo, které mi hučelo v uších jako vlny moře, narážející na břeh. Potřeboval jsem jí vidět, potřeboval jsem s ní mluvit, počítal jsem s tím, že dveře bude mít zavřené, ale okno bude otevřené, za pokus nic nedám. A tak jsem vyskočil z mého okna do jejího a měl jsem to štěstí, že bylo otevřené. Vklouzl jsem dovnitř a…

Waw! No, co myslíte? Je to zajímavý? Co asi viděl Edward v pokoji? A jaký názor máte na rozhovor mezei Jasperem a Edwardem?

KacenQaCullen

9.kapitola - shrnutí - 11. kapitola

Autor: KacenQaCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nevyřčená slova lásky - 10. kapitola: