Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neznámá pomoc - 4. kapitola

24.04.2012 (16:30) • baroslava • FanFiction na pokračování • komentováno 14× • zobrazeno 4714×

Neznámá pomoc

4. kapitola

Rodiče Belly měli radost. Konečně si jejich dcera něco koupila. Konečně po půl roce utrpení je zasáhla jiskřička naděje. Náhodně se šla její matka na ni podívat do pokoje a přistihli ji na posteli s knížkou v ruce. Na stole měla dalších několik knih, které byly nově zakoupené. Renée se usmála od ucha k uchu a zavřela za sebou mlčky dveře. Byla šťastná. Konečně se objevily první kladné účinky její terapie.

Edward a Alice se vrátili ve stejnou chvíli domů. Nechápavě na sebe zírali a najednou oba měli jasno, co ten druhý vyváděl. Mířili společně do obývacího pokoje, kde na ně čekal zbytek rodiny.

„No konečně! Kde jste byli? Měli jsme o vás strach!” řekla mateřsky jejich matka Esme se strachem v očích. Úleva jí projela tělem jako zásah elektrického proudu.

Alice po očku koukla na svého bratra a ujala se slova. „Byli jsme se projít. Omlouváme se, že jsme nedali předem vědět.” Alice záměrně zalhala své rodině, protože si připadala jako blázen. Pronásledovala celý den Bellu jen proto, aby se o ní dozvěděla něco víc. Něco, co by jí pomohlo dostat se přes neviditelnou bariéru, která byla kolem Belly. Bylo toto sledování k něčemu? Dozvěděla se něco užitečného?

Bella dočetla čtvrtou kapitolu první knihy Upířích deníků a odložila ji na noční stolek. Oči se jí klížily únavou. Nepřemohla její první známky a do deseti minut usnula.

Druhý den ráno se Bella probudila poměrně odpočatá. Netrápila ji žádná noční můra. Antidepresiva začala účinkovat. Do školního batohu si přibalila knihu a svůj deník, do kterého si místo hodiny biologie chtěla napsat první zápis.

                                                                                                                                    2. září 2011

Milý deníčku,

dnes poprvé se mi nezdálo o něm. O Drakovi. Předpokládám, že za to můžou léky. Chce se mi smát, ale ještě mi to nejde. Necítím se na to. Včera jsem byla zase u Tess. Vím, že minulá sezení jsem ji moc neposlouchala a omlouvám se. Uvědomila jsem si, že je to jediný člověk, který mi chce opravdu pomoct. Podle její rady jsem si koupila několik knih a tebe. Ta kniha mě celkem zaujala. Je o dívce, která potká upíra a zamiluje se, ale jako každý příběh má i zlé stránky. Postupem času oba trpí, ale jejich cesty osudu se vždy setkají.

Slíbila jsem Tess, že začnu znovu, ale jak? Měla bych odsunout vzpomínky někam stranou, kde už je nebudu moct znovu vyhledat. Včera jsem vyházela všechny fotky a dárky, které mi zbyly po Drakovi. Nezbyla mi v pokoji jediná vzpomínka na něj. Je to divné, ale ulevilo se mi. Jako kdyby mi spadl ze srdce velký balvan, který ho dusil. Konečně jsem si dokázala připustit pravdu. Ano, byla jsem znásilněná a jsem pouhá oběť. Na internetu jsem se dočetla, že se to stane každé třetí dívce, která poté spáchá sebevraždu. Já to překonám. I když je to těžké, začnu znovu.

Včera jsem potkala novou studentku. Jmenuje se Alice. Je nádherná. Připomíná mi malého usměvavého skřítka. Nevím, co ode mě chtěla. Představila se a poté odešla. Nebudu ji vyhledávat. Tohle musím zvládnout sama. V životě se můžu spolehnout jen sama na sebe.

                                                                      Tvá opatrovatelka a majitelka Bella Swanová

Bella seděla sama v lavici a četla si svou oblíbenou knihu - Upíří deníky, když si k ní přisedla Alice. Odtrhla zrak od knihy a podívala se do těch zlatých očí, které viděla včera. „Ahoj. Nechtěla bys jít se mnou dnes nakupovat? Nedávno jsme se sem přistěhovali a kromě svých sourozenců tu nikoho neznám,” zatrylkovala nadšeně Alice s rozjasněnou tváří připomínající sluníčko.

Sourozenci? Jací? ptala se Bella sebe v duchu, protože si nikoho jiného nevšimla. Bella to nemohla pochopit. Zjevně každá dívka by dala všechno za to, aby s Alicí jen prohodila pár slov, a ona si vybrala ji na nákupy.

„Promyslím si to a dám ti vědět na obědě,” řekla po dlouhém uvažování Bella a zrakem našla poslední řádek v knížce, kde skončila.

Alice se vítězně usmála, protože ve vizi viděla, jak se obě děvčata přehrabují oblečením v nákupním centru. 

Bella nevěděla, co má dělat. Tess by jí řekla, ať neváhá, ale ona měla pochybnosti. Co když jí další člověk ublíží? Do mysli jí vplula vzpomínka na poslední sezení u Tess.

„Bello, teď s tebou mluvím jako kamarádka a ne jako lékařka. Nemůžeš se stranit lidem s vědomím, že ti ublíží. Všichni lidé nejsou stejní. Nemůžeš je házet do jednoho pytle. Musíš začít někomu věřit.”

Belle se objevily slzy v očích. Vzpurně si je setřela. Tohle byla šance, která přijde jen párkrát za život. 

Edward seděl v jídelně a mlčky pozoroval hnědovlasou dívku, která mu tak nádherně voněla. Zkusil se podruhé nadechnout, protože poprvé ho její vůně praštila do nosu a on zadržel pro jistotu dech. Křečovitě držel ruce v pěst a nadechl se. Její vůně ho omámila. Byla tak nádherně sladká. Oči měl černé jako noc. Ta vůně pro něj byla nesnesitelná, ale netvor byl lépe udržitelný než poprvé. Pomyslel si, že když bude trénovat, bude se ovládat čím dál lépe.

Alice se na něj podívala a v myšlenkách mu poslala vše, co se o Belle dozvěděla. Na jeho tváři se objevil smutek. Nevěděl, proč je smutný. Nevěděl, co pro něj ta dívka znamená. Jen věděl, že její vůně je jako droga, kterou potřebuje k životu.

Ahojky. Prosím, pište komentáře, protože mě mrzí, že každou kapitolou je jich méně a méně. Děkuju.

Autor: baroslava (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Neznámá pomoc - 4. kapitola: