Bella a její problémy. Šla do sálu diskutovat s Arem. Jenže, co když se dizkuse zvrtne? Co se stane Felixovi? A jak bude Bella reagovat na gardu? Omlouvám se administrátorům za nespisovná slova. Opravdu je mi to líto, ale Bella je už taková...
19.08.2011 (12:00) • arabek • FanFiction na pokračování • komentováno 14× • zobrazeno 2069×
Bella:
Zvedla jsem se a rozeběhla se za Felixem. Byla jsem tak rychlá. Budu si to ještě muset vyzkoušet. Běhat po hradě mi nepřipadalo nijak zábavné. Jenže nedalo se nic dělat. Pokud jsem chtěla poznat svoji budoucí rodinu, nic jiného mi nezbývalo. Budoucí rodinu? To asi ne. Jsem tady jenom na výchovu. By mě zajímalo, co tady se mnou zmůžou. Bude to ještě hodně zajímavé…
Zastavila jsem před velikými dveřmi. Nijak krásné nebyly. No, co se dá dělat. Jinak se tam asi nedostanu. Veliké dveře se otevřely a já vešla do nádherného sálu. Hezčí než ty dveře. Sál byl narvaný upíry. Jak tak koukám, měla jsem jim tady dělat divadlo. Já jsem hodně špatná herečka. Možná bych si mohla půjčit něčí dar… Ten nápad se mi začal zamlouvat. Dokud Aro nezačal mluvit.
„Ach, překrásná Isabell, jsem tak rád, že jsi tu,“ řekl Aro trošku přesládlým hlasem. Chtělo se mi blinkat. Sladké mi nikdy nedělalo dobře. Tvářil se u toho jako cukrová vata na pouti. Hlavně ten Arův slizký pohled. Hotová bažina. Fuj.
„Bella,“ opravila jsem Ara automaticky. Isabella. Znělo to hrozně. Tak mě prosil Edward o ruku. Něco se ve mně pohlo. Byla to snad láska? Jen to ne. Nechci se poutat nadosmrti s nějakým upírem. A hlavně ne s Cullenem. Ble.
„Ano, Bella, dobrá, představím ti svou gardu. Prosím, nikoho nevítej polibkem. Nerad bych, abych musel zabít všechny členy, protože jim nějaká holka sebrala dary,“ řekl Aro. Musela jsem se nad tou představou zasmát. Jo, hošánek zjevně neví nic o mém daru. Já neberu, já si jenom půjčuju. Třeba Janin dar by se mi hodil. Bolest. Haha. Teď na to nemysli a soustřeď se, okřikla jsem se.
„Já jsem Aro, toto je Caius a tohle Marcus. My jsme tady hlavní. Nikoho kromě nás neposloucháš. Dále pak Jane a Alec. K těm máš přístup zakázán. Dotkneš se jich a bude po tobě. Dále pak Chelsea. Její dar je vytváření pout. Tohle je jinak Felix a Demetri. S těmi můžeš, kam chceš. No, a pak Renata. Její dar nepotřebuješ, jelikož už ho máš,“ řekl Aro a já stačila jen okrajově vnímat okolí. Upoutaly mě nádherné karmínové oči. Postava, která je vlastnila, byla také nádherná. Jak se on jmenuje? Nevzpomenu si. Nejprve Aro říkal Jane a potom… Já vážně nevím. Probůh, co jsem to za upíra? Paměť mi neslouží. Jenže, ono se nedalo od těch očí odpoutat. Prostě jsem nemohla. Uvěznily moje smysly. Nebyl to jeho dar. Byl to on sám.
„Aro, asi budu první upírka, co zapomněla, ale jak se jmenuje tenhle anděl?“ zeptala jsem se. Anděl… hmm. Takhle jsem kdysi mluvívala o Edwardovi, ale dnes? Jakejpak anděl. Je to… Arova tvář začala pomalu měnit barvy. Byl jak duha. Chvilku rudý, poté růžový, zelený a fialový. Zasmála jsem se a sledovala ho. Nevěděla jsem, zda se zlobí, nebo má potíže se nesmát. Asi bych řekla, že se zlobil, protože zatínal pěsti. Co má za problém s andělem? Vypadal tak. Pískově hnědé vlasy a bílá pleť.
