Když panuje noci svět temna a neviditelna,
měsíc nám ukáže cestu zpět. Čerpají z něj odedávna svou magickou sílu a moc. Pentagramem vyrytým do Matky Boží vše začíná. Krev oběti vraha se rozlévá, jako plamen ohně vzplá. Jménem vyrytém na kůži vše končí.
27.08.2012 (17:15) • baroslava • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 3513×
Neznámá pomoc
15. kapitola
Bella se probrala z bezvědomí o pět hodin později v hotelovém pokoji kousek za městem, kde seděla na židli a ruce měla svázané k opěrkám. Rychle mrkala, aby zaostřila svůj zrak, který měla rozmazaný. Na posteli naproti ní seděl chlapec s černými vlasy a zlatýma očima, které ji sledovaly.
„Co chcete?” vyhrkla vystrašeně Bella.
„Nechci tě zabít. Potřebuju od tebe službu. Jsem Kaleb,” řekl a mírně se pousmál. Bella cítila strach. Chvěla se po celém těle a orgány se jí svíraly. Nechápala, co s tím mužem má společného. Nechápala nic. Myšlenky se jí zamotaly a bez indicií je nedokázala rozmotat.
„Asi bych ti měl vše vysvětlit?! Slyšela jsi někdy o upírech?” zeptal se s vážnou tváří.
„Jo, ve filmech,” odpověděla rychle.
„Aha. Tak jinak. Všimla sis na svých kamarádech něčeho zvláštního? Například zlaté oči, bledá a studená kůže, rychlé reflexy, vynikající sluch...” Bella se mračila, protože některých věcí si všimla, ale... ne.
„To nemůže být pravda. Oni? Ty? Drake? Ne. Ne. Ne,” vrtěla hlavou Bella se zatajeným dechem. Všechno dávalo smysl. Upíři.
„Fajn. Jsi chytrá holka. Ano, je to pravda. Tví miláčkové, já a Drake jsme upíři,” přitakal Kaleb. Bella byla v šoku, ale dokázala myslet jen na upíra, který ji právě ohrožuje.
„Co tedy ode mě chceš?” zeptala se vzdorovitě. Cítila se silná. Věděla, že jeho síle se nemůže rovnat, ale i přes to se mu postavila.
„Měla bys vědět celý příběh, abys mě pochopila. Před sto lety jsme byli tříčlenná smečka. Já, můj bratr a má přítelkyně Susan. Miloval jsem ji a ona mě, ale potíž byla v tom, že můj bratr ji také velmi miloval. Jednoho dne mu řekla, že chce jen mě a nikoho jiného. Žárlil. Řekl, že pokud ji nebude mít on, tak nikdo jiný, a zabil ji. Má Susan byla mocná čarodějka, ale on ji překvapil.“ Kaleb posmutněl. Nedokázal snést pouhé myšlenky na minulost. „Bratr utekl, až po několika desítkách let se mi ozval. Hledal jsem všude možně nějakou stopu, jak ji oživit, a konečně jsem ji našel.” Vyndal kus papíru z kalhot a podal jí ho do svázané dlaně. „Čti!” nařídil jí.
Když panuje noci svět temna a neviditelna,
měsíc nám ukáže cestu zpět.
Čerpají z něj odedávna
svou magickou sílu a moc.
Pentagramem vyrytým do Matky Boží
vše začíná.
Krev oběti vraha se rozlévá,
jako plamen ohně vzplá.
Jménem vyrytém na kůži
vše končí.
Bella pořád nechápala, co s tím má společného a jak mu má pomoct. „Pořád to nechápeš?! Řekl bych, že ti musím říct ještě to nejdůležitější. Můj bratr byl Drake.”
„Ale já s ním už nemám nic společného. Pusťte mě, prosím,” žadonila Bella plná strachu.
„To nemůžu udělat. Nechci ti vyhrožovat, ale pokud to bude nezbytné...” řekl nelítostně Kaleb. „Můj bratr byl zabit a jediné, co jsem našel, byl popel a zapalovač, na kterém jsou dvě písmena: E.C. Takže tvůj miláček mi zabil bratra. Nemyslíš, že mám právo na pomstu?!” zeptal se ledabyle a prohlížel si zapalovač.
„Edward by to neudělal. Vždyť ani neví, co mi Drake všechno udělal,” bránila ho Bella.
„Vážně? Víš, slyšíme na kilometry daleko. Jsi si jistá, že to neví?” vyptával se Kaleb.
Belle začaly docházet všechny souvislosti. Ten den, co řekla Alici pravdu, to slyšeli všichni. Popadla ji zlost. „Tak co chceš?” zeptala se hořce.
„Sama jsi to četla. Krev oběti jejího vraha. Tvoji krev. Pokud mi ji dáš, nezabiju ho. To ti slibuji. Za hodinu je úplněk. Máme příležitost,” řekl Kaleb.
Rodina Cullenů sledovala slabý pach upíra smíchaný s vůní Belly. Edward šílel. Měl zlost a strach. Příšerně se bál o svoji lásku. Zabil by každého, jen aby byla v bezpečí. Uháněl rychlostí blesku k hotelu, kam ho vůně zavedla. Otevřel pokoj číslo 21, ale nikdo tam nebyl, jen ta nejlahodnější vůně, kterou moc dobře znal. Nemohli být daleko. Rozběhl se po její vůni. Zbytek rodiny mu byl v patách.
Bella stála na malé loučce uprostřed lesa. Nevěděla, kde je. Všechno bylo tak vzdálené a přitom blízko. Listy stromů šustily do větru. Sovy houkaly a vzdávaly hold úplňku, který nad nimi zářil jako bílá koule. Rukama si držela paže a třela si je. Kaleb kreslil do země pentagram, když byl hotový, pomalu se s dýkou v ruce blížil k Belle. Věděla, co ji čeká, a nemohla s tím nic dělat.
„Teď je řada na tobě,” řekl a vzal do ruky jeji dlaň. Přiložil dýku na jeji hezkou kůži a rychlým tahem řízl. Bella hlasitě vyjekla bolestí. Začínalo se jí dělat špatně od žaludku. Nesnášela krev. Ten pach. Kaleb ji postrčil k pentagramu a stiskl jeji pěst rukou, až byl každý cíp hvězdy polit její krví. Belle se točila hlava. Držela si zraněnou ruku zdravou rukou, než omdlela.
Kaleb zapálil pentagram a dýkou si vyryl na kůži Susanino jméno, když vybíhal z lesa Edward plný zlosti. Upíří rychlostí ho smetl k zemi. Měl výhodu, že četl jeho myšlenky, protože věděl dopředu každý jeho výpad. Bez váhání mu utrhl hlavu. Mezitím Alice s Carlislem ošetřili Bellu.
„Jak jí je?” zeptal se Edward hystericky. Cítil krev, která se jí linula z rány, ale dokázal to snést. Klekl si nad ni a hladil ji po tváři, která byla bledá.
„Má jen poraněnou ruku a omdlela. Vezmeme ji k nám domů.” Edward ji vzal do náruče. Spadl mu velký kámen ze srdce, když zjistil, že se jí nic smrtelného nestalo. Podíval se zpět na jejího mučitele, který hořel v plamenech, a rozběhl se zpět s Bellou domů.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: baroslava (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Neznámá pomoc - 15. kapitola:
naprosto skvělý díl. To jsem zvědavá jak bude Bella na Edwarda reagovat, když ví že je upír. Doufám, že ten rituál celý neproběhl. Moc se těším na další díl
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!