Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » New life - 3. Kapitola - Začátek nového života

01.11.2009 (17:30) • BCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1542×

Jela jsem po dálnici asi deset hodin. Chtěla jsem dojet aspoň do Kalifornie. Pak až si odpočinu. Přejela jsem hranice s Kalifornií a spokojeně se usmála. Dokázala jsem to. Měla jsem vcelku cíl. Chtěla jsem se dostat do San Franciska tam chvilku pobýt a pak se třeba přestěhovat někam jinam. Byla jsem asi tři hodiny od hranice a ještě pořád jsem byla schopná jet bezpečně dál. A tak jsem jela. A jela a jela, až mi málem došel benzín a tak jsem musela zastavit na menší benzinové pumpě u města Santa Rosa. Natankovala jsem a vešla dovnitř. Tam mi padl zrak na místní noviny a tak jsem si jedny vzala. Ještě nějakou Coca-colu a jednu tyčinku Mars.
„Dobrý den. Co to bude?“ zeptala se mě milá prodavačka se silným přízvukem.
„Chtěla bych platit benzin na stojanu 1, tyhle noviny, coca-colu a mars.“ Podala jsem ji to na pult. Než to všechno namarkovala, podívala jsem se ven a uviděla krásnou krajinu a příjemné město. Zaplatila jsem požadovanou sumu. Už jsem byla na odchodu, ale najednou mě něco napadlo.
„Prosím vás, je tady nějaký motel?“ zeptala jsem se té milé prodavačky. Ta se na chvilku zamyslela a pak přikývla a dala mi přesný popis, kde najdu menší, ale útulný motel s rodinnou atmosférou. Poděkovala jsem a vyjela hledat.

Po půlhodince bloudění a hledání jsem přeci jen našla. Zaparkovala jsem a vzala si kufry.
„Dobrý den.“ Oslovil mě starší muž s bradkou. Hala byla malá, ale velmi útulně zařízená, takový ten starý americký styl. Dřevo a křesílka s květinovými vzory. Stěny byly vymalovány příjemnou fuchsiovou barvou a na podlaze byla dřevěná plovoucí podlaha.
„Dobrý den, hledám pokoj na přespání.“ Řekla jsem a mile se na něj usmála.
„Na kolik nocí, mohu – li se zeptat?“ velmi příjemný pán.
„Já ještě nevím.“ Přiznala jsem a on se usmál. Něco naťukal do počítače a už mi podával klíč s číslem 7.
„Tady máte. Zálohu zaplatíte kartou nebo v hotovosti?“
„V hotovosti, kolik to bude?“

Po chviličce jsem našla svůj pokoj. Byl celkem velký. Uprostřed největší místnosti byla velká manželská postel s nebesy, skříně a televize. Pokoj byl vymalován světle žlutou barvou a na podlaze byl měkký a čistý tmavě modrý koberec. Postel byla převlečená do květovaných přikrývek a bílého prostěradla. Na stěnách byly nějaké obrazy. K téhle ložnici byl i malý balkonek, na kterém byl malý stolek se dvěma křesílky a popelník, což mi připomnělo, že bych si celkem zapálila, ale nepotřebovala jsem to a tak jsem se věnovala vybalování. Koupelna byla hezky zařízená. Velká vana, klidně i pro dva, na které byl závěs pro sprchování, záchod, dvě umyvadla, zrcadlo a skříňka na hygienické potřeby. Pak byl ještě menší obývák s kuchyňkou. V té jsem si uvařila kafe, vzala jsem si noviny, telefon, cigarety a šla si sednout na balkonek. Byl červen a tak bylo venku opravdu krásně a teplo. Slunce mi udělá dobře. Sedla jsem si na balkon a zapálila si cigaretu a vzala jsem si telefon, že zavolám Charliemu.
„Ano? Bello?“ řekl, když to vzal hned po prvním zazvonění, ten u toho telefonu snad spal nebo co.
„Ano, to jsem já, ahoj, tati.“ Řekla jsem mu a on si evidentně oddychl.
„Jak se máš? Jak se jelo? Kde jsi?“ vychrlil na mě.
„Mám se skvěle, jelo se mi dobře a jsem v Kalifornii v menším městečku Santa Rosa v malém motelu Bílá Růže.“ Odpověděla jsem.
„To jsem rád.“ Řekl a pak se ptal ještě na nějaké nepodstatné věci.

Napila jsem se už skoro studené kávy a potáhla si z cigarety. Z balkonu byl výhled na hory a město. Otevřela jsem noviny a začetla se do zpráv z mého domova…? Domova se asi říct nedá, ale já se tu cítím dobře. Na straně sedm jsem našla velmi zajímavý inzerát. Bohatá rodina, která vlastní ranč nedaleko hlavního města Sacramenta, hledá chůvu pro svou dvouletou holčičku. Vzala jsem telefon, že tam zavolám. Nevím, co mě to tak popadlo, ale děti jsem měla vždycky ráda. Po chvilce zvonění to vzala nejspíš služka.
„Dobrý den, ranč rodiny Lordových.“ Ohlásil se mladý ženský hlas.
„Dobrý den, tady Isabella Swanová, volám na ten inzerát ohledně hlídání vaší dcerky.“
„Och. Jistě, hned vás přepojím na paní Lordovou.“
„Děkuji.“ Řekla jsem a na chvilku nastalo ticho.
„Patricia Lordová, prosím?“
„Dobrý den, jmenuji se Isabella Swanová a chtěla bych u vás pracovat jako chůva vaší malé holčičky.“ Řekla jsem a čekala na nějakou odpověď.
„No dobrá, jste zatím první, co se nám ozvala. Mohla byste sem přijet?“
„Určitě, jen kdybyste byla tak hodná a pořádně mi vysvětlila cestu?“
„Pošlu vám mapu na mail, ok?“

Nadiktovala jsem jí e-mail a pak jsme se ještě domluvily na nějakých drobnostech. Zítra kolem poledne bych měla být u nich. Uklidila jsem hrnek od kávy a šla si napustit horkou bublinkovou koupel, a protože mě přepadl spánek, vzala jsem si pyžamo a vlezla do té měkké postele a usnula.

Probudila jsem se asi v šest hodin ráno (po deseti hodinách tvrdého spánku). Rychle jsem vstala a šla se upravit do koupelny. Osprchovala jsem se, umyla si hlavu a trochu se namalovala. Pak jsem se šla obléct do pohodlných červených tříčtvrtečních kalhot a bílého trička bez ramínek. Rychle jsem skoukla mail a mapu, jak se dostat na ranč Lordových. Sbalila jsem si všechny věci, když už pojedu k Sacramentu tak tam už zůstanu, pokud mi nedá práci paní Lordová. Seběhla jsem dolů na recepci. Seděla tam nějaká postarší dáma, asi manželka pána ze včerejška.
„Dobré ráno.“ Řekla jsem potichu, aby se moc nelekla.
„Dobré, dobré, co to bude, děvenko? Ale snad už neodcházíte?“ zeptala se trošku překvapeně
„Bohužel ano. Jedu si hledat práci.“ Řekla jsem a neměla náladu to moc upřesnit. Stará paní to nejspíš pochopila a tak se dál neptala.

Zaplatila jsem a odjela hledat ranč, kde snad budu pracovat jako chůva malé holčičky.

No super, proč je to tak daleko? Už jedu asi čtyři hodiny a přijde mi, že jsem od toho pořád hrozně daleko. Já nevím proč, ale něco mě k tomu ranči táhlo. Připadala jsem si jako malé dítě o vánocích.
No konečně, poslední zatáčka a už vidím velkou bránu s nápisem LORD RANČ. Byla jsem tak podivně vzrušená. Přijela jsem k bráně a okolo mě se prohnal mladík (svalnatý opálený krasavec  – pozn. autorky: k němu se ještě vrátím ;)) na krásném černém koni. Myslím, že to byl arabský plnokrevník.

4. díl ***>

Autor: BCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek New life - 3. Kapitola - Začátek nového života: