Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevzdám se! 11. kapitola

haaf

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nevzdám se! 11. kapitolaTrošku delší... Pro Sandru :)

10.12.2009 (07:30) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2630×

Sotva jsme vyjeli z garáží naskytl se nám pohled na už zapadlé slunce.Ještě pořád jeho záře byla vidět za vrcholky kopců, ale byla to nádhera. Arova kůže se jemně leskla, ale nikdo z kolemjdoucích to nemohl vidět, jelikož okna yla temně černá. Chytl mě za ruku a nádherně se usmál. Usměv jsem mu oplatila a pokračoval v cestě. Asi jenom 15 minut jsme jeli a už parkoval před vysokou budovou od zdola až dolů prosklenou.

Na první pohled bylo vidět, že je to nákupní centrum. Nemohla jsem se dočkat. ZAparkovali jsme co nejdále a vystoupily. Přitisknul se ke mně a ruku mi ovinul kolem pasu. Usmála jsem se a trochu se začervenala. Všichni se za námi otáčeli a né kvůli mě.


Aro jako každý upír je neskonale krásný a to vzbuzovalo nejvíce pozornosti. Byly jsme jen kousek u centra a on se zastavil a kouknul se mi do očí. Pomalu se ke mně nakláněl, ale já ho jako vždycky chtěla poškárlit. Dala jsem mu prst na rty a řekla.

„Nepřišli jsme náhodou nakupovat?"

Vyvlíkla jsem se mu a pokračovala v cestě. Vešla jsem do nákupního centra a otevřela pusu užasem. Bylo to krásné, okouzlující no prostě dokonalé. Líbilo by se mi to za všech okolností. Byly tu desítky obchodů s botami, kabáty, spodním prádlen... Každý by si tu přišel na své. Ledové ruce se mi obmotali kolem pasu a pokračovali jsme dál. Zastavila jsem se u nějakého nenápadného butiku.

Byl to strašně malý krámek a měli tu pěkné a hezké věci. Aro jako pravý gentelman mi otevřel dveře a já vstoupila. Přivítala nás milá prodavačka, ale já jsem jí nevěnovala ani špetku pozornosti. Okamžitě jsem směřovala ke krvavě rudým šatům, které sahali sotva do půli stehen.

Byly nádherné.
„Můžu si je zkusit?" zeptala jsem se nedočkavě a prodavačka jen přikývla. Vzala jsem je a podívala se na Ara. Sledoval každý můj pohyb. Byl nervozní, asi se nemohl dočkat, jak v těch šatech bdu vypdat. Ani já jsem se nemohla dočkat. Zalezla jsem do kabinky a zatáhla za sebou závěs. Svlékla jsem se a opatrně se navlékala do šatů.

Na zádech neěli žádnou látku, takže moje záda byla celá holá. Šaty měli hluboký výstřih a byly kratší než jsem si myslela. Rozpustila jsem si vlasy. Musela sem uznat, že mi to celkem sluší. Odhrnula jsem závěs a Aro seděl na sedačce naproti kabince a pusu měl otevřenou dokořán. Prodavačka kamsi zmizela a my byli v obchodě sami. Okamžitě stál u mě a líbal mě na krk. Zatáhl mě do kabinky a přesunul se na má usta. Určitě by to došlo dál, ale já to nemohla dovolit. JSme přece v obchodě. Odtáhla jsem se a on nebezpečně zavrčel.

„Tak co lásko, sluší mi?" zeptala jsem se a musela jsem se hodně snažit, abych ho vystrčila z kabinky. Převlékla jsem se do svých původních šatů a chtěla jít zaplatit. Všimla jsem si cenovky. Byly neuvěřitelně levné. Udělalo mi to radost.

Aro byl na mě asi naštvaný, že jsem ho nenechala pokračovat, jelikož mi nevěnoval ani jeden pohled a koukal kamkoli jinak než né na mě. Chtěla jsem zaplatit, ale Aro byl rychlejší. Naštvaně jsem se na něj podívala a on se neodolatelně usmál.

Moje zloba se vytratila jako pára nad hrncem a já mu ho musela oplatit. Vyšli jsme z obchodu a zamířili ke spodnímu prádlu. Měla jsem ho velice málo a tak jsem ho nakoupiladocela dost. Aro zůstal radši venku, jelikož oba víme, jak by to dopadlo.