„Bello, to není anděl. To je upír. Nedotýkej se ho. Nemluv s ním. Nech ho napokoji. Nedotýkej se ho, nedívej se na něj. Já… Alec. Jmenuje se Alec,“ zavrčel Aro. Co blázní? Vypadal, jako kdyby každou chvíli měl bouchnout. A ty zákazy? Na to se budu muset podívat. Jujky, já se opravdu dokážu dostat do problému kdekoliv a kdykoliv. Felix vypadal, jako kdyby se každou chvíli měl zhroutit v záchvatu smíchu. Co je na tom vtipného? Demetri se na mě díval jako na marťana. Já toho mám ale opravdu dost. Co maj zase za problém? No tak se mi líbí, a co? Andělovi se nikdo smát nebude. To těžce přehnali. Stojím si za tím, co jsem řekla. Tiše jsem zavrčela. Felix to nevydržel a začal se otřásat v záchvatu smíchu. Nebo blbosti. Ono to vyjde nastejno. Znovu jsem zavrčela a vrhla jsem se na něj. Tohle hošánek neměl dělat. Chytla jsem ho pod krkem a hodila přes celou místnost. Síly jsem měla až až. Stačilo by jenom malinko stisknout a už by se smát přestal. Bohužel, trefil i Arův trůn. No hádejte, kdo vyhrál? Trůn, nebo Felix? Snad ani nemusím odpovídat.
„Isabello, opravdu budeme muset zapracovat na tvém chování,“ řekl Aro po chvilce. Zjevně musel vydýchat to, co jsem právě udělala. Co? Zase tolik se toho nestalo? Otočila jsem se a podívala se do tváří přítomných upírů. Jane měla chladnou tvář a nevycítila jsem z ní nic. Alec se na mě díval zkoumavým pohledem. Nebylo mi to nepříjemné. Právě naopak. Demetri zíral jako sůva z nudlí. Felix si mnul hlavu a nadával. Vypadal mezi těmi troskami jako hrdina. Já milovala hrdiny. Ty jeho oči. Ústa třoucí o sebe a nadávající… Asi jsem se zamilovala. Ne, nemůžu, jsem tady na převýchovu, ne na svádění gardy… Ale zase jako zpestření zábavy to není špatné.
Josh se na mě díval, jako bych právě vykradla banku. A Caius a Marcus? Mohli se umlátit smíchy. Nedivila jsem se jim. Nebýt tak naštvaná, směji se s nimi. Znovu jsem se podívala na Aleca. Ach, ty oči. Rudé jako krev. Já krev milovala. Začala jsem se v nich topit. Byly jako studny. Hluboké a teplé… Stejné měl i Felix. Já se asi zamilovala. Ne asi. Určitě. Felix a Alec. Tak jiné osoby, ale něco je spojovalo. Moje nezkrotná touha…
Líbila se vám kapitolka? Napište komentář. Mám pocit, že já dostávám jenom tu kritiku. Asi to bude jenom pocit, ale spoluautorka má vždycky tolik komentářů, jak je to super povídka...
Autor: arabek (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nezkrotná - 3. kapitola:
Bozi bozi bozi ! Dalsi honem
Uzasneeeeee ... honem dlasi kapitolku
ahoj píšeš hezky a moc se těším na další pokračování,tak hurá do něj.
Měj se ahoj
Já myslela, že se strhám smíhy! Ach, ta Bella... ale nelíbí se mi postava mrchy... Doufám, že taková dlouho nebude, protože takové Bella se mi hnusí... Promiň :D
Uzasna kapitola a velmi smiesna dufam ze coskoro napises dalsiu kapitolu
Hezké. Ale fakt by neškodilo přidávat kapitoly častěji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!