Byla jsem tam hotová asi za dest minut a zamířili jsme do obyčejného obchodu pro mikiny, trička, a kalhoty. Strávili jsme tam asi hodinu, jelikož Aro chtěl vidět, jak ve všem budu vypadadat. Byla jsem strašně unavená a Aro se usmíval jak sluníčko na hnoji.

Nakonec jsem si vzala tři mikiny, osm triček, troje kalhoty a jednu bundu. Měli jsme nakoupeno a já byla ráda, že jedeme domů. Ano domů. Už jsme si tam připadala jako doma.

Vycházeli jsme zrovna z centra a Aro měl zase ruku kolem mého pasu. Bylo to příjemné. Zůstala jsem stát jako opařená a myslela jsem, že mám vidiny. Ne, ne, ne. To nemůže být pravda. Aro se celý napjal a koukal tím samým směrem jako já.

Z černého Austinu vystupovali oni. Ano Cullenovi. Opravdu jsem myslela, že mám vidiny  promnula jsem si oči. Aro na mě zkoumavě koukal. Vydala jsem se směrem k našemu autu. S jediným pohledem, se kterým jsem se setkala byla Alice. Koukala na mě nechápavě a pak jí padl pohled na Arovu ruku kolem mého pasu.

Nevím kolik jich tam bylo, ale nehodlala jsem to řešit. Uplně jsem je vymyzala. Jo, vydala jsem se do Voltry jen kvůli tomu, aby mě proměnili a já je našla, ale našla jsem tu to co jsem hledala. Ara. On byl moje záchrana. Díky němu jsem na všechny mé bolesti a vzpomínky zapoměla. Musela jsem se ho zaptat, nedalo mi to.

„Kolik jich tu je?" zeptala jsem se a on jednoduše odpověděl.

„Nevím věděl jsem jen Alice, Rosalii, Esme a Jasper." ulevilo se mi, že tam nebyl on. Nastoupili jsme a mlčky jeli domů. Pomohl mi do mého pokoje s taškami a provrtával mě pohledem.

„Chceš abych tu zůstal, nebo chceš být sama?" zeptal se a já byla překvapená. Nevím proč bych neměla chtít, aby tu zůstal.

„To, že jsou tady na našem vztahu zdaleka nic nemění." řekla jsem a byla skoro slyšet, jak mu kámen spadl ze srdce. Okamžitě stál u mě a líbal mě.

Pomalu jsem se pokládala na postel a už jsem nestačila s dechem. Přesunul se na můj krk a stále mě zasypával jeho toužebnými polibky. Chtěla jsem víc, ale také jsme chtěla, aby naše poprvé bylo perfektní a já dnseka byla neuvěřitelně unavená.

„Jsi unavená, musíš se prospat." řekl, když se naše rty oddělily. Lekla jsem, že mi četl myšlenky, ale pak jsem se uklidnila. Byla jsem jen v noční košilce, kterou jsem si dneska koupila. Zabalil mě do deky a lehl si vedle mě. Co nejtěsněji jsem se k němu přitiskla a usnula bezesným spánkem.

Ráno jsme se probudila s usměvem na rtech. Vedle mě ležel Aro, no spíš pode mnou, jelikož jsem měla jednu svojí nohu obmotanou kolem jeho pasu a hlavu jsem měla položenou na jeho hrudi. Aniž by otevřel oči pozdravil mě svým krásným hlasem.

„Dobré ráno, jak jsi se vyspala?" zeptal se můj princ a já se ještě více usmála. „Výborně, co budeme dneska dělat?" zeptala jsem se a pak mi to došlo. Dneska má být moje proměna.

„No lásko, jestli se na to cítíš, tak bys měla být dneska přeměněna." řekl něžně a já se usmála tomu jakou má o mě starost.

„Klidně hned. Čím dřív, tím líp." řekla jsem a vyskočila jsem z postele. Podezíravě na mě koukal.

„Nějaká čiperná." řekl a pořádně se rozvalil na posteli. Skočila jsem zpátky na postel a sedla si na něj obkročmo.

„Hej! To je moje postel." řekla jsem a smála jsem se. Okmažitě jsem ležela pod ním a jeho oči byly zase černé.

„Ale lásko, ty máš ale ovládání. Takhle na dámu vystartovat." řekla jsem a přisála se na jeho rty. Nemohla jasem se ho nabažit.

Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nevzdám se! 11. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře